Domů     Historie
Vědcům se poprvé podařilo sekvenovat genom oběti pompejské katastrofy
Martin Janda 29.5.2022

Bylo to vzkvétající město, které ovšem během pár chvil zmizelo z povrchu zemského. Ničivá přírodní síla v podobě sopečného výbuchu nechávala za sebou smrt a zkázu a Pompeje zcela zničila. Zároveň je však zakonzervovala pro další generace..

Vědecký tým vedený genetikem Gabrielem Scorranem z Kodaňské univerzity extrahoval DNA dvou obětí, muže a ženy, jejichž ostatky byly nalezeny v Domě řemeslníků v Pompejích, domu, který byl poprvé vykopán v roce 1914. Přestože odborníci sekvenovali DNA obou nešťastných obětí výbuchu Vesuvu v roce 79, byli schopni získat kompletní genom pouze z ostatků muže, protože v genomu ženy byly mezery.

I tak vědci došli k zajímavým objevům a hlavně se ukázalo, že získávání genomu z dávných dob, je možné a může pomoci rozluštit řadu historických záhad.

Muže smrt zastihla ve věku 35 až 40 let. Porovnání jeho DNA s genetickými kódy získanými od 1 030 starověkých a 471 moderních lidí ze západní Eurasie ukázalo, že jeho DNA má nejvíce podobností s moderními lidmi ze střední Itálie.

Další analýza mužovy kostry také identifikovala léze na jednom z obratlů a sekvence DNA naznačily, že muž mohl před smrtí trpět tuberkulózou.

Žena bylo více než padesát let a byla postižena osteoartrózou. „To mohl být důvod, zůstali uvnitř domu, na rozdíl od jiných, kteří se pokoušeli uprchnout a jejich ostatky byly nalezeny ve volných prostranstvích,“ uvedla spoluautorka studie antropoložka Serena Vivová.

Vědci uvedli, že tyto nálezy potvrzují možnost získání starověké DNA dalších obětí z Pompejí, která by poskytla další vhled do jejich genetické historie.

reklama
Související články
V německém Norimberku bylo před zahájením stavebních prací objeveno osm morových jam, obsahujících ostatky nejméně 1000 obětí této smrtící epidemie. Podle archeologů by tak společně mohly tvořit největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě odhalen. Jako mor je označováno vážné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. První morová epidemie propukla v roce 541 v […]
Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí. Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší […]
V dobách dávno minulých byla významnou středověkou metropolí. Její dávné kouzlo však dnes připomínají jen ruiny, které zároveň budí badatelské vášně. Zatímco někteří je považují za legendární zlaté doly židovského krále Šalamouna, další za zbytky města královny ze Sáby. Podle dosud nashromážděných faktů, zde k těžbě zlata skutečně docházelo. K biblickým dolům ale mělo Velké […]
Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou […]
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz