Domů     Historie
Potěšení v době neandrtálské: Sporadické a praktické?
Zdroj: Getty Images

Jejich kroky a houževnatost je pravděpodobně dovedly až k branám Asie. Byli nesmírné zruční a jako první začali pohřbívat své mrtvé. Nyní ale vědce zajímá zcela jiná část jejich života – pravděpodobně poslední střípek skládačky – sexuální život..

A zdá se, že v posledních letech se expertům v této oblasti podařilo nashromáždit více než působivé množství materiálu. Nové informace přineslo především zkoumání genomu neandrtálců. Odhalilo totiž, že si moderní lidé s neandrtálci „užívali“ už před 100 000 lety. Tedy dříve než se myslelo.

Každý s každým?

Pojďme na to ale od začátku… Naši předkové se po světě rozšířili zhruba před desítkami tisíc let. Při svých cestách přitom dle nashromážděných poznatků souložili nejen s neandrtálci, ale také denisovany a dalšími skupinami dávných předků – čemuž napovídá i naše pestrá genetická skladba.

Po konečné sekvenci neandrtálského genomu, ke které došlo v loňském roce, se totiž ukázalo, že každý člověk mimo africký kontinent má ve své buňce zhruba 1–4 % neandrtálské DNA.

Bylo to takhle…

Zatímco pro některé znamenal tento objev revoluci, pro druhé velké překvapení. Paleontologové se totiž po dlouhá desetiletí přeli o to, jak vlastně došlo ke vzniku prvních lidí. Někteří zastávali názor, že všichni pocházíme z malé skupiny předků, jenž započali svou pouť v Africe.

Následně prošli světem, a přitom nahradili všechny ostatní skupiny původních obyvatel planety. A pak tu byly verze extrémní, které operovaly s myšlenkou, že tyto skupiny mezi sebou nikdy neměly žádný pohlavní styk.

A pokud už náhodou ano, k úspěšnému rozmnožování rozhodně nedocházelo. Konečnou odpověď proto do celého problému vnesl právě úspěšně přečtený neandrtálský genom.

Genový mix

Od té chvíle se vědci rozhodli si otázku pokládat jinak, a totiž kolik potěšení vlastně lidé a neandrtálci měli. Je totiž nezpochybnitelným faktem, že se homo sapiens v minulosti šířil do oblastí, kde se vyskytovala i předvěká forma člověka.

„K tomu, aby geny z místní populace pronikly do genomů kolonizátorů, není nutně zapotřebí mnoho sexu,“ uvedli odborníci v roce 2011 časopise New Scientist. Tuto myšlenku svým podrobným výzkumem mimo jiné podpořili také Mathias Currat ze Ženevské univerzity a Laurent Excoffier z univerzity v Bernu.

Méně než 2 %

Dvojice totiž nasimulovala šíření moderních lidí z Afriky a jejich „střet“ s neandrtálci na území Evropy i Asie, s cílem zjistit, jaká úroveň pohlavního styku by přenesla neandrtálské geny do genomu moderního člověka v takovém měřítku, v jakém se aktuálně nachází.

A došla k závěru, že sex mezi oběma skupinkami byl do jisté míry okrajovou záležitostí. Mezi člověkem a neandrtálcem proběhlo v té době méně než 2 % možných sexuálních styků, ze kterých mohlo vzejít zdravé a životaschopné dítě.

Podle Excoffiera jde však pouze o konzervativní odhad a výsledné číslo může být i nižší. Nedostatek životaschopných jedinců podle vědců vysvětluje, proč se žádná mitochondriální DNA neandertálců nepřenesla do moderního člověka a jeho hlavního genomu.

Jednou ta 23 let stačí?

Švýcarské duo zastává názor, že buď moderní lidé a neandrtálci neměli sex příliš často, anebo jednoduše jejich „kříženci“ nebyli dostatečně dobře vybaveni pro život. První myšlenka se jim však z dnešního pohledu jevila mnohem reálnější.

Podle jejich modelu by stačilo 197–430 styků mezi oběma skupinami, aby se DNA neandrtálců zaplnilo 1–3 % genomu moderních euroasijských lidí. V případě, že půjdeme do úplných detailů, je možné uvést, že pokud se obě skupiny stýkaly zhruba 10 000 let, stačilo, aby jeden člověk souložil s jedním neandrtálcem každých 23 až 50 let.

Související články
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz