Domů     NOVINKY
V Praze byl zahájen provoz 10. jaderného reaktoru v Česku
Jan Zelenka 7.6.2023

V úterý zahájila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze provoz svého druhého školního štěpného jaderného reaktoru VR-2. Jde celkově o 10 aktuálně provozovaný jaderný reaktor na území České republiky..

Vedle dvou školních reaktorů provozuje dva výzkumné reaktory Centrum výzkumu v Řeži a šest jaderných reaktorů provozuje ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ. Fakulta spouští VR-2 právě rok po oznámení o získání povolení k výstavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Nový reaktor je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1.

„Dalo by se říci, že ve světě nadchází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky.

A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. Foto: ČVUT

ČVUT se tak stává jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor – tokamak Golem.

Devět let příprav

„Nový štěpný reaktor VR-2 nám pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 jsme naráželi na kapacitní limity. Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vysvětluje doc. Václav Čuba, děkan FJFI. Reaktor VR-1 byl ve spolupráci s IAEA vybaven systémem Internet Reactor Laboratory, takže je možné provádět výuku či školení online.

Tuto možnost pravidelně využívají studenti například z USA, Velké Británie, Tuniska a dalších zemí.

„Spuštění reaktoru VR-2 završí proces, který jsme nastartovali v roce 2014. Samotná výstavba byla velmi rychlá a zabrala jen zhruba rok. Jde totiž o poměrně malé zařízení, a to i v porovnání s reaktorem VR-1. Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ doplňuje Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů FJFI.

Rektor Petráček, vedoucí katedry Rataj a děkan FJFI Čuba (zleva). Foto: ČVUT

Harmonogram přípravy reaktoru VR-2 na FJFI

2014    zahájení projektu

2018    transport paliva

2020    rozhodnutí o umístění

2022    rozhodnutí o výstavbě a výstavba

6. 6. 2023 zahájení fyzikálního spouštění

Podkritický reaktor se neobejde bez zdroje neutronů

Reaktor VR-2 je takzvaným podkritickým reaktorem a bez externího zdroje neutronů proto nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se externí zdroj neutronů vypne, štěpení se zastaví. Provoz reaktoru je tak jednodušší, bezpečnější, a i díky tomu může být jeho konstrukce výrazně jednodušší.

Palivo pro nový reaktor získala fakulta už v roce 2018. Darovala ho finská Aalto University. Výstavbu usnadnila i skutečnost, že je reaktor umístěn v reaktorové hale, která splňuje požadavky na provoz tohoto zařízení kvůli umístění reaktoru VR-1. Nabízí přitom dostatek prostoru, aby se do ní bez potíží vešel i druhý reaktor.

Kromě výuky bude i nový reaktor stejně jako VR-1 sloužit také vědě a budou se na něm realizovat některé výzkumné projekty.

Další informace o školních reaktorech FJFI, studijních programech i vědeckých aktivitách najdete na webu KJR.

Historie jaderného výzkumu v Česku (v kontextu hlavních událostí ve světě)

1942    první jaderný reaktor v americkém Chicagu

1945    první reaktory v Kanadě a Sovětském svazu

1954    první jaderná elektrárna v Sovětském svazu (Obninsk)

1955    mezivládní dohoda o jaderném výzkumu mezi Československem a bývalým Sovětským svazem

založení Ústavu jaderné fyziky

zahájení výuky Fakulty technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)

1957    založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)

zahájení provozu prvního jaderného reaktoru v Československu: LVR-15 v Řeži

1972    zahájení provozu druhého reaktoru v Řeži – LR-0

1972    zahájení výstavby slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 s dvěma reaktory typu VVER-440

1985    uvedení prvního bloku JE Dukovany do provozu (další tři bloky byly uvedeny do provozu v letech 1986-7)

1990    zahájení provozu školního štěpného reaktoru VR-1 Vrabec na FJFI

2000    uvedení prvního bloku JE Temelín do provozu (druhý blok byl uveden do provozu v roce 2002)

2022    zahájení výstavby druhého školního jaderného reaktoru VR-2 na FJFI

2023    zahájení provozu 10. štěpného jaderného reaktoru v Česku

reklama
Související články
Po letech studia a spolupráce s egyptology složil Michael Zann, zakladatel českého hudebního projektu NEMUER, album s tematikou starověkého Egypta. Ve spolupráci s českou pop-surrealist malířkou Klárou Sedlo a profesionály z filmového průmyslu vycházejí z textů Knihy mrtvých a přenesou publikum na fantastickou cestu egyptským podsvětím. Kromě hry na historické nástroje představí NEMUER také průkopnický […]
V sobotu 23. září 2023 v 8 hodin a 50 minut našeho času nastane podzimní rovnodennost. Z astronomického pohledu jde o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Panny, severně od jasné hvězdy Spica. Pozorovat noční oblohu můžete v tento den třeba v brněnské hvězdárně a planetáriu, program naleznete zde. Vzácně může […]
S lidskými zuby bývá mnohdy kříž. Jakmile se jednou pokazí, jejich náhrada je možná pouze s pomocí umělých komponentů. U hlodavců je tomu ale přesně naopak, myším totiž jejich přední řezáky dorůstají, a to po celý život. Po stopách růstu „Zajímavé je nejen samotné dorůstání, ale také to, že když si myš zub ulomí, tak […]
Letos uplynulo 50 let od chvíle, kdy byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Beskydy. Tehdy se naše východní pohoří stalo v pořadí 10. chráněnou krajinnou oblastí a svou rozlohou 1160 km2 je dodnes největší CHKO v České republice. Beskydy nabízejí úžasnou kulturu, divokou faunu i léčivá flóru. A také příběhy unikátních firem, které tu s ohledem k […]
Neprůstřelné vesty mají velký úkol: zabránit projektilu nebo střepině, aby poškodily křehkou tkáň lidského těla. Jejich oblékání však může být náročné a také váha bývá nezanedbatelná. Nicméně tradiční kevlar má odlehčeného nástupce, který slibuje zvýšenou ochranu a větší pohodlí. Moderní armády ani bezpečnostní složky se bez neprůstřelné vesty neobejdou. Chrání zdraví i životy jejich členů. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz