Odborníci se dlouho domnívali, že mumifikované ostatky křečků druhu Phyllotis vaccarum, nalezené v Andách na území Chile a Argentiny, pocházely z pohřebních rituálů starých Inků. Do doby, než byly ve výškách kolem 6 700 metrů nad mořem spatřeny živé exempláře. Jak se tito drobní hlodavci vyrovnávají s extrémními podmínkami?.

V nadmořských výškách přesahujících 6 700 metrů nad mořem čelí křečci druhu Phyllotis vaccarum mrazivým teplotám klesajícím až k–60°C. Na vrcholcích And navíc hladina kyslíku odpovídá zhruba jen 44 % úrovně u hladiny moře.

Vědci se rozhodli prozkoumat, jak jsou tito nejvýše žijící savci schopni zvládat tak drsné podmínky. Evoluční biolog Jay Storz z University of Nebraska-Lincoln a jeho kolegové zdolali mnoho andských vrcholů při pátrání po těchto drobných hlodavcích.

Metabolismus zaměřený na produkci tepla

Exkurze trvají vždy několik týdnů, aby se členové týmu zvládli aklimatizovat na nadmořskou výšku a během výstupu provádět výzkum. Na rozdíl od lidí si však „křečci nemohou obléci goretexové bundy,“ žertuje Storz.

Proto vědci umisťovali křečky druhu Phyllotis vaccarum, odchycené v různých nadmořských výškách, do malých komor, které simulovaly chladné prostředí s nízkým obsahem kyslíku, a pozorovali jejich chování.

Křečci žijící ve vysokých nadmořských výškách spotřebovávali kyslík mnohem rychleji než zvířata žijící v nízkých nadmořských výškách, což naznačuje, že ve vysokých nadmořských výškách žijící křečci byli v chladu aktivnější.

Veškerý svůj metabolismus soustředili na produkci tepla, které generovali především neustálým třesem svalů. Jejich mitochondrie (buněčné elektrárny) se pak geneticky přizpůsobily tak, aby fungovaly efektivněji.

Odolnost vůči jedovaté potravě

Když zvířata v řídkém vzduchu dýchají příliš rychle, hrozí jim hyperventilace. Výzkum naznačuje, že krevní buňky těchto křečků dokážou ukládat více oxidu uhličitého, což stabilizuje chemii v jejich krvi a před tímto nebezpečím je chrání.

Odolní jsou i vůči toxické stravě. V vysokých nadmořských výškách je kritický nedostatek potravy. Genetická analýza ukázala, že tito hlodavci mají schopnost odbourávat toxiny z jedovatých rostlin, takže mohou sežrat v podstatě jakoukoliv chudou vegetaci, kterou najdou.

Tito křečci kompletně přenastavili své vnitřní biologické motory, aby si v jednom z nejdrsnějších prostředí na Zemi udrželi stabilní tělesnou teplotu a dostatek kyslíku. „V podstatě zapojují všechny své metabolické mechanismy k udržení konstantní tělesné teploty,“ říká k tomu Storz.

Dalo by se tak říci, že křečci druhu Phyllotis vaccarum jsou dokonalým symbolem evoluční přizpůsobivosti v té nejvražednější zóně světa.

Zdroj: Science News