Rozhovory
V současné době patří Česká republika mezi pět největších pěstitelů chmele na světě. Nejvyužívanější odrůdou při výrobě českého piva je chmel, pocházející ze Žatecké chmelařské oblasti. Dalšími oblastmi pěstování chmele jsou Úštěcko a pak Tršická pánev s lokalitami na Přerovsku, Olomoucku a Hranicku. Právě odtud pochází chmel pro nové pivo Litovel Josef… České odrůdy chmele […]
Počet lidí se srdečním selháním rok od roku roste, a spolu s tím i počet transplantací. V pražském IKEMu jich loni proběhlo 51, o 20 % více než předloni, letos už 20. Kromě biologických srdcí se tu používají i mechanické srdeční podpory, které letos slaví 20 let od začátku projektu. O tom, proč mají v USA […]
První blok Jaderné elektrárny Temelín v květnu měnil palivo. Bylo to ještě ze zásob, které pocházelo z Ruska. V budoucnu už ho má nahradit palivo z Francie a Spojených států. Zatímco ale paliva je ve světě dostatek na 300 let, technologie se mění a zmenšují. Je budoucností české energetiky obří jaderka, nebo malé modulární elektrárny? Stále […]
Před 100 lety, 26. listopadu 1922 odpoledne, vzal britský archeolog Howard Carter do ruky páčidlo, aby vyhloubil v horním levém rohu vnitřních dveří malý otvor do první komory hrobky. Třesoucíma se rukama držel svíčku, odkud na něj zavál 3300 let starý vzduch. „Co vidíte?“ ptala se za ním skupinka přizvaných hostů. Carter odpověděl. „Vidím úžasné věci!“ […]
Není bolest jako bolest. Někdo vydrží trhání zubů bez umrtvení, jiný pacient trpí už při aplikaci injekce. Ne vždy to znamená, že je zhýčkaný, protože skoro jako ve všem hrají hlavní roli geny. „A také to, jaký život člověk žije…,“ říká v dalším rozhovoru časopisu 21. STOLETÍ doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D. Podle řady studií […]
Noc vědců vznikla v roce 2005 z podnětu Evropské komise. Cílem je bořit mýty o nedostupné, nepochopitelné a tajuplné vědě, ale také představovat lidi, kteří se vědou denně zabývají. Nejen přednášky, ale také workshopy, komentované a interaktivní prohlídky, sférické projekce, promítání filmů, testování smyslů robotů, výstavu, hospodský kvíz, detektivní fyzikální hru pro děti nebo pečení […]
Vědci z Farmaceutické fakulty MU se už roky podílejí na vývoji přesnější detekce bojových chemických látek. Teď vyvinuli nový systém, maximálně aktuální, o čemž svědčí současná geopolitická situace… Čpavek, chlor nebo sarin jsou látky zakázané Ženevskými úmluvami, přesto zabíjely před několika lety při ozbrojeném konfliktu v Sýrii. A možná zabíjely i na Ukrajině, kde je mělo […]
Příroda Rozhovory Zajímavosti
11.2.2022
Národní muzeum… Jedna z nejvýznamnějších českých veřejných institucí existuje přes 200 let, z toho 130 let v unikátní, novorenesanční historické budově – nově zcela zrekonstruované – a se suverénně nejmladším ředitelem, který ho převzal. To bylo před 20 lety, za tu dobu PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. změnil všechno a dal muzeu nový rozměr. Jako historik […]
V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku jsou většinou vyvolány viry. Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Na téma zda antibiotika (ATB) brát, či nebrat […]
Žijeme v makrosvětě – hmatatelném, pochopitelném, předvídatelném, kdy upustíte skleníčku na zem a ta se rozbije. Ale v mikrosvětě nic z toho neplatí. Sklenička proletí skrze zem, aniž by se rozbila. „Přitom i kvantová fyzika je všude kolem, je základem všeho – chemie, fyziky, medicíny,“ říká ve 21. rozhovoru pro 21. STOLETÍ profesor RNDr. Pavel Exner, DrSc. z […]
Lidské tělo je tranzitní pavučinou nepředstavitelných rozměrů. Svaly, orgány, tkáně a buňky musejí navzájem komunikovat, být propojeny – a to se starají přenašeče zpráv: nervy a hormony. Rozdíl je v rychlosti. Zatímco nervy účinkují během milisekund, hormony na svou činnost potřebují mnohem více času. „Ale bez nich a jejich rovnováhy nedokážeme žít,“ připomíná endokrinoložka doc. MUDr. […]
Už 40 let se zabývá fyziologií rostlin na Ústavu experimentální botaniky a už čtyři roky vede Akademii věd ČR. V prosinci minulého roku prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. obhájila funkci předsedkyně i na další čtyři roky, „I když jsem byla jedinou kandidátkou, stále existovala možnost, že nedostanu potřebný počet hlasů…“ Podporu získala. A obrovskou. Hlasovalo pro […]
reklama
reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
epochanacestach.cz
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
S podtitulem pocta Marii Terezii a pevnosti samotné připomíná akce založení pevnosti Terezín 10. října 1780. Již tradičně jsou situovány především do období 18. století. Jejich cílem je připomenout jedinečnou terezínskou pevnost a události, která předcházeli její výstavbě. Jde o jedny z největších slavností zaměřených na toto období v Evropě. Každoročně je navštěvují z Čech,
panidomu.cz
Aby dobře kynulo
Existuje spousta prostředků, které kynutí pomohou či nakypří těsto. Někdy jsme ovšem na rozpacích, jaký vybrat. Použít můžeme prášek do pečiva, jedlou sodu, vinný kámen nebo droždí, a to jak sušené, tak čerstvé. Droždí Potřebujeme je do všech kynutých těst. V těch nám různé kypřicí prášky moc nepomohou. Droždí totiž zachovává v kynutých těstech šťavnatost a jemnost,
skutecnepribehy.cz
Už nemám síly, musela jsem překonat svou hrdost
Pořád jsem si to nechtěla připustit a jakoukoli pomoc odmítala, ale teď už nemohu dál. Moje nezlomná hrdost se mi málem vymstila. Vždycky jsem byla přesvědčená o tom, že se dokážu o sebe postarat. Celý život jsem na tom poctivě pracovala. Nikdy jsem nelenošila. Dovedla jsem se postarat o domácnost, pět dětí, manžela i hospodářství. Jeden čas jsem měla u sebe
epochaplus.cz
Počátky líčení: Líbit se chtěly už starověké Egypťanky, zlatou éru přinesla renesance
Zelenočerně nalíčené oči dominují tvářím Egypťanek. Na plochu celého horního očního víčka si nanášejí zelený malachitový prášek, tedy uhličitan měďnatý. Kolem oka vytvářejí silné linky černidlem, které se skládá z rozdrceného uhličitanu olovnatého spojeného s dalšími přísadami kvůli roztírání. Stejné černidlo používají i na řasy a obočí. Líčení, jež vypadá hodně výrazně, má i svůj praktický význam.
epochaplus.cz
Z nerozlučných přátel rivalové: Čím Strauss převálcoval Lannera?
Johann Strauss a Josef Lanner jsou každý jiný. Johann je melancholik se sklonem ke smutným náladám, zatímco Josef se rád baví ve společnosti. Možná právě proto se skvěle doplňují a orchestru se daří. Johann Strauss starší (1804–1849) doplní v roce 1819 trio houslisty Josefa Lannera (1801–1843). Dá se říci, že spolu s bratry Karlem a Janem Drahánkovými tvoří
reklama
