Domů     Příroda
Prvním člověkem domestikovaným zvířetem byl vlk!
Zdroj: Pixabay

Jako první nebyla domestikována hospodářská zvířata, ale vlci. Dnešní gaučoví domácí mazlíčci v oblečcích již své prehistorické předchůdce připomínají pouze počtem nohou, ale díky dlouhému společnému soužití s našimi předky velmi dobře chápou lidské nálady a mají nás takříkajíc omotané kolem prstu..

Podle fosilních nálezů a jejich datace vědci určili, že k domestikaci vlků došlo nezávisle na dvou místech. Nejprve v Evropě před zhruba 15 000 lety a potom v Asii před přibližně 12 500 lety. Vedle toho však vědci evidují i celou řadu mnohem starší nálezů, které ukazují, že pravlci žili v blízkosti lidských příbytků mnohem dříve.

Zarážející však po dlouhou dobu byla absence nálezů dokládajících domestikaci vlků v Severní Americe. Přitom pravlci tam byli rozšířeni stejně jako v Evropě a Asii.

Pravlk jako přítel člověka

V roce 2011 bylo objeveno dosud neznáme naleziště kultury Clovis v Novém Mexiku v USA. Tato kultura vznikla na území Severní Ameriky po konci poslední doby ledové před přibližně 13 000 lety a postupně osídlila i Střední a Jižní Ameriku.

Doktor Jeffery Saunders ze Státního muzea v Illinois při zkoumání tohoto naleziště narazil rovněž na důkazy domestikace pravlka obrovského (Canis dirus), který byl zhruba o třetinu větší než dnešní vlci.

Na rozdíl od Evropy a Asie kosterní pozůstatky naznačují, že se v blízkosti lidských obydlí zdržovala celá vlčí smečka čítající až 30 jedinců. Nežila tedy v malém počtu přímo v táboře lidí jako v Evropě.

Zdroj: Natural History Musem Los Angeles

Smečka ke své obživě musela pravidelně ulovit značné množství masa. Podle doktora Saunderse právě v tom tkví způsob domestikace. Lidé kultury Clovis lovili mamuty, kterých po poslední době ledové rapidně ubývalo.

Lidská tlupa ale obvykle nebyla schopna zužitkovat všechno maso tohoto obrovitého chobotnatce, než se zkazilo. Když se vlčí smečka zdržovala v blízkosti lidí, měla možnost se ke zbytkům mamuta dostat jako první před jinými mrchožrouty.

Mezi kosterními pozůstatky se nenašly žádné důkazy svědčící o poranění vlků lidskými zbraněmi, nebo lidské kosti nesoucí známky charakteristického vlčího chrupu.

Oboustranně výhodné přátelství

Z toho lze usuzovat, že došlo k jisté „symbióze“, kdy lidská tlupa tolerovala blízkost vlčí smečky. Její trvalá přítomnost byla navíc přínosná i pro lidi. Pach vlků spolehlivě odrazovat jiné predátory, jako jsou medvědi a předchůdci pumy, kteří pro lidi představovali nebezpečného soupeře, ale střetu s vlčí smečkou se instinktivně vyhýbali.

Nálezy přitom podávají svědectví, že se nejednalo o ojedinělý případ. Společné blízké soužití lidí a pravlků je v dané lokalitě doloženo v rozpětí několika tisíc let. Doktor Saunders k tomu říká: „Jedná se o nesporné důkazy počátku domestikace vlků na americkém kontinentu.“.

Podrobné zkoumání zachyceného pylu a zbytků rostlinných semen, které bylo publikováno teprve v minulém roce, odhalilo další netušenou vazbu. Lidé kultury Clovis byli kočovníci, kteří následovali svoji kořist.

Na jednom místě obvykle setrvávali jen tak dlouho, než spotřebovali právě nalovenou zvěř, protože přesun uloveného masa na delší vzdálenosti byl nad jejich možnosti. Opakovaně přitom navštěvovali ta stejná místa.

Zbytky kvetoucích rostlin ale ukazují, že vždy v období jara svůj kočovný život na přibližně dva měsíce opustili, i když to pro ně znamenalo nutnost delších výprav za potravou.

Ochoč si svého člověka

Tento fenomén dlouho neměl žádné logické vysvětlení. Pomohl až nález otisků stop starých přes 11 000 let. Jednalo se o stopy pravlčích mláďat přímo mezi lidskými. Vědci proto vyslovili odvážnou hypotézu, že lidé v době vrcholící březosti a porodu mláďat „své“ vlčí smečky na čas zůstali na jednom místě.

Čerstvě narozená vlčí štěňata nebyla schopna delších přesunů a smečka by vlčice s mláďaty neopustila. Přítomnost vlčích ochránců mohla být v této době pro lidi tak silným motivem, že kvůli nim změnili i své obvyklé chování a přizpůsobili se potřebám pravlčí smečky.

Štítky:
Související články
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), financovaná Evropskou komisí, zveřejnila data o teplotě ve světě. A není to hezké čtení. Květen 2024 byl celosvětově nejteplejším květnem v historii měření, s globální průměrnou teplotou vzduchu při zemském povrchu o 0,65 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. To představuje už 12 po sobě jdoucích měsíců, […]
Jeskynní medvědi měřili přes tři metry a vážili kolem 750 kilogramů. Disponovali ostrými zuby i drápy, které pro pravěké předchůdce člověka, vybavené jen primitivními nástroji, představovaly smrtící hrozbu. Postupem času se ale jejich role obrátily, co k tomu přispělo? Nejstarší nálezy kosterních pozůstatků jeskynních medvědů pocházejí z dob, kdy naši planetu obývali neandertálci a člověk […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz