Domů     Medicína
Kdy antibiotika nepomůžou?
Pavel Polcar 20.1.2022
Foto: shutterstock

V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku jsou většinou vyvolány viry.

Foto + Úvodní foto: shutterstock

Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Na téma zda antibiotika (ATB) brát, či nebrat odpovídá MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.

Na jaké typy onemocnění zabere léčba pomocí ATB?

ATB jsou určena především k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi. Ne v každém případě jsou ale potřeba. Řada bakteriálních infekcí léčených jen ambulantně obvykle není příliš závažná. Mnohdy spontánně ustupují i bez ATB. Proto je vždy nutné zvažovat přínosy a rizika antibiotické terapie. .

Na co jsou ATB předepisována nejčastěji?

Především k léčbě infekcí dýchacích a močových cest nebo kůže a měkkých tkání. A právě u respiračních infekcí jsou ATB nejčastěji užívána nevhodně, protože většina z nich je vyvolána viry. Jenže odlišení virové a bakteriální infekce může být někdy zapeklité.

U močových infekcí se uplatňují dominantně bakterie, ale často bývá chybně léčen pouhý nález bakterií v moči u pacientů, kteří nemají žádné symptomy. V případě kožních infekcí je třeba stanovit, zda nepostačuje pouhá lokální terapie, či zda je opravdu nezbytné podat ATB celkově..

Foto: shutterstock

Existují nějaké symptomy, které napovídají, že je třeba nasadit ATB?

Odpověď bohužel nejde zjednodušit, protože např. samotná přítomnost horečky nenapovídá o původci infekce. Horečku totiž může vyvolat jak bakteriální infekce (např. zánět ledviny či zápal plic), tak i infekce virová (např. chřipka či covid-19).

Navíc horečka u dětí bývá častým příznakem i mírně probíhajících viróz, zatímco senioři mohou trpět závažnou bakteriální infekcí, ale mohou být bez horečky..

Máte tedy nějakou radu pro lékaře, jak rozlišit původce infekce?

Sám se snažím na základě příznaků, které udává pacient, a nálezů při vyšetření stanovit pracovní diagnózu. Poté se zamyslím, jak časté je zastoupení bakterií u daného onemocnění. Podle toho buď volím léčbu jednotlivých příznaků, nebo antibiotickou terapii..

Foto: M. Trojánek

Liší se používání ATB u dětí a dospělých, nebo je princip v zásadě stejný?

V jednotlivých věkových kategoriích se odlišuje zastoupení infekčních onemocnění, na něž ATB užíváme. Např. zánět středního ucha je častější u dětí, zánět vedlejších dutin nosních u dospělých. U dětí také musíme respektovat možné nežádoucí účinky ATB, a proto některá nelze v dětském věku užít. .

Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz