Domů     Medicína
Nemocná česká srdce: Naše „pumpy“ mohou za 45 % úmrtí
Jan Zelenka 22.8.2024
WIFI POSÍLÁNÍ FOTO: CNC / JIŘÍ KOŤÁTKO

Každý rok jím projde okolo 3 153 600 litrů krve. Dá se léčit mrazem, koronární angioplastikou nebo povzbudit přístrojem o velikosti mikrotužkové baterie. A jeho léčba postupuje neustále dál…

MUDr. Jiří Sikora, foto CNC/JIŘÍ KOŤÁTKO

Bohužel roste také procento nemocných. Ano, česká srdce churavějí. Proč? Co (ne)děláme špatně, co bychom mohli dělat a co umí česká medicína? I o tom jsme si povídali ve 45. rozhovoru kardiologem MUDr. Jiřím Sikorou z brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Brno.

Pane doktore, každý druhý Čech má minimálně mírnou nadváhu, milion Čechů má diabetes II. stupně, vedeme žebříček pivařů, máme obrovské procento kuřáků… Skoro se bojím zeptat, jak jsou na tom Češi se zdravím srdce ve srovnání s jinými národy.

Bohužel jsme nemocnější. Podle posledního šetření Eurostatu jsou kardiovaskulárních onemocnění v Česku odpovědná za 45 % všech úmrtí, což je nad evropským průměrem. Premianty jsou v tomto srovnání Francie, Španělsko a Itálie, kde se kardiovaskulární úmrtnost pohybuje mezi 25–30 %.

V posledních letech sice došlo k jistému pokroku díky zlepšení v oblasti zdravotní péče, lepší diagnostice a léčbě a zlepšenému povědomí o prevenci, ale stále máme co zlepšovat.

Nemoci srdce patří mezi nejčastější příčiny úmrtí na světě. Polovina z nich je důsledkem chronické ischemické choroby srdeční. O co jde?

Nejčastějším onemocněním srdce je opravdu ischemická choroba srdeční, tj. porucha prokrvení srdečního svalu. Druhou nejčastější příčinou onemocnění srdce jsou poruchy srdečního rytmu (arytmie), následované onemocněním srdečních chlopní.

Zatímco dříve se první projevy ischemické choroby srdeční (ICHS) objevovaly u mužů až po 45. roce a u žen po 55. roce věku, dnes jsme čím dál tím častěji svědky prvotní manifestace ICHS u pacientů o 10 let mladších.

Zákrok metodou TAVI je možné absolvovat ve 14 komplexních kardiovaskulárních centrech po celém Česku.

Přitom trend by měl být opačný. Jaké to má projevy?

Projevy ischemické choroby srdeční jsou způsobeny významným zúžením koronárních tepen. Podle rozsahu postižení lze postižené místo ošetřit buď koronární angioplastikou, nebo postižené části tepen přemostit aortokoronárním bypassem.

Vždy je však potřeba zabránit dalšímu zužování koronárních tepen. Zásadní je snížit hladinu cholesterolu v krvi, zejména jeho LDL frakce. Důležitá je správná léčba častých přidružených onemocnění, kterým jsou hypertenze a cukrovka, a také samozřejmě nekouřit.

Takže klasicky špatné životní návyky?

Hlavně náš současný životní styl. Konzumace velkého množství kaloricky bohatých potravin a nápojů, nedostatek pohybu, nadbytek všudypřítomného stresu a kouření.

Jak poznat onemocnění srdce u sebe, nebo u blízkého? Jaké signály tělo vysílá?

Důležité je nepodcenit první příznaky infarktu myokardu. Typicky jde o neustupující tupý tlak nebo pálení na přední straně hrudníku. V těchto případech je nutné co nejrychleji zavolat rychlou lékařskou pomoc.

Postižený bývá často bledý nebo opocený a v mírném předklonu si dlaní svírá hruď.

Vadné mohou být i srdeční chlopně. Jak se to pozná?

Srdeční chlopně jsou jako jednocestné ventily, které usměrňují tok krve správným směrem. Ve všech z přibližně 2,5 miliardy srdečních stahů během našeho života se každá z chlopní otevře a zase zavře. Když chlopně netěsní, část krve se vrací zpět a musí být znovu přečerpána. Když se chlopně zúží, začnou klást toku krve velký odpor a srdce se přetíží.

Chlopenní vady se vyskytují napříč celým věkovým spektrem. K jejich výraznému nárůstu však dochází po 65. roku života díky postupné degeneraci dvou nejvíce zatížených srdečních chlopní, a to chlopně mitrální a aortální.

Zdaleka nejčastějším projevem dysfunkční chlopně je zhoršení tolerance fyzické námahy a dušnost. Méně často bolesti na hrudi a ztráta vědomí při námaze. V případě postupného zužování aortální chlopně však pacienti mají sklon své potíže přisuzovat věku a podvědomě snížit svou fyzickou aktivitu tak, aby se ve svém běžném životě necítili výrazně omezeni.

Zároveň se s věkem zvyšuje četnost artrózy kyčlí a kolen, takže pacienti si zprvu ani nemusejí omezení pohyblivosti spojovat s chlopenní vadou. Chlopenní vada je tak často diagnostikována až v průběhu předoperačního vyšetření před kloubní náhradou.

Do jakého věku má smysl potíže řešit? 

Neexistuje žádná arbitrární hranice. Spíše než kalendářní věk je rozhodující biologický věk pacienta a míra obtíží, tj. nakolik se pacient cítí být limitován ve svých běžných činnostech.

Představují operace srdce především pro starší pacienty velkou zátěž?

Invazivita jakéhokoli zákroku musí být úměrná operačnímu riziku a potenciálnímu prospěchu z této intervence. U mladších pacientů s nízkým operačním rizikem tak budeme preferovat i radikálnější zákroky s potenciálem dosažením optimálního a dlouhodobě stabilního výsledku.

Naopak u starších a rizikových pacientů se snažíme o co nejšetrnější přístup i s vědomím, že výsledkem bude především úleva od potíží a zlepšení kvality života.

Tím se dostáváme i k méně invazivní řešení operací. Třeba TAVI – jak zákrok probíhá?

TAVI neboli transkatetrová náhrada aortální chlopně spočívá v zavedení nové chlopně do místa původní aortální chlopně. Nová chlopeň se zavádí do těla pacienta speciálním, několikamilimetrovým zavaděčem zpravidla přes vpich do tepny v třísle.

Degenerativními změnami postižená chlopeň je novou chlopní odtlačena do stran a zůstává v těle pacienta. Celý zákrok provádí lékařský tým pod rentgenovou kontrolou na hybridním operačním sále.

A jak asi máte na mysli – nejvýznamnějším přínosem celé metody je její minimální zátěž pro pacienty. Většinu zákroků lze provést v místním znecitlivění při jen minimálním farmakologickém zklidnění pacienta.

Odpadá tak celková anestezie a nutnost mimotělního oběhu. To vše vede k urychlení rekonvalescence pacientů a jejich rychlému návratu do domácího prostředí.

Z pohledu lékaře – která onemocnění považujete za nejzbytečnější? Jakým se dá předejít?

Z mého pohledu jsou zbytečná všechna onemocněním, kterým se dá předejít. Jsou to onemocnění, u kterých je jasně dokumentována vazba na nezdravý životní styl, spojený s konzumací energeticky bohatých potravin, či spíše pochutin, nebo nápojů a závislostmi na všemožných psychoaktivních látkách.

Stát by měl více podporovat zdravý pohyb, např. zkvalitňováním cyklostezek, stanovením kvót na stání pro kola u státních institucí apod. Určitě by také pomohla daň z cukru, stejně jako pomohlo navýšení spotřební daně na tabákové výrobky.

Musíme si ale uvědomit, že marketingový průmysl je nesmírně vynalézavý v tom, jak nám vsugerovat, že jedině s těmito výrobky si dokážeme užít ty pravé chvíle pohody s rodinou a přáteli. A všichni přece chceme být šťastní.

Šťastní a zdraví, ano. Co pro to dělat, když tu máme epidemii stresu.

Kromě zdravého jídelníčku a zvýšení pohybu bych doplnil i dostatek kvalitního spánku a pravidelné preventivní prohlídky k odhalení počátečních stadií hypertenze, cukrovky a zvýšené hodnoty cholesterolu v krvi.

Důležitá je také duševní pohoda – věnovat se koníčkům, trávit čas s přáteli, odpočívat.

Jakou větu říkáte pacientům nejčastěji? Nebo na co se vás nejčastěji ptají?

Při prvním vyšetření to, že péče o srdce je práce pro nás oba, lékaře i pacienta, a že bez jejich aktivního přístupu to nepůjde. A s každým dalším vyšetřením pak to, že se těším, až se uvidíme příště (smích).

Je nějaký rozdíl mezi pacienty muži a ženami, co se týče dodržování stanovené léčby?

Z vlastní zkušenosti mám dojem, že ne. Ale možná je to jen skupinou mých pacientů.

Co vás zaručeně naštve, a co naopak potěší?

Zaručeně mě naštve, když se mě někdo snaží zavázat finančním darem. Radost mám pak vždy, když se pacienti po mém zásahu cítí lépe.

Související články
Medicína Zajímavosti 11.12.2024
Snaha bojovat s časem má mnoho podob, a jednou z těch nejmodernějších je vakcína namířená proti stárnutí. Jejím cílem jsou senescentní buňky. Jedná se o vysloužilé nebo poškozené buňky, u kterých selhal automatický mechanismus sebezničení. Obvykle si s nimi poradí imunitní systém, ten ale s věkem ochabuje. S tím, jak člověk stárne, se tyto „zombie“ […]
Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první autochtonní (tj. domácí, neimportovaný) případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z  nádrže Lipno v jižních Čechách. Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži, která by tak mohla představovat nové ohnisko […]
Anhedonie je snížená schopnost až neschopnost prožívat příjemné pocity. Zpravidla je spojována s depresí, vyskytnout se však může i u lidí trpících schizofrenií či Parkinsonovou chorobou. Občas ji ale zažívá většina z nás, když už je stresu, který musíme snášet, zkrátka příliš. Vědci nyní zjistili, co za tím vězí…. Schopnost radovat se či mít z […]
Medicína 3.12.2024
Náplně do elektronických cigaret dříve obsahovaly acetát vitaminu E. Jeho škodlivost popsali vědci ze Spojených států amerických už v roce 2019. Českým vědcům z Akademie věd ČR se nyní podařilo zjistit, jak přesně tato látka negativně ovlivňuje lidské plíce na molekulární úrovni. Na následky kouření elektronických cigaret zemřely jen ve Spojených státech amerických desítky lidí, […]
Medicína 29.11.2024
K detekci a potenciální inhibici virových infekcí dosud vědcům chyběl účinný nástroj. To však nyní zřejmě změní tak zvaný DNA NanoGripper, nanorobotická ruka, která je schopna účinné zachycovat objekty v nanometrovém měřítku. Úspěšně testována byla na viru SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19. Umí ho rozpoznat a do budoucna ho snad bude schopná i zastavit dříve, než […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz