Muž, který propojil kybernetiku s filozofií: Vzdělaná společnost žije bohatším životem

„Věda má přinášet radost.“ Tato slova patří jednomu z průkopníků výzkumu umělé inteligence u nás Ivanu Havlovi. Výzkum nových technologií jde v Havlově pojetí ruku v ruce s filozofií a to je jedna z věcí, kterou se tento vynikající odborník do značné míry vymykal.

K počítačům se přitom Havel dostal v podstatě náhodou. Komunistické Československo hledělo více než na schopnosti na třídní původ. A ten měl Havel v bolševických očích přímo katastrofální. Vždyť pocházel z rodiny, která vybudovala filmové ateliéry na Barrandově či jeden z nejslavnějších pražských sálů Lucernu.

Tudíž, ač Havel byl na gymnáziu premiantem, vyšší vzdělání mu bylo alespoň na čas odepřeno. V šedesátých letech přišlo mírné politické uvolnění, takže i „buržoazní synek“ Havel mohl vstoupit na akademickou půdu.

Nikoliv ovšem tam, kde se studovaly humanitní směry. Jediná škola, na které mohli studovat lidé Havlova typu, byla technika. A tak alespoň tu mohl, byť večerně, absolvovat.

Ivan Havel vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. V roce 1969 získal stipendium na slavné univerzitě v Berkeley, kde se získal i doktorát. V USA by jej jistě čekala hvězdná kariéra kybernetika, avšak v roce 1971 se Havel vrátil do Československa.

Právě zde začínala tzv. normalizace, kdy do výšin byli vyzdvihováni ti, kdo souhlasili se sovětskou okupací v roce 1968. Navíc, kybernetika rozhodně v té době neměla v naší zemi na růžích ustláno. Už sovětský vůdce Stalin ji prohlásil za pavědu a v padesátých letech byla ve východním bloku na indexu.

Zatímco na západě se stavěly první velké počítače, Čechoslováci se o nich nanejvýš mohli dozvědět z vysílání Svobodné Evropy. Na tento obor hleděl skrz prsty i posrpnový režim. V sedmdesátých letech Havel pracoval v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV.

V roce 1979 byl však odtud vyhozen, i proto, že jeho bratr Václav se stal jedním z mála lidí, kteří se nebáli kritizovat despotický komunistický režim. Bratrův stín dolehl i na Ivana a v roce 1981 byl obviněn z podvracení republiky.

Zbytek osmdesátých let strávil na místě programátora v družstvu invalidů Meta. Listopadové události roku 1989 konečně umožnily Ivanu Havlovi vrátit se ke vědě. Zatímco bratr Václav se stal prezidentem, Ivan se stal zakladatelem a ředitelem Centra teoretických studií.

Habilitoval se v oboru umělá inteligence a vydal mnoho podnětných publikací. Zabýval se hlavně kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí.

To je bezesporu zajímavá syntéza, na kterou se v éře úzce specializovaných oborů mnohdy zapomíná. Ivan Havel rovněž upozorňoval, že věda nemusí být čistě materiální záležitost: „Lidé nechtějí jen poznatky aplikované vědy, chtějí se také něco dozvědět, a pokud nechtějí, mají se dozvědět, že by to mohli chtít.

“ A k zamyšlení nutí i jeho další teze, že totiž vzdělaná společnost žije mnohem bohatším životem.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Když se z UFO vyklube raroh…

Na záběrech z dronu z roku 2016 byl v americkém státě Utah zachycen...

Chcete se stát astronautem?...

Už odmalička vás fascinují hvězdy, planety a všechna ta vesmírná krása...

Muž, který propojil kybernetiku s...

„Věda má přinášet radost.“ Tato slova patří jednomu z...

Praha jako mongolská step… Koně...

Mluvilo se o tom roky, ale teprve teď Zoo Praha vypustila čtyři klisny...

Pomoc při cestách po EU

Evropa má několik společných dopravních projektů. C-ROADS si klade za...

Mikrobiologové zkoumali, čím je...

Guma z pneumatik, částice slunečního krému a dokonce i DNA chlamydie. Tým...

Profesorka Jitka Rychtaříková: Proč je...

Zachrání budoucnost národa migranti? Budou senioři bez důchodů? Proč během druhé...

Studie z Oxfordu: Jaká podpora...

Podle studie Oxfordské univerzity ekonomické projekty snižující hladinu...

Nové doklady o vývoji člověka

Badatelé se domnívají, že objevili pozůstatky hominida, jednoho z přímých...

Symbol Národního muzea se po 132...

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lidový svátek: Chtěl císař Josef II. sebrat lidem posvícení?

Lidový svátek: Chtěl císař Josef...

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně...
Analýzy DNA našich předků: Potomci Velkomoravanů žijí mezi námi, slovanské kořeny má jenom třetina Čechů

Analýzy DNA našich předků: Potomci...

Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i...
Jedno jméno nestačí! Proč máme příjmení?

Jedno jméno nestačí! Proč máme...

Křestních jmen je málo. Abychom se v tom ohromném počtu lidí na Zemi...
Oslavy tradičního svátku: Prozradily svatého Martina husy?

Oslavy tradičního svátku:...

Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne...
Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i anglická královna!

Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i...

Není všechno zlato, co se třpytí. Ví to i anglický cestovatel...
Otec kolečkových bruslí si na nich utrhl ostudu

Otec kolečkových bruslí si na...

„Je vyšší, než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu...
Kníže Spytihněv II. udělal ze svého bratra sluhu

Kníže Spytihněv II. udělal ze...

Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy...
Nápoj pro zahřátí: Vikingové se bránili lezavé zimě popíjením obdoby grogu

Nápoj pro zahřátí: Vikingové se...

„Je mi zima, “ drkotá zuby mladý Viking Erik. „Napij se, nápoj bohů tě...
Auto s pásy a lyžemi. Ruský car nejspíš vlastnil první terénní vůz na světě

Auto s pásy a lyžemi. Ruský car...

Kodrcání na koňském hřbetu patří do staré doby. Cara Mikuláše II. jeho poddaní...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.