Domů     Objevy
V Praze byl zahájen provoz 10. jaderného reaktoru v Česku
Jan Zelenka 7.6.2023

V úterý zahájila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze provoz svého druhého školního štěpného jaderného reaktoru VR-2. Jde celkově o 10 aktuálně provozovaný jaderný reaktor na území České republiky..

Vedle dvou školních reaktorů provozuje dva výzkumné reaktory Centrum výzkumu v Řeži a šest jaderných reaktorů provozuje ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ. Fakulta spouští VR-2 právě rok po oznámení o získání povolení k výstavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Nový reaktor je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1.

„Dalo by se říci, že ve světě nadchází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky.

A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. Foto: ČVUT

ČVUT se tak stává jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor – tokamak Golem.

Devět let příprav

„Nový štěpný reaktor VR-2 nám pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 jsme naráželi na kapacitní limity. Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vysvětluje doc. Václav Čuba, děkan FJFI. Reaktor VR-1 byl ve spolupráci s IAEA vybaven systémem Internet Reactor Laboratory, takže je možné provádět výuku či školení online.

Tuto možnost pravidelně využívají studenti například z USA, Velké Británie, Tuniska a dalších zemí.

„Spuštění reaktoru VR-2 završí proces, který jsme nastartovali v roce 2014. Samotná výstavba byla velmi rychlá a zabrala jen zhruba rok. Jde totiž o poměrně malé zařízení, a to i v porovnání s reaktorem VR-1. Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ doplňuje Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů FJFI.

Rektor Petráček, vedoucí katedry Rataj a děkan FJFI Čuba (zleva). Foto: ČVUT

Harmonogram přípravy reaktoru VR-2 na FJFI

2014    zahájení projektu

2018    transport paliva

2020    rozhodnutí o umístění

2022    rozhodnutí o výstavbě a výstavba

6. 6. 2023 zahájení fyzikálního spouštění

Podkritický reaktor se neobejde bez zdroje neutronů

Reaktor VR-2 je takzvaným podkritickým reaktorem a bez externího zdroje neutronů proto nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se externí zdroj neutronů vypne, štěpení se zastaví. Provoz reaktoru je tak jednodušší, bezpečnější, a i díky tomu může být jeho konstrukce výrazně jednodušší.

Palivo pro nový reaktor získala fakulta už v roce 2018. Darovala ho finská Aalto University. Výstavbu usnadnila i skutečnost, že je reaktor umístěn v reaktorové hale, která splňuje požadavky na provoz tohoto zařízení kvůli umístění reaktoru VR-1. Nabízí přitom dostatek prostoru, aby se do ní bez potíží vešel i druhý reaktor.

Kromě výuky bude i nový reaktor stejně jako VR-1 sloužit také vědě a budou se na něm realizovat některé výzkumné projekty.

Další informace o školních reaktorech FJFI, studijních programech i vědeckých aktivitách najdete na webu KJR.

Historie jaderného výzkumu v Česku (v kontextu hlavních událostí ve světě)

1942    první jaderný reaktor v americkém Chicagu

1945    první reaktory v Kanadě a Sovětském svazu

1954    první jaderná elektrárna v Sovětském svazu (Obninsk)

1955    mezivládní dohoda o jaderném výzkumu mezi Československem a bývalým Sovětským svazem

založení Ústavu jaderné fyziky

zahájení výuky Fakulty technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)

1957    založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)

zahájení provozu prvního jaderného reaktoru v Československu: LVR-15 v Řeži

1972    zahájení provozu druhého reaktoru v Řeži – LR-0

1972    zahájení výstavby slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 s dvěma reaktory typu VVER-440

1985    uvedení prvního bloku JE Dukovany do provozu (další tři bloky byly uvedeny do provozu v letech 1986-7)

1990    zahájení provozu školního štěpného reaktoru VR-1 Vrabec na FJFI

2000    uvedení prvního bloku JE Temelín do provozu (druhý blok byl uveden do provozu v roce 2002)

2022    zahájení výstavby druhého školního jaderného reaktoru VR-2 na FJFI

2023    zahájení provozu 10. štěpného jaderného reaktoru v Česku

Související články
Objevy Příroda 16.7.2026
Připomíná to námět apokalyptického seriálu The Last of Us. A skoro mrazí při představě, že podobné horory probíhají v přírodě běžně – s tím rozdílem, že nejde pouze o infekce parazitickou houbou a že predátor dokáže ovládat jen vývojově nesrovnatelně jednodušší živočichy, než je člověk. Najít skutečné zombie není nic nemožného ani v naší přírodě. Stačí […]
Objevy Zajímavosti 30.6.2026
Dříve bylo na opalovací krémy nahlíženo jako na něco, co člověk použije na dovolené u moře. S oteplujícím se klimatem a znečištěním ovzduší začínají vědci o opalovacích krémech přemýšlet jinak, jako o přípravcích denní potřeby, které by mohly kůži ochránit před mnoha nepříznivými vlivy prostředí. A Jižní Korea se v tomto ujímá vedení… „Jako výzkumníci […]
Objevy Příroda 25.6.2026
Ve dne téměř nehnutě odpočívá. Po setmění vyráží na několikahodinovou loveckou výpravu. A nad ránem bez zaváhání zamíří zpět na své oblíbené místo. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že candát obecný má mnohem lepší orientační schopnosti, než si biologové dosud mysleli. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovali pohyb candátů v jihočeské nádrži Římov […]
Objevy Zajímavosti 15.6.2026
Pesticidy jsou obecně vnímány jako způsob obrany úrody před škůdci. Aktuálně jsou však stále více využívány prostředky, u nichž nehrozí, že budou mít negativní vliv na životní prostředí či potraviny. Říká se jim biologická ochrana. Onu biologickou ochranu představují například parazitické vosičky, které bývají úspěšně aplikovány proti některým druhům hmyzu.  Takové vosičky jsou dosti malé, […]
Objevy 13.6.2026
118. Tolik protonů se doslova narve do jádra prvku zvaného oganesson. Může se svět prvků ještě rozšířit? A nebo existují limity, které prostě nelze překročit… Periodická tabulka působí jako uzavřený systém, který se jen čas od času doplní o nějaký těžký prvek, který se na chvíli zjevil v některé z laboratoří. Oganesson tuto představu na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz