Domů     Historie
Kriminálka baroko. Po 300 letech byly identifikovány ostatky významného lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu
Jan Zelenka 10.7.2025
Identifikace ostatků přináší nový vhled do života jedné z nejvýznamnějších osobností české barokní medicíny.

Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy.

Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od narození prof. Emanuela Vlčka, který se o identifikaci Löwa pokoušel již v roce 1971.

Výprava do minulosti

K identifikaci došlo v rámci revize kosterního materiálu uloženého ve sbírkách Národního muzea. Část ostatků byla do sbírek převezena již v roce 1971, další část pochází z let 1999–2000. Přesto, že byly vyzvednuty z krypty kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Peduánského, předpokládalo se, že jde o běžné ostatky bez většího historického významu.

Nový výzkum však odhalil, že by mezi nimi mohl být právě Löw z Erlsfeldu – osobní lékař knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu a císařského dvora, autor první české učebnice soudního lékařství Theatrum medico-judicorum a vedoucí lékař při exhumaci ostatků sv. Jana Nepomuckého v roce 1719.

Při studiu archivní dokumentace bylo zjištěno, že se profesor Emanuel Vlček v roce 1971 pokusil Löwa identifikovat, ale tehdejší metody nebyly dostatečné. Navíc byly mezi ostatky nalezeny tzv. celudky – pohřební medailony, které naznačovaly, že nejde o řeholníky, ale o šlechtice.

Věda 21. století

Ve výzkumu sehrála klíčovou roli osteologická analýza, vědecké zkoumání lidských kostí, které umožňuje získat informace o jednotlivci – jeho věku, pohlaví, tělesné výšce, zdravotním stavu, životním stylu nebo případných onemocněních.

V archeologii a antropologii je to klíčová metoda pro identifikaci a rekonstrukci života lidí z minulosti. A metoda superprojekce, což je forenzní technika, která se používá k identifikaci neznámých lidských ostatků – zejména lebek – porovnáním jejich anatomických znaků s dochovanými portréty, fotografiemi nebo obrazovou dokumentací známé osoby.

Výsledky potvrdily nejen shodu anatomických znaků, ale také přítomnost zdravotních komplikací, které byly popsány v Löwově osobním deníku.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Velké sfinze v Gíze chybí nos. Paradoxně stejnou „vadou“ na kráse trpí i 45 milionů let stará fosilie gaviáloidního krokodýla, který žil v eocénu na území dnešního Egypta. Nález pochází z formace Mokattam poblíž Káhiry, tedy ze stejné geologické formace, z jejíhož vápence byla vytesána také Sfinga. Vědcům se nyní podařilo upřesnit evoluční původ tohoto […]
Historie 12.10.2026
Muž s povzdechem sleduje přijíždějící vůz. Sedí v něm příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Mít s nimi nějaké popotahování je to poslední, o co by stál. Copak ale šlo ignorovat objevení lidské kostry? Je mu jasné, že výkopové práce na jeho pozemku hned tak dokončeny nebudou. Hororové historky a nejrůznější legendy o upírech přitahují mnohé z […]
Vědci se dlouho dohadovali o tom, zda za vlády první dynastie egyptských králů docházelo k usmrcování dvorních služebníků a úředníků, aby mohli svému pánovi sloužit i během posmrtného života. Pro svědčilo uspořádání stovek hrobů v jedné linii, ale přímé fyzické důkazy chyběly, respektive tehdejší forenzní metody nebyly dostatečné pokročilé, aby to potvrdily. Závěry nejnovějšího výzkum […]
Při pohledu na záplavu kamenných nádob, zahalených rouškou tajemství, může člověk cítit lehké mrazení. Skupina archeologů ovšem nic takového nevnímá. Experti jsou plně soustředěni na rozřešení záhady, která mnohým z nich nedá spát. K čemu byly tyto nádoby určeny? Pohřební rituály měly v průběhu dějin u různých kultur různou podobu. Aktuálně se tímto tématem zabývá […]
V srdci anglického lázeňského města Bath se nachází Bath Assembly Rooms, soubor společenských místností zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Během gregoriánské éry se v něm konaly honosné plesy, kterých se účastnila mimo jiné spisovatelka Jane Austinová. Nyní prochází objekt nákladnou rekonstrukcí, který odhalil pozůstatky z doby, kde se ulicemi Bathu procházeli Římané. Pod budovou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz