Domů     Historie
Potěšení v době neandrtálské: Sporadické a praktické?
Zdroj: Getty Images

Jejich kroky a houževnatost je pravděpodobně dovedly až k branám Asie. Byli nesmírné zruční a jako první začali pohřbívat své mrtvé. Nyní ale vědce zajímá zcela jiná část jejich života – pravděpodobně poslední střípek skládačky – sexuální život..

A zdá se, že v posledních letech se expertům v této oblasti podařilo nashromáždit více než působivé množství materiálu. Nové informace přineslo především zkoumání genomu neandrtálců. Odhalilo totiž, že si moderní lidé s neandrtálci „užívali“ už před 100 000 lety. Tedy dříve než se myslelo.

Každý s každým?

Pojďme na to ale od začátku… Naši předkové se po světě rozšířili zhruba před desítkami tisíc let. Při svých cestách přitom dle nashromážděných poznatků souložili nejen s neandrtálci, ale také denisovany a dalšími skupinami dávných předků – čemuž napovídá i naše pestrá genetická skladba.

Po konečné sekvenci neandrtálského genomu, ke které došlo v loňském roce, se totiž ukázalo, že každý člověk mimo africký kontinent má ve své buňce zhruba 1–4 % neandrtálské DNA.

Bylo to takhle…

Zatímco pro některé znamenal tento objev revoluci, pro druhé velké překvapení. Paleontologové se totiž po dlouhá desetiletí přeli o to, jak vlastně došlo ke vzniku prvních lidí. Někteří zastávali názor, že všichni pocházíme z malé skupiny předků, jenž započali svou pouť v Africe.

Následně prošli světem, a přitom nahradili všechny ostatní skupiny původních obyvatel planety. A pak tu byly verze extrémní, které operovaly s myšlenkou, že tyto skupiny mezi sebou nikdy neměly žádný pohlavní styk.

A pokud už náhodou ano, k úspěšnému rozmnožování rozhodně nedocházelo. Konečnou odpověď proto do celého problému vnesl právě úspěšně přečtený neandrtálský genom.

Genový mix

Od té chvíle se vědci rozhodli si otázku pokládat jinak, a totiž kolik potěšení vlastně lidé a neandrtálci měli. Je totiž nezpochybnitelným faktem, že se homo sapiens v minulosti šířil do oblastí, kde se vyskytovala i předvěká forma člověka.

„K tomu, aby geny z místní populace pronikly do genomů kolonizátorů, není nutně zapotřebí mnoho sexu,“ uvedli odborníci v roce 2011 časopise New Scientist. Tuto myšlenku svým podrobným výzkumem mimo jiné podpořili také Mathias Currat ze Ženevské univerzity a Laurent Excoffier z univerzity v Bernu.

Méně než 2 %

Dvojice totiž nasimulovala šíření moderních lidí z Afriky a jejich „střet“ s neandrtálci na území Evropy i Asie, s cílem zjistit, jaká úroveň pohlavního styku by přenesla neandrtálské geny do genomu moderního člověka v takovém měřítku, v jakém se aktuálně nachází.

A došla k závěru, že sex mezi oběma skupinkami byl do jisté míry okrajovou záležitostí. Mezi člověkem a neandrtálcem proběhlo v té době méně než 2 % možných sexuálních styků, ze kterých mohlo vzejít zdravé a životaschopné dítě.

Podle Excoffiera jde však pouze o konzervativní odhad a výsledné číslo může být i nižší. Nedostatek životaschopných jedinců podle vědců vysvětluje, proč se žádná mitochondriální DNA neandertálců nepřenesla do moderního člověka a jeho hlavního genomu.

Jednou ta 23 let stačí?

Švýcarské duo zastává názor, že buď moderní lidé a neandrtálci neměli sex příliš často, anebo jednoduše jejich „kříženci“ nebyli dostatečně dobře vybaveni pro život. První myšlenka se jim však z dnešního pohledu jevila mnohem reálnější.

Podle jejich modelu by stačilo 197–430 styků mezi oběma skupinami, aby se DNA neandrtálců zaplnilo 1–3 % genomu moderních euroasijských lidí. V případě, že půjdeme do úplných detailů, je možné uvést, že pokud se obě skupiny stýkaly zhruba 10 000 let, stačilo, aby jeden člověk souložil s jedním neandrtálcem každých 23 až 50 let.

Související články
Historie Zajímavosti 10.12.2024
Mezi časté nálezy, které archeologové objevovali v oblasti neolitické Horní Mezopotámie, patřily tak zvané „husking trays“ neboli „podnosy na loupání“. Nejnovější zkoumání těchto podnosů, pocházejících z archeologických nalezišť v Sýrii, ukazují, že nesloužily k loupání plodin, ale spíše k pečení chleba podobného dnešní focaccie. Neolitická revoluce, při které lidé začali cíleně pěstovat plodiny, včetně obilí, […]
Historie 30.11.2024
Starověký Egypt je dodnes fascinující nejen svými monumenty, ale i záhadnými rituály, které utvářely život jeho obyvatel. Mezi tyto tajemné praktiky se nyní přidává i užívání halucinogenních látek, které byly pravděpodobně součástí magických obřadů spojených s plodností. Když nizozemský kurátor zaměřený na řecko-římské exponáty Branko van Oppen de Ruiter začal pracovat pro Muzeum umění v […]
Historie 29.11.2024
Vědci z Chathamské univerzity v Pensylvánii objevili v Keni 1,5 milionu let staré stopy, které náležely dvěma různým homininům. Naznačují, že náš předchůdce, Homo erectus, zde žil společně s jiným druhem dvounohého lidoopa. Jedná se o první důkaz, že spolu skutečně mohli interagovat. Kevin Hatala, paleoantropolog z Chathamské univerzity v Pensylvánii, vedl tým odborníků, kteří […]
Historie Objevy 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Objevy 22.11.2024
Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy. Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte. Jedná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz