Domů     Rozhovory
Jazykovědec Martin Prošek: I vulgarismy patří do češtiny
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 2.11.2021

Už pět let vede Martin Prošek Ústav pro jazyk český, jedno z vědeckých pracovišť Akademie věd, jehož úkolem je základní i aplikovaný výzkum současného českého jazyka i jeho historie. Je to služba veřejnosti a češtině.

„Neměli by si nás plést s jazykovým úřadem. To, jak se vyvíjí český jazyk, závisí na jeho mluvčích,“ říká v dalším rozhovoru PhDr. Martin Prošek, Ph.D..

 Vědci ve svých oborech vidí krásu tam, kde je jiným skryta. Podle Martina Proška je malebnost jazyka velmi subjektivní, ne každý ji vnímá. Na češtině ho profesně i osobně zajímá zejména její gramatická stavba, tedy tvoření slov, tvarosloví a skladba vět a jejich spojování, ale rozhodně dokáže ocenit i její další kvality.

reklama

„Myslím, že hodnotové postoje k jazyku si mnozí utvářejí prostřednictvím krásné literatury, ve které bývá kvalitní obsah zprostředkován kvalitním jazykem. Estetické kvality tím lépe vyniknou.“.

PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

věk: 42

český vysokoškolský učitel, jazykovědec, zaměřením bohemista

od roku 2016 ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR

Pochází z Teplic, žije v Plzni. Vystudoval učitelství českého a anglického jazyka pro 2. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, doktorské vzdělání v oboru filologie – český jazyk získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

reklama

Profesně se zajímá především o oblast jazykové kultury, otázky spisovného jazyka, jeho kodifikace a také o vztah uživatelů k jazyku. Před nástupem do funkce ředitele působil 13 let v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český. Jeho velkou zálibou je městská hromadná doprava, zejména autobusy a trolejbusy.

Od roku 2016 jste ředitelem Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Stává se vám, že si lidé začnou dávat pozor na své vyjadřování, když zjistí, kde pracujete?

Ano, to je jeden ze scénářů, který po zjištění, kde pracuji, nastane. A není to vázáno jen na funkci ředitele, stávalo se mi to i v době, kdy jsem ještě ředitelem nebyl. Stačilo prozradit, že pracuji v Ústavu pro jazyk český.

A jiný scénář?

Lidé se mnou téměř přestanou mluvit, nebo si začnou naříkat na špatnou úroveň dnešní češtiny a litují mě, že musím jistě trpět, když slyším, jak lidé mluví.

Jak vám přitom je?

Přiznám se, že ani jeden z uvedených scénářů nemám úplně v lásce, proto nikdy nespěchám se sdělením, kde pracuji. Nečekám totiž, že ve všech komunikačních situacích, včetně situací neformálních, budou mluvčí užívat výhradně neutrální spisovnou češtinu, to by nebylo přirozené.

reklama

Zrovna tak si nemyslím, že všichni mluví špatně. A trochu mě mrzí, že přesně to, co tyto scénáře reprezentují, si valná část veřejnosti o jazykovědcích a o současné češtině myslí.

Že jste tradicionalisté…? Podle vašich dřívějších vyjádření se za něho považujete.

Tradicionalistický neznamená pedantský, úzkoprsý nebo staromilský. Lidsky i profesně mě zajímají všechny útvary a vrstvy češtiny – hovorová vrstva spisovné češtiny, obecná čeština, nářečí atd. Totéž platí o její slovní zásobě.

Co vulgarismy, anglicismy, novotvary?

Jsou pozoruhodné. Vše uvedené do češtiny patří, svědčí o jejím vývoji, schopnosti absorbovat nové prvky a přizpůsobit se proměňující se realitě, a tedy i proměňujícím se potřebám uživatelů češtiny. Prostě platí, že pod češtinou si nesmíme představit jen její spisovný útvar, na který se samozřejmě zaměřuje školní výuka nejvíce.

Mluvíte sprostě…? Ta otázka není nepřípadná. Jde mi o to, že podle výzkumů se lidé bez obscénních výrazů u některých situací jednoduše neobejdou. Sprostá mluva přináší zefektivnění komunikace, podtrhuje informace emocemi, nese s sebou větší důraz….

Samozřejmě že čas od času umím použít i jadrné výrazy, ale neužívám je samozřejmě nikdy v pracovní, oficiální a veřejné komunikaci. Jistě nejsem jediný, pro koho tento slovník patří naprosto výhradně do ryze soukromé, neformální komunikace.

Někde jste řekl, že spisovná čeština je kód, který vzbuzuje dojem prestiže a důvěryhodnosti.

To ano. Ale do češtiny patří i to, co stojí na hranici spisovnosti či formálnosti, nebo zcela za jejich hranicemi. Je samozřejmě třeba vědět, kdy je který prostředek vhodné užít, ale žádné z nich nejsou v češtině a priori špatné.

Víceméně v každém kraji Česka se drží nářečí, které odráží zvyklosti, tradici a historii regionu. Čech, Moravan i Slezan se domluví všude v republice. Existuje pár výjimek – třeba brněnský hantec, který nedrží z češtiny snad vůbec nic..

Počátek hantecu lze vysledovat asi od 19. stol. Byla to původně mluva nejnižších sociálních vrstev a Brno bylo tehdy dvojjazyčné, takže v hantecu se mísí prvky hanáckých nářečí a němčiny. Nepodléhejme ale představě, že v Brně všichni neustále mluví hantecem.

Brněnská městská mluva jako celek zahrnuje mnohem širší repertoár jazykových prostředků, než je hantec. Řekněme, že hantec je jen určitou podmnožinou ze souhrnu všech jazykových prostředků, které se v Brně užívají.

A také není zcela přesné hantec vykreslovat jako jediný soubor jazykových prostředků, který se vymyká spisovné češtině. Od spisovné češtiny se samozřejmě liší i další poloútvary a útvary češtiny – slangy, argoty, dialekty –, to mají s hantecem společné.

 

Box

Malé principál

„Hej, kemo, buď tak benevolentní a ufachči mě malůfku – malýho békavýho,“ začíná jedna z nejkrásnějších knih v dějinách písemnictví.

Po překladech do více než 300 jazyků a dialektů se slavná merchna (dílo) Antoina de Saint-Exupéryho přepsala i do brněnského hantecu. Malého principála (Malého prince) převedl do brněnské mluvy moderátor a diskžokej Jindra Eliáš, knihu vydalo nakladatelství Jota s ilustracemi Aleše Leznara.

 

Když jsem byl na základní škole – ještě v minulém tisíciletí –, vybavuji si v hodinách češtiny všudypřítomná Pravidla českého pravopisu. Obšírnou bichli, kterou spolužáci neradi otevírali. Dnes, hádám, se pozornost zcela přesunula k Internetové jazykové příručce…?.

Ano. Podle našich poznatků se pozornost přirozeným vývojem přesunula k Internetové jazykové příručce a k elektronickým zdrojům obecně. Tento vývoj ale určitě postihl i jiné obory. Klíčové informace různých oborů se dnes už mnohdy nehledají primárně v „kanonických“ knihách, ale on-line.

Obrat k elektronickým zdrojům je pochopitelný i proto, že mají řadu výhod. Nejsou omezeny počtem stránek, umožňují uspořádat a vizualizovat data velmi přehledně, navíc je vhodně a komfortně propojit sítí odkazů.

I obrovský soubor dat lze elektronicky snadno prohledávat, takže se uživatel rychle dostane k cíli. Elektronické zdroje lze také snadno opravovat a aktualizovat, s čímž se ale v případě češtiny musí pracovat opatrně.

Přece jen nelze změnit třeba nějaké vžité pravopisné pravidlo pouze tím, že ho prostě na příslušné webové stránce upravíte.

A jak se upravuje, myslím tím, jak dlouho trvá, než se změna projeví?

To je velmi individuální, některé jevy se vžívají rychle, jiné pomaleji. Záleží také na tom, o jaké jevy jde a jak přicházejí změny ve společnosti. U slov může vše jít velmi rychle, třeba mobil nebo dříve televize jsou slova, která se vžila a všeobecně rozšířila prakticky okamžitě s nástupem příslušného technického prostředku.

Naopak perestrojka, družba aj. zmizely s pádem příslušného režimu, podobně třeba disketa pak s nástupem modernějších záznamových médií. Gramatická stavba jazyka se oproti slovní zásobě vyvíjí obvykle mnohem pomaleji.

Stará čeština například mívala několik slovesných časů pro vyjádření minulosti a jejich postupný ústup a zánik můžeme sledovat třeba i po celé století, ne-li ještě déle.

Podle mnoha odborníků napříč Českem je viditelný zřetelný a prohlubující se úpadek písemných i ústních vyjadřovacích schopností u studentů. Některým studentům dává velkou práci zformulovat kloudný odstavec a udržet myšlenku.

Josef Soukal, předseda Asociace češtinářů, si zase povšiml, že kromě poklesu schopností gymnaziálních studentů vyjádřit se delším a strukturovaným textem mívají čím dál častější sklony odpovídat stroze.

Je mladá generace obětí světa sociálních sítí, kde se komunikuje zkratkovitě?.

Je to pravděpodobné, ale příčina nebude jen v pouhé komunikaci na sociálních sítích, ale i v tom, že se prostě tolik nevystavují složitým jazykovým projevům, jednoduše řečeno nečtou. Možná tím pádem ani necítí potřebu tříbit si myšlenky a formulovat je v kvalitním jazykovém projevu.

Ale to jen vysuzuji z pozorování jiných, vlastní poznatky ani důkladnou znalost poznatků z této oblasti nemám.

Na druhou stranu se nejen podle Hynka Krátkého, dalšího člena Asociace češtinářů, výrazně zlepšily znalosti a vyjadřovací schopnosti mládeže v angličtině. Stává se pomalu Česko západní zemí po vzoru Švédska, Dánska, Finska, kde umí anglicky skoro každý? .

To bych si netroufl tvrdit, ale jisté je, že šance domluvit se anglicky se významně zvyšuje, zejména ve větších městech.

Drží čeština krok s dobou? Vyjmenovaná slova se učí ve třetí třídě. Ale kolik lidí dnes v běžné mluvě používá – jinak krásná – slova: dmýchat, pýřit se, nachomýtnout se, mykat?

Samozřejmě že drží krok s dobou. Třeba právě ty už zmíněné anglicismy do ní pronikají proto, že to vyžaduje dnešní doba, doba globalizovaného světa. Pokud jde o ta krásná slova, jak říkáte, je přirozené, že některé výrazy postupně zastarávají a vycházejí z užívání, nebo že je jejich užití omezeno jen na některé žánry, třeba na beletrii, odborné vyjadřování a podobně.

Z užívání nevyšla úplně, jen nejde o výrazy běžné a frekventované ve vícero žánrech, proto se s nimi nesetkáváme často a nemáme je v běžném povědomí.

Výkřik

„Nevadí mi slang, obecná čeština, ani nářečí. Nemám ale rád řeč byznysmenů v případě, že se dostane mimo byznys. Pokud zůstane v kanceláři, je to v pořádku. Mimo kancelář mi to ale přijde nepatřičné.

Stejně tak mi to není příjemné ani u obchodníků, kteří mi něco nabízejí. Anglicismy používají často právě jen proto, aby udělali dojem, u mě tím ale většinou ztrácejí kredit.“     Martin Prošek.

Box

Krása jazyka (nejen) českého

Martin Prošek vystudoval učitelství českého i anglického jazyka, posléze filologii. Jazyky ho vždy zajímaly. „Asi by se dalo mluvit až o fascinaci, ale ta se dostavila až v dospělém věku, s přibývajícími znalostmi o jazyce a s přechodem na profesní dráhu jazykovědce,“ říká vědec.

Od dětství ho bavilo číst, všímal si, jak se lidé vyjadřují, a rád poznával strukturu jazyků. „Když se tak ohlížím nazpět, přinášelo mi studium češtiny přirozenou radost z poznání a poznávání samo bylo vlastně dobrodružné.“.

Podle Martina Proška je krása jazyka velmi subjektivní, ne pro každého je jazyk hodnotou. Pro jedny je to jen pouhý dorozumívací nástroj a krásu v něm nespatřují. „Druzí v něm naopak spatřují spoustu krás – mají rádi její zvukovou rovinu, obdivují šíři slovní zásoby, možnosti stavby vět a jejich spojování.

Myslím, že hodnotové postoje k jazyku si mnozí utvářejí prostřednictvím krásné literatury, ve které bývá hodnotný obsah zprostředkován hodnotným jazykem. Estetické kvality jazyka tím lépe vyniknou.“.

 

Jak se v tomto změnila čeština za posledních 100 let?

Za tu dobu se změnila v mnoha ohledech. Považme, že byla ve službách několika státosprávních uspořádání s různou politickou orientací a společenským uspořádáním. V důsledku toho v každé době přijímala nová slova a jiná slova naopak upadla v zapomnění.

Právě slovní zásoba na společenské změny reaguje nejnápadněji, v ostatních rovinách jazyka bývají změny mnohem pozvolnější a běžný uživatel si jich nevšimne tak snadno. Také se několikrát měnila některá pravopisná a mluvnická pravidla.

Jaké období existence českého jazyka vás nejvíce baví?

Profesně se zabývám hlavně současnou češtinou, ale je pravda, že od dob vysokoškolských studií velmi ctím kolegy, kteří se zabývají vývojem jazyka. Jejich práci se zájmem sleduji a jejich badatelské výsledky zrovna tak, ať už se týkají předstupňů vývoje češtiny, o kterých ještě nemluvíme jako o češtině, staré češtiny nebo češtiny tzv. doby střední.

Podle vašich dřívějších vyjádření se považujete za jazykového tradicionalistu. Jste pro zachování měkkého a tvrdého i/y? A co třeba přechylování jmen, které se řeší už několik let?

Nejde ani tak o mě jako spíš o samotné uživatele češtiny. Zrušení i a y by nepřijali především oni. Ač jim správné psaní i a y činí někdy obtíže, představují pro většinu z nich hodnotu, které se nechtějí vzdát.

Pokud jde o přechylování, jsem zastáncem přístupu, který je prezentován v hesle přechylování v Internetové jazykové příručce, totiž že přechylování je výhodné pro náležitou signalizaci větných vztahů.

Co to znamená?

Znamená to, že je z jejich užití zřejmé, kdo má ve větě jakou roli. Nejlépe se obtížná signalizace větných vztahů ukazuje na nově se šířících nepřechýlených příjmeních domácího původu. Zkuste si představit třeba sportovního komentátora, který má komentovat sportovní utkání, ve kterém hrají hráčky Hrubý a Tlapák.

Komentátor musí rychle a pohotově tvořit věty vyjadřující, kdo komu přihrál, kdo koho fauloval, kdo komu umožnil rychlý pohyb hřištěm apod. Zkuste si sám takové věty tvořit a dosadit do nich uvedená příjmení.

Nejde to přes jazyk… Jak bude vypadat čeština za 10, 20 let?

Čeština je stále pevně ukotvena jako jazyk oficiální úřední komunikace, jazyk školství, mediální komunikace a podobně. Samozřejmě že prodělává změny, ale to je přirozené. Žádný jazyk nelze zcela zakonzervovat, jazyk musí reagovat na aktuální potřeby svých uživatelů.

 

Jan Zelenka

reklama
Související články
Noc vědců vznikla v roce 2005 z podnětu Evropské komise. Cílem je bořit mýty o nedostupné, nepochopitelné a tajuplné vědě, ale také představovat lidi, kteří se vědou denně zabývají. Nejen přednášky, ale také workshopy, komentované a interaktivní prohlídky, sférické projekce, promítání filmů, testování smyslů robotů, výstavu, hospodský kvíz, detektivní fyzikální hru pro děti nebo pečení […]
Vědci z Farmaceutické fakulty MU se už roky podílejí na vývoji přesnější detekce bojových chemických látek. Teď vyvinuli nový systém, maximálně aktuální, o čemž svědčí současná geopolitická situace… Čpavek, chlor nebo sarin jsou látky zakázané Ženevskými úmluvami, přesto zabíjely před několika lety při ozbrojeném konfliktu v Sýrii. A možná zabíjely i na Ukrajině, kde je mělo […]
Národní muzeum… Jedna z nejvýznamnějších českých veřejných institucí existuje přes 200 let, z toho 130 let v unikátní, novorenesanční historické budově – nově zcela zrekonstruované – a se suverénně nejmladším ředitelem, který ho převzal. To bylo před  20 lety, za tu dobu PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. změnil všechno a dal muzeu nový rozměr. Jako historik […]
V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku jsou většinou vyvolány viry.   Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Na téma zda antibiotika (ATB) brát, či nebrat […]
Žijeme v makrosvětě – hmatatelném, pochopitelném, předvídatelném, kdy upustíte skleníčku na zem a ta se rozbije. Ale v mikrosvětě nic z toho neplatí. Sklenička proletí skrze zem, aniž by se rozbila. „Přitom i kvantová fyzika je všude kolem, je základem všeho – chemie, fyziky, medicíny,“ říká ve 21. rozhovoru pro 21. STOLETÍ profesor RNDr. Pavel Exner, DrSc. z […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz