Neurovědci si již dlouho kladli otázku, zda jsou kojenci a batolata, kteří se ještě nenaučili mluvit, případně se u nich řeč teprve vyvíjí, schopni logického uvažování. Na její zodpovězení se ve své studii zaměřili odborníci z Pompeu Fabra University ve španělské Barceloně. Logické myšlení je základní kognitivní proces, který jedincům umožňuje činit racionální a informovaná […]
V bitvě u Thermopyl, která proběhla v roce 480 př. n.l., se utkaly jednotky řeckých městských států s početnějšími vojsky perského krále Xerxa I. Bitva dala vzniknout mýtu o odvaze 300 Sparťanů v boji s perskou přesilou. Podle všeho využívají obdobnou taktiku původní australští mravenci v boji s početnějším invazivním druhem. Původním druhem jsou v […]
Jeskyně Šánidar, která se nachází v severním Iráku v pohoří Zagros, je proslula především nálezy ostatků neandertálců. Jedním z nich je i jedinec, kterému jeho druhové vystrojili tak zvaný květinový pohřeb. Nejnovější studie však roli květin při pohřebním rituálu zpochybňuje. Jeskyně Šanidar představuje významnou archeologickou lokalitu. Mezi roky 1957 až 1961 zde probíhaly vykopávky pod […]
Vzhledem ke klimatické změně, růstu světové populace, úbytku půdy vhodné k pěstování a dalším negativním faktorům, je podle vědců nyní klíčové vyšlechtit co nejdříve odolnější odrůdy pšenice. Pomoci by jim s tím mohl objev, na kterém se podíleli i čeští vědci z Akademie věd ČR. Pšenice setá (Triticum aestivum) je po kukuřici a rýži jednou […]
Čínským a britským paleontologům se už v roce 2020 podařilo v oblasti Če-ťiang v jižní Číně objevit a popsat fosilii kambrického druhu členovce, který získal jméno Kylinxia. Nálezy dalších, dokonaleji zachovalých exemplářů, nyní vědcům pomohly upřesnit jeho morfologii. Vyhynulý mořský členovec Kylinxia žil před téměř 520 miliony lety v období kambria. Připomínal ranou krevetu, měřil […]
Po velmi dlouhou dobu se vědci a historikové domnívali, že lov byl v době, kdy se Homo sapiens objevil jako druh, tedy asi před 200 tisíci lety, doménou mužů. Věřili, že první lidé měli jasně rozdělené role, muži se věnovali lovu a ženy sběru. Poslední dobou se ale ukazuje, že k lovu měly zřejmě blízko […]
Rypoši lysí jsou neuvěřitelně dlouhověcí hlodavci, kteří se mohou dožít i více než 30 let, zatímco běžné myši domácí zpravidla žijí jen jeden rok. Také se jim prakticky vyhýbá rakovina i jiné choroby související s přibývajícím věkem. Vědci již zjistili, jaký gen za jejich dlouhověkostí stojí, nyní jej zavedli myším, kterým tak výrazně prodloužili život. […]
Údaje ze skenování očí využili vědci, s pomocí umělé inteligence a strojového učení, k tomu, aby v očích odhalili znaky, které zvyšují pravděpodobnost propuknutí Parkinsonovy choroby u daného jedince, a to až 7 let předtím, než se vůbec projeví první příznaky této nevyléčitelné choroby. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, jež souvisí s […]
Už záznamy ze starověké Mezopotámie, jedné z nejranějších komplexních společností, obsahují zmínky o průjmech, které její obyvatele sužovaly v době asi před 3000 a 4000 lety. Nyní se vědcům podařilo najít fyzické důkazy o výskytu parazita, stojícího za úpornými průjmy, v 2500 let starém exkrementu, pocházejícím z Jeruzaléma. Mikroskopický parazit, prvok lamblie střevní (Giardia duodenalis), […]
Pod hladinou Ochridského jezera, které se nachází na hranicích Albánie a Severní Makedonie, objevili archeologové pozůstatky svědčící o tom, že se na kůlech nad jeho smaragdovými vodami kdysi rozkládalo nejstarší jezerní město v Evropě. Archeolog Albert Hafner, který působí jako ředitel výzkumu na univerzitě v Bernu, vedl poslední čtyři roky tým albánských a švýcarských archeologů, […]
Poptávka po transplantacích orgánů roste, protože lidé sice žijí déle, ovšem trápí je přitom mnoho chronických nemocí. Mezi nejčastější patří postižení ledvin, proto právě na jejich transplantaci čeká nejvíce lidí. Nadějí by pro ně mohly být prasečí ledviny. Dne 14. července 2023 voperoval americký chirurg Robert Montgomery do lidského těla geneticky upravenou ledvinu pocházející z […]
Pandemie covidu nás poučila o tom, jak snadno se infekční choroba může šířit globalizovaným světem. Velká města, v nichž se lidé blízkému kontaktu vyhnou jen stěží, nahrávala nákaze. Takovým velkým městem mikrosvěta je i mraveniště. Drobní tvorové jsou v něm natěsnáni v obrovských koloniích, takže by mělo být ideálním místem pro šíření infekcí. Ale není. […]