V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku jsou většinou vyvolány viry. Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Na téma zda antibiotika (ATB) brát, či nebrat […]
Žijeme v makrosvětě – hmatatelném, pochopitelném, předvídatelném, kdy upustíte skleníčku na zem a ta se rozbije. Ale v mikrosvětě nic z toho neplatí. Sklenička proletí skrze zem, aniž by se rozbila. „Přitom i kvantová fyzika je všude kolem, je základem všeho – chemie, fyziky, medicíny,“ říká ve 21. rozhovoru pro 21. STOLETÍ profesor RNDr. Pavel Exner, DrSc. z […]
Lidské tělo je tranzitní pavučinou nepředstavitelných rozměrů. Svaly, orgány, tkáně a buňky musejí navzájem komunikovat, být propojeny – a to se starají přenašeče zpráv: nervy a hormony. Rozdíl je v rychlosti. Zatímco nervy účinkují během milisekund, hormony na svou činnost potřebují mnohem více času. „Ale bez nich a jejich rovnováhy nedokážeme žít,“ připomíná endokrinoložka doc. MUDr. […]
Už 40 let se zabývá fyziologií rostlin na Ústavu experimentální botaniky a už čtyři roky vede Akademii věd ČR. V prosinci minulého roku prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. obhájila funkci předsedkyně i na další čtyři roky, „I když jsem byla jedinou kandidátkou, stále existovala možnost, že nedostanu potřebný počet hlasů…“ Podporu získala. A obrovskou. Hlasovalo pro […]
Zatímco náš mozek přemýšlí o tabulce v excelu, ten „druhý“ ve střevech o tabulce čokolády. První dá impulz, druhý se postará o zbytek. Sídlí uprostřed těla, v centru všeho dění. A v porovnání s „vlašským ořechem“ v lebce je nejen větší a těžší, ale také „hlučnější“. Střeva jsou zázračné universum. Mají až 100 milionů neuronů, tedy […]
Už pět let vede Martin Prošek Ústav pro jazyk český, jedno z vědeckých pracovišť Akademie věd, jehož úkolem je základní i aplikovaný výzkum současného českého jazyka i jeho historie. Je to služba veřejnosti a češtině. „Neměli by si nás plést s jazykovým úřadem. To, jak se vyvíjí český jazyk, závisí na jeho mluvčích,“ říká v […]
Jsou jako trosečníci na ostrově bez možnosti kontaktu s okolním světem. A pokud se s nimi někdo snaží spojit, často jim nerozumí. Setkání s druhým člověkem pro ně může být stresující a obyčejný nákup, oběd v restauraci nebo procházka výzvou k překonávání zábran. Porucha autistického spektra má mnoho podob, základ je ale daný – vývojová porucha mozku. Čtrnáctý rozhovor […]
Kdysi stačilo zaklonit hlavu, aby člověk mohl v noci žasnout nad oblohou posetou miliony hvězd. Dnes už si o tom může většina lidí nechat jen zdát. Pod oblohou zasaženou světelným smogem žije 99 procent Evropanů a většina vyspělého světa. Co na noční oblohu bez hvězd říká Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě, fotograf a popularizátor […]
Před rokem v dubnu lidstvo poprvé spatřilo fotografii černé díry. Jakousi nevýraznou šmouhu kdesi v centru galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny (Virgo). Výjimečné je to v tom, že světlo k nám letělo 55 milionů let. „Snímek vznikl spoluprací osmi observatoří, jež se spojily do jednoho ohromného virtuálního teleskopu o velikosti celé planety Země. To je možná ještě ohromnější než […]
„Věda má přinášet radost.“ Tato slova patří jednomu z průkopníků výzkumu umělé inteligence u nás Ivanu Havlovi. Výzkum nových technologií jde v Havlově pojetí ruku v ruce s filozofií a to je jedna z věcí, kterou se tento vynikající odborník do značné míry vymykal. K počítačům se přitom Havel dostal v podstatě náhodou. Komunistické Československo […]
Mluví o sobě jako o „laboratorní“ kryse. Ven chodí k soudu jako znalec a do terénu pro důkazy. Ve srovnání s filmy je to ale mravenčí práce. Neexistuje jeden přístroj na všechno. Forenzním specialistům práci komplikuje počasí, nosiče, kontaminace… „Otisk prstu na koberci je něco úplně jiného než otisk na hladkém povrchu nebo na monitoru,“ říká major […]
Česko vysychá na troud. Podle vědců a portálu Intersucho procházíme nejsušší a nejhorší epizodou za posledních 500 let. Průměrný deficit srážek se za pět let od roku 2015 pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů, dvakrát pod vodní bilancí z let 1961–2000. Je opravdu tak zle? „Vodu budeme mít vždy, jen se musíme naučit ji jinak […]