Daniel Kortus je především vědec. Ale poslední měsíce i hvězda sociálních sítí. Pohybuje se na pomezí dvou světů – v laboratoři studuje materiály budoucnosti, na sociálních sítích vysvětluje klimatickou změnu tak, aby jí rozuměla i babička.

Klimatická změna dnes patří k nejdiskutovanějším tématům planety, a zároveň k těm nejvíc zapleveleným polopravdami. Jedni vidí blížící se apokalypsu, druzí jen přirozený výkyv klimatu. Proč jsou Milankovičovy cykly špatná výmluva?

Jak vědci poznají původ oxidu uhličitého? A proč se dezinformace šíří rychleji než oxid uhličitý? Ing. Daniel Kortus, Ph.D z VŠCHT založil profil Klimatomluva, kde vysvětluje vědu a procesy srozumitelně a jasně.

Rozebírá argumenty, které v debatách o klimatu zaznívají nejčastěji, a ukazuje, co na ně říkají data, fyzika atmosféry i samotná chemie.

Ještě než se dostaneme ke klimatu a k tomu, že se z vás stává hvězda „sociálních sítí“… Co jako chemik děláte?

Zabýváme se vývojem materiálu, kterému se říká „kovově organické struktury“. Jsou to obrovsky porózní látky. Takový pórovitý materiál obsahuje drobné dutiny (póry), které umožňují propouštění nebo absorbování velkého množství kapalin a plynů.

Kdyby se nějaký takový povrch rozbalil na plochu, tak je velký jako fotbalový hřiště.

To má potenciál k čemu?

Třeba pro katalýzu nějakých reakcí, nebo pro uchovávání plynu. Snažíme se najít co nejporéznější látku, ale narážíme na limity. Když se zvětší moc, začínají praskat molekuly a nedrží to. Je to vlastně jako lešení kolem budovy.

Máte tam centrální atom, z kterého vedou tyče lešení, a my ty tyčky chceme co nejdelší, ale když jsou moc dlouhé, tak prasknou. Vedoucí výzkumu, kamarád Martin, vymyslel metodu, která by tomu mohla předejít. Obrovsky by se zvýšila poréznost látek.

Ideální pro skladování vodíku, že?

Přesně. Uskladňování vodíku má ale technické limity. Musíte ho strašně stlačit nebo extrémně zchladit. Molekula je navíc tak malá, že dochází ke ztrátám. Jde to dvojí cestou. První se nazývá „kovově organické struktury“ (takzvané MOF), ty využívají van der Waalsovských sil.

Druhá cesta jsou kovové hydridy, které mají zase kovalentní vazby. Pro vodík platí, že MOFy se musí chladit, aby v nich držel, a kovové hydridy se zase musí hodně zahřát, aby se z nich dostal. Oboje tedy vyžaduje na provoz dost energie, ekonomicky to tedy zatím smysl nedává, dokud se nenajde něco, co funguje za normálních teplot.

Co dobře funguje?

Třeba, když vodík foukáte do hořčíku. Vzniká hydrid hořečnatý. A z něj se dá zase dostat zpět vodík zahřátím. Nevýhoda je, že to pořád vyžaduje vysoké teploty, pořád je to energeticky nevýhodné.

Kdyby to už výhodné bylo, člověk by konečně měl ten vzývaný neomezeně čistý zdroj energie. To se dost blíží k tomu, co děláte bokem.

Ano. Proto mě oboje baví. Myslím, že mi jde věda rukama. Ale možná ještě raději komunikuju, baví mě učení.

I učení lidí, veřejnosti…?

Dá se to tak brát.

Ač chemik, stojíte za instagramovým profilem Klimatomluva? Co vás přesvědčilo vysvětlovat vědu logicky a smysluplně?

Když jsem byl mladší, asi 10 let zpět, tak se o klimatické změně začalo mluvit ve velkém. Přesně v té formě, která se mě dnes nelíbí. Už jenom ty titulky: „Klimatická změna způsobuje to a to.“ Koukal jsem na lidi jako na virus, který ničí budoucnost mladým.

Mojí generaci. Takhle jsem to nechtěl. Mě samotného to trápilo. Ani jsem kvůli tomu nechtěl děti. A pak jsem se dostal na přednášku jednoho novináře, který nás učil, jak předat jako vědec zprávu lidem. Strašně mi to otevřelo oči.

Na to my narážíme dnes a denně…

Já si myslím. A zjistil jsem, že to není opravdu žádná sranda. Vědec chce 100% fakta a pravdu, novinář to ale musí zabalit.

Umět to popsat a podat stravitelnou formou.

Přesně tak. Asi vám to nemusím vysvětlovat (smích). Klobouk dolů před novináři, kteří dokážou přepsat vědeckou práci pro lidi. Tak jsem začal pročítat studie o budoucnosti. Příklad: jedna nabízela tři scénáře, ale popsaný byl především ten nejhorší, a ty dva, které mohly být i víc pravděpodobné, se nezveřejnily, protože nebyly dost senzační.

V souvislosti s klimatickou změnou by se ale měly předkládat ty nejrealističtější. Pak jsou mladí lidé apatičtí. Jak si mají najít smysl v tomto světě? Ale vracím se k otázce – mám 18leté sestry, které mají kamarádky.

Ty třeba prožívají úzkost ze světa, z informací. Tak jsem si řekl, že o tom zkusím mluvit, jestli to bude někoho zajímat.

A zajímá. Za půl roku máte 100 000 sledujících na Instagramu.

Dělám to s kamarádkou, takže spravujeme profil dva. Ale obsah tvořím sám. Po měsíci za mnou přišla sestra a zeptala se, jestli jsem slyšel Filipa Turka. On je vlastně sympatický týpek, než začne mluvit o kontroverzních věcech.

V tom videu mluvil o klimatické změně jako přirozeným vývoji, že tu máme Milankovičovy cykly. Tak jsem si uvědomil, že musím poukazovat na nepravdu a dezinformace. Že někdo má tendenci pravdu zlehčovat.

To video o Milankovičových cyklech jsem viděl. Zmiňoval to často…

Země posledních pár milionů let zažívá střídání ledových a meziledových dob. Tato změna má přirozený rytmus, který popsal srbský geofyzik Milutin Milanković. Podle jeho výpočtů mají na střídání cyklů vliv tři zemské pohyby.

Jak se mění oběžná dráha Země, jak se mění náklon zemské osy a jak se mění takzvaný precesní pohyb, což je takový kuželovitý pohyb, který dělá káča, než se přestane točit.

Tyto tři faktory určují, kolik slunečního záření dopadá na zemský povrch. A tím se přirozeně střídají teplejší a chladnější období. S absolutní jistotou můžeme říct, že tyto cykly za klimatickou změnu, kterou si prochází naše planeta, nemohou.

Milankovičovy cykly ovlivňují klima planety v řádu tisíců až desetitisíců let. My ale pozorujeme změny, které jsou až 150krát rychlejší. Navíc, podle těch cyklů bychom měli naopak pozorovat ochlazování, nikoli oteplování planety.

Příští doba ledová, která měla dorazit za nějakých 10 000 let, se odkládá do nedohledna.

Přesto, nejste klimatolog, ale chemik.

Samozřejmě. To říkám lidem. Cítím se spíš jako popularizátor vědy.

A reakce lidí na ta videa?

Drtivá většina mi píše, že to konečně vysvětluju logicky a přehledně. Učitelé ze základních škol, ze středních. Ale zároveň mi vyhrožují a nadávají. Jde ale o trollí farmy.

Navzdory bublinám se setkávám s názory, které jsou ve při s názory tisíců vědců. Zahrajeme se hru na tři otázky nebo výroky a tři odpovědi, jak byste to vysvětloval babičce. Šlo by to?.

Pojďme.

Zaprvé: Za oteplování (ne)může výhradně jen člověk…

No, aktuálně za oteplování může opravdu je člověk. Přírodní vlivy jsou neúprosné a spočitatelné. Rozebereme si to. Souhlasíme s tím, že od 18. století spalujeme fosilní paliva? Ano. A souhlasíme s tím, oxid uhličitý je skleníkový plyn?

A víte, že my umíme poznat, jestli oxid uhličitý vznikl přirozeně nebo spalováním fosilních paliv?

Kvůli uhlíku 12C a 13C…

Přesně. Když stavím ten a argument a mám čas vysvětlovat, tak bych začal takto – izotopovým podpisem uhlíku 12C a 13C. Rostliny upřednostňují pro fotosyntézu nejklasičtější a nejpřirozenější uhlík 12C, který má 6 protonů a 6 neutronů v jádře, před uhlíkem 13C, který má o jeden neutron v jádře víc.

Jak to ty rostlinky poznají?

Poznají a my chemici také. Protože je těžší. A tím všechny ty biochemické reakce probíhají pomaleji.

Takže pro rostlinky je 13C hůř stravitelný?

Ano. Jako knedlo-vepřo-zelo. Rostlinky potřebují na zpracování tohoto izotopu víc energie, má to větší aktivační bariéru. Chemické reakce s těžšími izotopy jsou typicky pomalejší i v baňce. Tu kinetiku vidíme. Skoro 99 % všech uhlíků na Zemi je 12C, necelé 1 procento je 13C. A zbytek je 14C, ten je radioaktivní a rozpadá se v čase. Tenhle poměr se dlouhodobě narušuje.

Měříme to už 45 let. A vidíme, že množství 13C v atmosféře klesá na úkor 12C. A když se udělá bilanční rovnice oxidu uhličitého, co vyprodukují lidé, sopky, příroda, tak z toho vypadne, že lidé vyprodukují 100krát víc oxidu uhličitého než sopky.  A co je horší.

Spalováním fosilních paliv se požírá i kyslík. Kyslíku prostě ubývá přímo úměrně s tím, jak přibývá oxid uhličitý. Ale kyslík nedojde, to zase ne.

Mimochodem, jedno z videí, co mě fakt pobavilo, byl přepočet vydýchaného vzduchu na člověka. Přibližně kilogram denně. Už jste se setkal s názorem, že za globální oteplování může člověk, jako že přímo člověk tím, že dýchá?.

Je to asi 700 gramů až kilo. Ale je potřeba říct, že CO2, který vydýcháváme, se nepřipočítává do našich emisí. Ten oxid uhličitý, který vydýcháváme, je z potravy. Když sníme jablko, část vyloučíme stolicí, část vydýcháme pusou.

Už jsme jak skot, který vydýchává metan.

Ano (smích). Víte, že když člověk hubne a spaluje tuky, tak ty tuky se nevyškvařují, ale tělo je přeměňuje na oxid uhličitý a vydýcháváme je?

To jsem nevěděl.

Jak se štěpí vazby mezi atomy uhlíků, tak vzniká energie a oxid uhličitý je odpadní látka. Oxid uhličitý se prostě tvoří spalováním, akorát v nás nehoří plamínek, my to děláme biochemicky.

Ale když vydechujeme oxid uhličitý, je to ten lepší oxid, který i vezme jabloň a vytvoří z toho jablko.

Jasně, koloběh a rovnováha světa. O tom to celé je. Jenže spalování uhlí do rovnováhy nepatří. Rovnováha se posouvá a naše planeta nestíhá odebírat přebytky. Aktuálně ukládá zhruba 50 % námi vyprodukovaných emisí ze spalování do takzvaných pohlcovačů.

To mohou být fotosyntetizující rostliny nebo třeba oceány, ve kterých se přebytečný CO2 rozpouští. Jenže to nepůjde na věky a jednou se ta absorbční kapacita vyčerpá. Nevíme přesně kdy, ale pak teprve pocítíme významné oteplení. To je to nad rámec a jednou to bouchne.

Nestrašíte teď vy?

Kéž by. Slyšel jsem v podcastu jednoho českého ekologa, ale to si ověřte, že české lesy už nejsou pohlcovačem oxidu uhličitého, ale emitenti. Naše lesy zkrátka vyprodukují stejně CO2 jako celý automotiv průmysl.

Takhle nezdravé lesy máme. (Říká to vědec Jiří Lněnička, analytik projektu Faktaoklimatu.cz, pozn. red.).

Když jste zmínil automobilismus… Druhá otázka popíračů: Proč omezovat automobilovou dopravu, když ta konkrétně v Evropské unii může za minimum emisí? Co jiné světadíly, co lodní a letecká doprava? .

To je naprosto logický argument. Zavírat těžký průmysl v Evropě, notabene, když my ho v Evropě máme suverénně nejčistší, je nesmysl. Ale nejde kvůli tomu popírat celou klimatickou změnu. My musíme začít tam, kde je to nejjednodušší.

Nezakazovat spalovací motory, ale podpořit elektromobilitu. Neomezovat vývoj a výrobu spalováků, ale spíš omezit uhelné elektrárny. Třeba se strašně podceňuje zateplování baráků. Nejvíc se energie ušetří tam, kde se nemusí vyrobit. S programem Zelená úsporám se ušetřilo už 20 procent energie.

A za třetí: Proč Brusel diktuje, čím jezdit a čím topit? Češi nechtějí Green Deal.

Když si vezmete jednotlivé body klimatu, tak s většinou vám lidí souhlasí. Ale když je tam nálepka Green Deal, tak ani náhodou. Je to otloukánek a fackovací panák evropské politiky, na Green Deal se útočí bez argumentů a bez pochopení. Blbě se to komunikuje.

Nemůžu se zbavit dojmu, že nejste úplně běžný vědec, natož chemik…

Pořád jsem vědec, ale teď možná i tvůrce obsahu (smích). Není mým cílem být influencer a mít co nejvíc sledujících. Cílem je být slyšet a ovlivňovat v dobrém slova smyslu, názor mladých a třeba je motivovat a ukazovat, že navzdory všemu není tak zle. Že se s tím pořád dá něco dělat.

Co s Vámi fyzicky dělají dezinformace, fakenews, lži?

Obecně jsem se tomu vždycky smál, jak tomu může někdo věřit. Ale může. Nejhorší na tom je, že když jsem začal dělat tento kanál, tak spoustě dezinformacím jsem sám věřil na nějaké úrovni. Když slyším mluvit politiky, tak si spíš říkám, hele další super materiál.

Jak rozlišit vědecký argument od dobře zabalené dezinformace?

Nejde. Vytržený otázky z kontextu ohledně klimatu dávají smysl, ale jako celek je to toxické. Pro mě jako vědce je to asi jednodušší dohledávat si informace. Ale třeba teď jsem narazil. Pátral jsem po studiích a článcích o infrazvuku větrných elektráren.

Aktuální téma, v České televizi na to měli velkou reportáž spojenou s dezinformacemi.

Infrazvuk je všude, nemůžeme ho slyšet, protože má příliš nízkou frekvenci. Podle současných uznávaných vědeckých studií ale neexistují přesvědčivé důkazy, že by infrazvuk z větrných elektráren měl přímý vliv na naše zdraví. To se píše ve vědecké revue Státního zdravotnického ústavu.

Když jedete z Kalifornie do Nevady, jsou tam tisíce a tisíce větrníků, v Rakousku nebo v Německu za hranicemi taky. Jsou tam míň chytří?

Spíš naopak. Chce to jen vůli. A problém je, že sem jezdí Slováci napojení na Rusko, kteří tvrdí, že u větrníků slepice neplodí vajíčka.

Je snadnější lidi oklamat než přesvědčit, že jsou klamáni.

Kdo to řekl?

Mark Twain

Tesat do kamene.