Domů     Historie
Kriminálka baroko. Po 300 letech byly identifikovány ostatky významného lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu
Jan Zelenka 10.7.2025
Identifikace ostatků přináší nový vhled do života jedné z nejvýznamnějších osobností české barokní medicíny.

Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy.

Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od narození prof. Emanuela Vlčka, který se o identifikaci Löwa pokoušel již v roce 1971.

Výprava do minulosti

K identifikaci došlo v rámci revize kosterního materiálu uloženého ve sbírkách Národního muzea. Část ostatků byla do sbírek převezena již v roce 1971, další část pochází z let 1999–2000. Přesto, že byly vyzvednuty z krypty kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Peduánského, předpokládalo se, že jde o běžné ostatky bez většího historického významu.

Nový výzkum však odhalil, že by mezi nimi mohl být právě Löw z Erlsfeldu – osobní lékař knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu a císařského dvora, autor první české učebnice soudního lékařství Theatrum medico-judicorum a vedoucí lékař při exhumaci ostatků sv. Jana Nepomuckého v roce 1719.

Při studiu archivní dokumentace bylo zjištěno, že se profesor Emanuel Vlček v roce 1971 pokusil Löwa identifikovat, ale tehdejší metody nebyly dostatečné. Navíc byly mezi ostatky nalezeny tzv. celudky – pohřební medailony, které naznačovaly, že nejde o řeholníky, ale o šlechtice.

Věda 21. století

Ve výzkumu sehrála klíčovou roli osteologická analýza, vědecké zkoumání lidských kostí, které umožňuje získat informace o jednotlivci – jeho věku, pohlaví, tělesné výšce, zdravotním stavu, životním stylu nebo případných onemocněních.

V archeologii a antropologii je to klíčová metoda pro identifikaci a rekonstrukci života lidí z minulosti. A metoda superprojekce, což je forenzní technika, která se používá k identifikaci neznámých lidských ostatků – zejména lebek – porovnáním jejich anatomických znaků s dochovanými portréty, fotografiemi nebo obrazovou dokumentací známé osoby.

Výsledky potvrdily nejen shodu anatomických znaků, ale také přítomnost zdravotních komplikací, které byly popsány v Löwově osobním deníku.

Foto: www.nm.cz
Zdroje informací: www.nm.cz
Související články
Historie 19.4.2026
Jako politik byl často solitér, mnohdy nemalou částí české veřejnosti nevybíravě napadán. I tak dokázal vejít do dějin jako zakladatel moderní československé i české státnosti. Ovšem Tomáš Garrigue Masaryk nebyl zdaleka jen politikem. Fakt, že Tomáš Masaryk byl prvním prezidentem Československé republiky, je samozřejmě všeobecně znám. Avšak Masaryk je zároveň i důležitou postavou české vědy. […]
Historie 6.4.2026
Lov mamuta rozhodně nebyl nic jednoduchého. Obrovský chobotnatec nikdy nedal svou kůži lacino. Muži museli být dobře sehraní a naplánovat účinnou strategii. To by šlo dost těžko, kdyby mezi sebou nedokázali komunikovat. Vyjadřovat se pomocí slov – to je něco, co do jisté míry dělá člověka člověkem. Nejde jen o schopnost navzájem se dorozumět, ale […]
Historie Medicína 5.4.2026
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě ve […]
Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby. Národní muzeum otevřelo výstavu v Historické budově u příležitosti 150. výročí úmrtí slavného […]
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum, jehož závěry […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz