V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
Nelétavý pták obývá Aldabru, druhý největší korálový atol na světě, který se nachází jihovýchodně od afrického kontinentu. Před 136 000 let chřástal vyhynul, když se atol potopil pod hladinu oceánu. Když se vynořil, létavý druh chřástal ho znovu osídlil, aby se postupem času stal opět nelétavým. Atol Aldabra leží v západní části Indického oceánů, asi […]
K usvědčení pachatele trestného činu policii stále nejvíce pomáhají otisky prstů zlodějů, násilníků a vrahů. Tradiční forenzní metody jejich snímání však mohou poškodit důkazy, případně jsou škodlivé pro životní prostředí. Nyní vědci přišli s revolučním sprejem, který žádnou z těchto negativních vlastností nemá, využívá totiž protein z medúzy. Díky nalezeným otiskům prstů je identifikováno více […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Tak zvanou myrmekofilii neboli soužití s mravenci lze pozorovat u řady brouků, jedná se například o životní strategii praktikovanou housenkami motýlů, u nás zejména modrásků. Dopouštějí se jí i někteří pavoukovci, například štíři. Izraelským vědcům se nyní podařilo zachytit, jak se „pseudoštír“ vitie Wahrmanova nechala do mraveniště odvézt na zádech štíra izraelského. Už v roce […]
Kůň Převalského je považován za jediný do současnosti přeživší druh divokého koně. Ve volné přírodě byl téměř vyhuben na přelomu 60. a 70. let 20. století, přežil jen díky péči zoologických zahrad a mezinárodní spolupráci. Významnou roli v tom sehrála i ZOO Praha. Koně žijící v zoo pocházejí pouze ze 13 předků, ke zvýšení diverzity […]
Pláštník malý je nejmenším druhem pásovce, což jsou živočichové vyznačující se pancéřovým krunýřem z chitinových destiček, jedná se o endemita střední Argentiny. Je to samotářské zvíře adaptované na poušť, žijící nočním životem. Nyní vědci objevili unikátní vlastnost, která jej odlišuje nejen od jiných pásovců, ale i od ostatních savců. Pláštník (Chlamyphorus truncatus) obývá písečné pláně, […]
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo identifikovat fosilie podivuhodného mořského tvora, které byly nalezeny v roce 2006 na japonském ostrově Honšú, v prefektuře Wakajama. Jedná se o exemplář vyhynulého vodního plaza mosasaura. Mosasauři žili v mořích pozdní křídy před 82 až 66 miliony let, obývali velkou část Atlantského oceánu a přilehlých moří. Dnes tento rod zahrnuje […]
Šimpanzi jsou nejbližšími žijícími příbuznými lidí, sdílí s námi asi 99 % DNA. Mají s námi společných i spoustu dalších znaků, včetně používání předmětů či dorozumívání se prostřednictvím zvuků a gest. Nejnovější studie prokázala, že disponují nejdelší sociální pamětí mezi zvířaty. Bonobo jsou jedním ze dvou druhů šimpanzů, tím druhým je známější šimpanz učenlivý. Žijí […]
Péče o mládě vyžaduje po rodičích tučňácích velké oběti. Jeden, sedící na vejcích, musí být stále ve střehu, aby ho ochránil před predátory, zatímco druhý rodič loví kořist. Jak to ustát bez dostatečného spánku? Podle vědců mají tito tučňáci kompromisní strategii, která jim umožňuje nasbírat až 11 hodin kumulativního spánku a přitom „nezamhouřit oka“. Jak […]