Domů     Historie
Potěšení v době neandrtálské: Sporadické a praktické?
Zdroj: Getty Images

Jejich kroky a houževnatost je pravděpodobně dovedly až k branám Asie. Byli nesmírné zruční a jako první začali pohřbívat své mrtvé. Nyní ale vědce zajímá zcela jiná část jejich života – pravděpodobně poslední střípek skládačky – sexuální život..

A zdá se, že v posledních letech se expertům v této oblasti podařilo nashromáždit více než působivé množství materiálu. Nové informace přineslo především zkoumání genomu neandrtálců. Odhalilo totiž, že si moderní lidé s neandrtálci „užívali“ už před 100 000 lety. Tedy dříve než se myslelo.

Každý s každým?

Pojďme na to ale od začátku… Naši předkové se po světě rozšířili zhruba před desítkami tisíc let. Při svých cestách přitom dle nashromážděných poznatků souložili nejen s neandrtálci, ale také denisovany a dalšími skupinami dávných předků – čemuž napovídá i naše pestrá genetická skladba.

Po konečné sekvenci neandrtálského genomu, ke které došlo v loňském roce, se totiž ukázalo, že každý člověk mimo africký kontinent má ve své buňce zhruba 1–4 % neandrtálské DNA.

Bylo to takhle…

Zatímco pro některé znamenal tento objev revoluci, pro druhé velké překvapení. Paleontologové se totiž po dlouhá desetiletí přeli o to, jak vlastně došlo ke vzniku prvních lidí. Někteří zastávali názor, že všichni pocházíme z malé skupiny předků, jenž započali svou pouť v Africe.

Následně prošli světem, a přitom nahradili všechny ostatní skupiny původních obyvatel planety. A pak tu byly verze extrémní, které operovaly s myšlenkou, že tyto skupiny mezi sebou nikdy neměly žádný pohlavní styk.

A pokud už náhodou ano, k úspěšnému rozmnožování rozhodně nedocházelo. Konečnou odpověď proto do celého problému vnesl právě úspěšně přečtený neandrtálský genom.

Genový mix

Od té chvíle se vědci rozhodli si otázku pokládat jinak, a totiž kolik potěšení vlastně lidé a neandrtálci měli. Je totiž nezpochybnitelným faktem, že se homo sapiens v minulosti šířil do oblastí, kde se vyskytovala i předvěká forma člověka.

„K tomu, aby geny z místní populace pronikly do genomů kolonizátorů, není nutně zapotřebí mnoho sexu,“ uvedli odborníci v roce 2011 časopise New Scientist. Tuto myšlenku svým podrobným výzkumem mimo jiné podpořili také Mathias Currat ze Ženevské univerzity a Laurent Excoffier z univerzity v Bernu.

Méně než 2 %

Dvojice totiž nasimulovala šíření moderních lidí z Afriky a jejich „střet“ s neandrtálci na území Evropy i Asie, s cílem zjistit, jaká úroveň pohlavního styku by přenesla neandrtálské geny do genomu moderního člověka v takovém měřítku, v jakém se aktuálně nachází.

A došla k závěru, že sex mezi oběma skupinkami byl do jisté míry okrajovou záležitostí. Mezi člověkem a neandrtálcem proběhlo v té době méně než 2 % možných sexuálních styků, ze kterých mohlo vzejít zdravé a životaschopné dítě.

Podle Excoffiera jde však pouze o konzervativní odhad a výsledné číslo může být i nižší. Nedostatek životaschopných jedinců podle vědců vysvětluje, proč se žádná mitochondriální DNA neandertálců nepřenesla do moderního člověka a jeho hlavního genomu.

Jednou ta 23 let stačí?

Švýcarské duo zastává názor, že buď moderní lidé a neandrtálci neměli sex příliš často, anebo jednoduše jejich „kříženci“ nebyli dostatečně dobře vybaveni pro život. První myšlenka se jim však z dnešního pohledu jevila mnohem reálnější.

Podle jejich modelu by stačilo 197–430 styků mezi oběma skupinami, aby se DNA neandrtálců zaplnilo 1–3 % genomu moderních euroasijských lidí. V případě, že půjdeme do úplných detailů, je možné uvést, že pokud se obě skupiny stýkaly zhruba 10 000 let, stačilo, aby jeden člověk souložil s jedním neandrtálcem každých 23 až 50 let.

Související články
V lokalitě Cañada Seca na západě Argentiny objevili vědci hrob, který vedle koster nejméně 24 lidí obsahoval i částečnou kostru vyhynulého druhu lišky. Zkoumání naznačují, že byla zřejmě oblíbeným „domácím“ mazlíčkem, proto se jí dostalo pocty být pohřbená spolu se svými „páníčky“. Naleziště, nacházející se asi 210 kilometrů jižně od argentinského města Mendoza, bylo objeveno […]
Zhruba 5200 let staré Ötziho přírodně mumifikované tělo bylo nalezeno roku 1991 v Ötztalských Alpách, odtud pochází jeho jméno. Je nejstarší známou evropskou, přírodně zachovanou, mumií, která nabízí nebývalý pohled na Evropany doby měděné. Nyní se vědci zaměřili na zkoumání jeho tetování a techniky, pomocí které vznikla. Ötzi měřil kolem 160 centimetrů a vážil asi […]
Včera, 8. dubna 2024, bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce v Mexiku, Spojených státech a Kanadě. Podle všeho byli už dávní Mayové schopni předvídat tento jev, který pro ně představoval umírání slunečního boha, a přijmout opatření, aby nenastal konec světa. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže […]
Nový archeologický výzkum, jenž probíhá v ruinách starořímského města Pompeje, které roku 79 zničila erupce sopky Vesuv, odhalil také několik domů, které byly v době výbuchu sopky v rekonstrukci. To vědcům umožnilo seznámit se se stavebními postupy, které Římané používali. Možná bychom se jimi měli nechat inspirovat… Starořímské město Pompeje se nacházelo v Neapolském zálivu. […]
Mělo „srdce“ z kamene, a svou rozlohou předčilo i starověký Řím. Vynikalo totiž majestátními stavbami, důmyslným obchodem i nerostným bohatstvím. Dnes je považováno za kolébku dávné moudrosti, která však na své rozluštění stále ještě čeká. Civilizace, která zde v klasickém období sídlila, totiž představuje pro archeology a vědce těžší oříšek než Mayové. Její jazyk nám […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz