Domů     Rozhovory
Muž, který propojil kybernetiku s filozofií: Vzdělaná společnost žije bohatším životem
Martin Janda
od Martin Janda 25.4.2021
Arsemid Autorské čtení Ivana M. Havla. Ivan M. Havel (na snímku) napsal novelu Arsemid přesně před šedesáti lety, knižní podoby se však dočkala až v letech devadesátých. Kdo je to Arsemid? Neexistuje jasná odpověď. Podle některých znaků bychom mohli pátrat v duchovních pásmech kdesi někde mezi Franzem Kafkou, J. R. R. Tolkienem, Ladislavem Klímou a Christianem Morgensternem. Již třetí, avšak třikrát rozšířené vydání představí autor doslovu Tomáš Vrba. Večer se koná ve spolupráci s nakladatelstvím KANT. Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00 28. únor 2017

„Věda má přinášet radost.“ Tato slova patří jednomu z průkopníků výzkumu umělé inteligence u nás Ivanu Havlovi. Výzkum nových technologií jde v Havlově pojetí ruku v ruce s filozofií a to je jedna z věcí, kterou se tento vynikající odborník do značné míry vymykal..

K počítačům se přitom Havel dostal v podstatě náhodou. Komunistické Československo hledělo více než na schopnosti na třídní původ. A ten měl Havel v bolševických očích přímo katastrofální. Vždyť pocházel z rodiny, která vybudovala filmové ateliéry na Barrandově či jeden z nejslavnějších pražských sálů Lucernu.

Tudíž, ač Havel byl na gymnáziu premiantem, vyšší vzdělání mu bylo alespoň na čas odepřeno. V šedesátých letech přišlo mírné politické uvolnění, takže i „buržoazní synek“ Havel mohl vstoupit na akademickou půdu.

reklama

Nikoliv ovšem tam, kde se studovaly humanitní směry. Jediná škola, na které mohli studovat lidé Havlova typu, byla technika. A tak alespoň tu mohl, byť večerně, absolvovat.

Ivan Havel vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. V roce 1969 získal stipendium na slavné univerzitě v Berkeley, kde se získal i doktorát. V USA by jej jistě čekala hvězdná kariéra kybernetika, avšak v roce 1971 se Havel vrátil do Československa.

Právě zde začínala tzv. normalizace, kdy do výšin byli vyzdvihováni ti, kdo souhlasili se sovětskou okupací v roce 1968. Navíc, kybernetika rozhodně v té době neměla v naší zemi na růžích ustláno. Už sovětský vůdce Stalin ji prohlásil za pavědu a v padesátých letech byla ve východním bloku na indexu.

Zatímco na západě se stavěly první velké počítače, Čechoslováci se o nich nanejvýš mohli dozvědět z vysílání Svobodné Evropy. Na tento obor hleděl skrz prsty i posrpnový režim.

reklama

V sedmdesátých letech Havel pracoval v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V roce 1979 byl však odtud vyhozen, i proto, že jeho bratr Václav se stal jedním z mála lidí, kteří se nebáli kritizovat despotický komunistický režim.

Bratrův stín dolehl i na Ivana a v roce 1981 byl obviněn z podvracení republiky. Zbytek osmdesátých let strávil na místě programátora v družstvu invalidů Meta.

Listopadové události roku 1989 konečně umožnily Ivanu Havlovi vrátit se ke vědě. Zatímco bratr Václav se stal prezidentem, Ivan se stal zakladatelem a ředitelem Centra teoretických studií. Habilitoval se v oboru umělá inteligence a vydal mnoho podnětných publikací.

Zabýval se hlavně kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí.

reklama

To je bezesporu zajímavá syntéza, na kterou se v éře úzce specializovaných oborů mnohdy zapomíná. Ivan Havel rovněž upozorňoval, že věda nemusí být čistě materiální záležitost: „Lidé nechtějí jen poznatky aplikované vědy, chtějí se také něco dozvědět, a pokud nechtějí, mají se dozvědět, že by to mohli chtít.“ A k zamyšlení nutí i jeho další teze, že totiž vzdělaná společnost žije mnohem bohatším životem.

reklama
Související články
Vědci z Farmaceutické fakulty MU se už roky podílejí na vývoji přesnější detekce bojových chemických látek. Teď vyvinuli nový systém, maximálně aktuální, o čemž svědčí současná geopolitická situace… Čpavek, chlor nebo sarin jsou látky zakázané Ženevskými úmluvami, přesto zabíjely před několika lety při ozbrojeném konfliktu v Sýrii. A možná zabíjely i na Ukrajině, kde je mělo […]
Národní muzeum… Jedna z nejvýznamnějších českých veřejných institucí existuje přes 200 let, z toho 130 let v unikátní, novorenesanční historické budově – nově zcela zrekonstruované – a se suverénně nejmladším ředitelem, který ho převzal. To bylo před  20 lety, za tu dobu PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. změnil všechno a dal muzeu nový rozměr. Jako historik […]
V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku jsou většinou vyvolány viry.   Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Na téma zda antibiotika (ATB) brát, či nebrat […]
Žijeme v makrosvětě – hmatatelném, pochopitelném, předvídatelném, kdy upustíte skleníčku na zem a ta se rozbije. Ale v mikrosvětě nic z toho neplatí. Sklenička proletí skrze zem, aniž by se rozbila. „Přitom i kvantová fyzika je všude kolem, je základem všeho – chemie, fyziky, medicíny,“ říká ve 21. rozhovoru pro 21. STOLETÍ profesor RNDr. Pavel Exner, DrSc. z […]
Lidské tělo je tranzitní pavučinou nepředstavitelných rozměrů. Svaly, orgány, tkáně a buňky musejí navzájem komunikovat, být propojeny – a to se starají přenašeče zpráv: nervy a hormony. Rozdíl je v rychlosti. Zatímco nervy účinkují během milisekund, hormony na svou činnost potřebují mnohem více času. „Ale bez nich a jejich rovnováhy nedokážeme žít,“ připomíná endokrinoložka doc. MUDr. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz