Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší… Podle posledních závěrů vdechnou lidé ročně zhruba 22 000 000 mikro i nanoplastů. A to jednoduše proto, že jsou prakticky všude, v […]
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin. Od chvíle kdy noha Neila Armstronga (1930–2012) ve skafandru, poprvé vstoupila na prašný povrch Měsíce, uplynulo 54 let. Společně s Buzzem Aldrinem […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
Raflézie jsou parazité známí největšími květy světa, navíc se vzhledem a zápachem zkaženého masa. Ještě pozoruhodnější je ale jejich bizarní genom, který odhaluje, čeho jsou parazité schopni: Manipulovat s DNA, promazávat vlastní a krást geny hostitele. Někdy v dobách, kdy se Britské impérium chlubilo, že nad jeho územím slunce nezapadá, putovali pralesem Sumatry sir Thomas […]
Procházka v lese, spojená se sběrem hub nebo lesního ovoce, je příjemná záležitost. Ale na různých místech světa můžete narazit také na takzvané potravinové lesy, které sice les připomínají, ale plní jiný účel Jde hlavně o pomoc lidem, kteří mají problémy se zásobováním potravinami. Například v USA existuje více než 6500 venkovských a městských oblastí, […]
Významná hrozba pro lidské zdraví… i tak by se dala označit antibiotická rezistence, ke které podle nejnovější studie velkou měrou přispívá také nestále se zhoršující kvalita ovzduší. Své závěry mezinárodní tým vědců z Velké Británie a Číny postavil na údajích z více než stovky zemí nashromážděných za dvě desetiletí. „Naše analýza představuje silný důkaz, že […]
Bylo to právě (tepelně zpracované) maso, které nasměrovalo člověka na jinou vývojovou linii oproti jiných hominidům (lidoopům). Tisíce staletí zažitá tradice, že maso pochází výhradně ze zvířat, už ale neplatí. Je tu nový druh – maso laboratorní. Letošní rok mohou Američané označit za zlomový. Po Singapuru se totiž západní velmoc stala druhou na světě, která […]
V letošním roce se Američané byli donuceni „vrátit“ zpět do minulosti. Po více než 20 letech se totiž na Floridě podařilo zachytit stopy jednoho z nejstarších nepřátel člověka, malárie… Každým rokem se na území USA objeví 2000 případů malárie. Drtivou většinu z nich lze však vystopovat k jedincům, kteří přicestovali ze subsaharské Afriky nebo jižní […]
Ani vitaminy, ani antioxidanty. Americký výzkum přišel s poznatkem, že větším zdravotním benefitem ovoce a zeleniny mohou být toxiny, které rostlinám slouží na ochranu proti hmyzu. Jsou v množství, které nám neublíží, přesto cosi zajímavého dělají s našimi buňkami. Někdy před 15 lety připravili vědci ve Švýcarském federálním technologickém institutu jednoduchý experiment, u nějž se […]
Byla polovina 18. století, když německý vědec Christian G. Kratzenstein (1723–1795) symbolicky probudil Frankensteina – začal totiž experimentovat s užitím elektrických šoků k léčbě pacientů. Byl přesvědčen, že revmatismus, chronická horečka i mor se daly spolehlivě vyléčit dostatečně silnou dávkou proudu pouštěného do těla. Zvýšený pulz po šocích považoval za projev ozdravného procesu. Jistou zemdlenost po proceduře […]
Onemocnění nesoucí jméno po americkém gastroenterologovi Burrillovi B. Crohnovi (1884–1983), bylo poprvé popsáno v roce 1932. O více než 90 let později získalo „nálepku“ jedné z nejčastějších zánětlivých střevních komplikací zahrnující průjem, úbytek hmotnosti a silné křeče v břišní krajině. Z medicínského hlediska jsou však pro Crohnovu chorobu typické segmentální zánětlivé změny v tenkém nebo […]