Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu.

Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, brněnského institutu CEITEC a Masarykova onkologického ústavu.

Vědci už nějakou dobu znají efekt cytokininů, spočívající ve zpomalování stárnutí, tedy senescence. Když se ti čeští snažili daný mechanismus podrobněji popsat, zjistili i cosi dalšího.

Při svém výzkumu se zaměřili na dvě konkrétní látky s cytokininovou aktivitou. Jako pokusný králík posloužila k těmto účelům hojně využívaná rostlina huseníček rolní.

„Aplikace obou cytokininů zpomalovala senescenci, odbourávání chlorofylu a s tím spojený pokles fotosyntetické funkce, což jsme čekali. Velice nás ovšem překvapilo, že v kratších časech zatemnění listů, dříve než se senescence spustila, aplikace cytokininů fotosyntézu naopak snížila, což obvykle znamená, že fotosyntetický aparát je ve špatném stavu,“ uvedla Martina Špundová z Katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V průběhu dalšího bádání odborníci zjistili, že ono snížení bylo vlastně zmiňovaným přepnutím do spánkového režimu. To umožňuje, jak se experti vyjádřili, pozdější bryskní a bezpečné nastartování fotosyntézy, podobně jako když probudíme spící počítač.