Michal Lukeš, fantom Národního muzea: Tahle budova mě „vcucla“
Národní muzeum… Jedna z nejvýznamnějších českých veřejných institucí existuje přes 200 let, z toho 130 let v unikátní, novorenesanční historické budově – nově zcela zrekonstruované – a se suverénně nejmladším ředitelem, který ho převzal. To bylo před 20 lety, za tu dobu PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. změnil všechno a dal muzeu nový rozměr. Jako historik…
Kdy antibiotika nepomůžou?
V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku jsou většinou vyvolány viry. Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Na téma zda antibiotika (ATB) brát, či nebrat…
Profesor Pavel Exner: Jednou budeme mít teorii všeho…
Žijeme v makrosvětě – hmatatelném, pochopitelném, předvídatelném, kdy upustíte skleníčku na zem a ta se rozbije. Ale v mikrosvětě nic z toho neplatí. Sklenička proletí skrze zem, aniž by se rozbila. „Přitom i kvantová fyzika je všude kolem, je základem všeho – chemie, fyziky, medicíny,“ říká ve 21. rozhovoru pro 21. STOLETÍ profesor RNDr. Pavel Exner, DrSc. z…
Endokrinoložka Jana Ježková: Hormony – biochemická továrna lidského těla
Lidské tělo je tranzitní pavučinou nepředstavitelných rozměrů. Svaly, orgány, tkáně a buňky musejí navzájem komunikovat, být propojeny – a to se starají přenašeče zpráv: nervy a hormony. Rozdíl je v rychlosti. Zatímco nervy účinkují během milisekund, hormony na svou činnost potřebují mnohem více času. „Ale bez nich a jejich rovnováhy nedokážeme žít,“ připomíná endokrinoložka doc. MUDr….
Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová: Rostliny jsou mnohem schopnější organismy než živočichové
Už 40 let se zabývá fyziologií rostlin na Ústavu experimentální botaniky a už čtyři roky vede Akademii věd ČR. V prosinci minulého roku prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. obhájila funkci předsedkyně i na další čtyři roky, „I když jsem byla jedinou kandidátkou, stále existovala možnost, že nedostanu potřebný počet hlasů…“ Podporu získala. A obrovskou. Hlasovalo pro…
Molekulární biolog Petr Ryšávka: Tvůrce unikátních probiotik
Zatímco náš mozek přemýšlí o tabulce v excelu, ten „druhý“ ve střevech o tabulce čokolády. První dá impulz, druhý se postará o zbytek. Sídlí uprostřed těla, v centru všeho dění. A v porovnání s „vlašským ořechem“ v lebce je nejen větší a těžší, ale také „hlučnější“. Střeva jsou zázračné universum. Mají až 100 milionů neuronů, tedy…
Jazykovědec Martin Prošek: I vulgarismy patří do češtiny
Už pět let vede Martin Prošek Ústav pro jazyk český, jedno z vědeckých pracovišť Akademie věd, jehož úkolem je základní i aplikovaný výzkum současného českého jazyka i jeho historie. Je to služba veřejnosti a češtině. „Neměli by si nás plést s jazykovým úřadem. To, jak se vyvíjí český jazyk, závisí na jeho mluvčích,“ říká v…
Nejlepší výběr článků každý den!
Donutil Ernest von Koerber TGM k...
Medvěd z Knihy džunglí
Svátek nejmenších: Dětem jako...
Museli jsme za svoji účast v...
Křídla pod drobnohledem
Zakladatel spolku nejtlustších...
Karel Pančocha: Rocková hvězda autistů
Jsou jako trosečníci na ostrově bez možnosti kontaktu s okolním světem. A pokud se s nimi někdo snaží spojit, často jim nerozumí. Setkání s druhým člověkem pro ně může být stresující a obyčejný nákup, oběd v restauraci nebo procházka výzvou k překonávání zábran. Porucha autistického spektra má mnoho podob, základ je ale daný – vývojová porucha mozku. Čtrnáctý rozhovor…
Astrofotograf Petr Horálek: V Evropě zmizelo hvězdné nebe…
Kdysi stačilo zaklonit hlavu, aby člověk mohl v noci žasnout nad oblohou posetou miliony hvězd. Dnes už si o tom může většina lidí nechat jen zdát. Pod oblohou zasaženou světelným smogem žije 99 procent Evropanů a většina vyspělého světa. Co na noční oblohu bez hvězd říká Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě, fotograf a popularizátor…
Astrofyzik Jiří Svoboda: „Horizont událostí“ české vědy je ještě daleko
Před rokem v dubnu lidstvo poprvé spatřilo fotografii černé díry. Jakousi nevýraznou šmouhu kdesi v centru galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny (Virgo). Výjimečné je to v tom, že světlo k nám letělo 55 milionů let. „Snímek vznikl spoluprací osmi observatoří, jež se spojily do jednoho ohromného virtuálního teleskopu o velikosti celé planety Země. To je možná ještě ohromnější než…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Svedli lesníci na Šumavě bitvu s...
Téměř 13 % osob trpí kloubními...
Císařova pečeť za půl miliardy
Zubní kartáček: V sarkofágu ho má...
Co jsou zač záhadné prostory na...
