Molekulární biolog Petr Ryšávka: Tvůrce unikátních probiotik
Zatímco náš mozek přemýšlí o tabulce v excelu, ten „druhý“ ve střevech o tabulce čokolády. První dá impulz, druhý se postará o zbytek. Sídlí uprostřed těla, v centru všeho dění. A v porovnání s „vlašským ořechem“ v lebce je nejen větší a těžší, ale také „hlučnější“. Střeva jsou zázračné universum. Mají až 100 milionů neuronů, tedy…
Jazykovědec Martin Prošek: I vulgarismy patří do češtiny
Už pět let vede Martin Prošek Ústav pro jazyk český, jedno z vědeckých pracovišť Akademie věd, jehož úkolem je základní i aplikovaný výzkum současného českého jazyka i jeho historie. Je to služba veřejnosti a češtině. „Neměli by si nás plést s jazykovým úřadem. To, jak se vyvíjí český jazyk, závisí na jeho mluvčích,“ říká v…
Karel Pančocha: Rocková hvězda autistů
Jsou jako trosečníci na ostrově bez možnosti kontaktu s okolním světem. A pokud se s nimi někdo snaží spojit, často jim nerozumí. Setkání s druhým člověkem pro ně může být stresující a obyčejný nákup, oběd v restauraci nebo procházka výzvou k překonávání zábran. Porucha autistického spektra má mnoho podob, základ je ale daný – vývojová porucha mozku. Čtrnáctý rozhovor…
Nejlepší výběr článků každý den!
Je Boeing 737 MAX i po úpravách...
Bída, špína, zločin: Jak se žije...
Mořská panna, kotel i andělé. Jak...
Homeopatie: Důvěřují jí Hess,...
Nenávist v krasobruslení: Útok s...
Nárazová konzumace alkoholu o svátcích...
Astrofotograf Petr Horálek: V Evropě zmizelo hvězdné nebe…
Kdysi stačilo zaklonit hlavu, aby člověk mohl v noci žasnout nad oblohou posetou miliony hvězd. Dnes už si o tom může většina lidí nechat jen zdát. Pod oblohou zasaženou světelným smogem žije 99 procent Evropanů a většina vyspělého světa. Co na noční oblohu bez hvězd říká Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě, fotograf a popularizátor…
Astrofyzik Jiří Svoboda: „Horizont událostí“ české vědy je ještě daleko
Před rokem v dubnu lidstvo poprvé spatřilo fotografii černé díry. Jakousi nevýraznou šmouhu kdesi v centru galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny (Virgo). Výjimečné je to v tom, že světlo k nám letělo 55 milionů let. „Snímek vznikl spoluprací osmi observatoří, jež se spojily do jednoho ohromného virtuálního teleskopu o velikosti celé planety Země. To je možná ještě ohromnější než…
Forenzní specialista major Halamek: Jsme větší šťourové než FBI
Mluví o sobě jako o „laboratorní“ kryse. Ven chodí k soudu jako znalec a do terénu pro důkazy. Ve srovnání s filmy je to ale mravenčí práce. Neexistuje jeden přístroj na všechno. Forenzním specialistům práci komplikuje počasí, nosiče, kontaminace… „Otisk prstu na koberci je něco úplně jiného než otisk na hladkém povrchu nebo na monitoru,“ říká major…
Hydrolog Václav Šípek: Voda je. Rozhodují ale extrémy, ne průměr
Česko vysychá na troud. Podle vědců a portálu Intersucho procházíme nejsušší a nejhorší epizodou za posledních 500 let. Průměrný deficit srážek se za pět let od roku 2015 pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů, dvakrát pod vodní bilancí z let 1961–2000. Je opravdu tak zle? „Vodu budeme mít vždy, jen se musíme naučit ji jinak…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Chtěli Britové zabít Hitlera...
Jak se s online výukou popasovali...
Felt line Louis Vuitton: Když...
Sloužilo Stonehenge jako obří...
Nesmrtelný vojevůdce Trenck:...
Nohu na plyn a držet…jak se...
Profesor Pačes: Prorok genomiky v Česku
Na molekulární genetice ho fascinuje ta úžasná souhra pochodů, které tvoří život. Že i poměrně malý bakteriální chromozóm, skládající se z milionu písmen, je v buňce stočen do klubka, a přesto řídí všechny pochody s přesností na jedno písmeno. „Jak se v tom klubku DNA ta buňka ‚vyzná‘“? usmívá se profesor Václav Pačes, biochemik, jeden z nejuznávanějších vědců v Česku i…
Jak ovlivnit míru stresu?
Tahle doba není pro „jemné duše“. Strach a stres je všude. „Nicméně právě stres je jedna z věcí, kterou můžeme a měli bychom ovlivnit,“ říká primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná. Jak stres škodí našemu organismu? Snižuje imunitu, obvykle pokud působí dlouhodobě, to je tzv. distres. Dlouhodobý stres je…
Martin Pumera: Nanoroboti budou do pěti let čistit půdu. Co pak?
Nanoroboti nemají potenciál jen v lidském těle. Umí dekontaminovat půdu, extrahovat uran nebo lithium. Snad i najít ropu. Jsou komplexní a úžasní. Stejně jako výzkum profesora Martina Pumery. Nedávno se vrátil po 20 letech v zahraničí a teď má „excelentní“ výzkum za čtvrt miliardy korun. Tři dny po tom, co skončil studium, odjel do Ameriky. Byl…