Nacisté používali pro kódování vojenských zpráv šifrovací stroj Enigma. Věřili mu natolik, že považovali za nemožné, aby jeho kódy někdo rozluštil. A přeci se to britskému matematikovi a jeho spolupracovníkům povedlo.

Má se za to, že tím zkrátili dobu trvání druhé světové války o tři roky, a zachránili tak miliony životů..

Od 23. června 2021, u příležitosti 109 let od jeho narození, zdobí 50 librovou bankovku portrét Alana Turinga. Andrew Bailey, guvernér Bank of England, k její emisi tehdy řekl: „Turing byl přední matematik, vývojový biolog a průkopník v oblasti počítačových věd.

Byl také gay, a proto se s ním zacházelo otřesně. Umístěním na naši novou polymerovou bankovku oslavujeme jeho úspěchy a hodnoty, které symbolizuje.“.

Ačkoliv se narodil v Londýně, s rodiči nevyrůstal. Ti žili a pracovali v Indii, o Alana tak pečovaly chůvy a pěstouni. Učil se spíše průměrně, ale v matematice vynikal, bavily ho i šachy a nejrůznější hádanky a šifry.

Se spolužáky si, zřejmě vlivem Aspergerova syndrom, příliš nerozuměl. Ve třinácti letech nastoupil na internátní školu Sberborne School. Zkostnatělý vzdělávací systém mu nevyhovoval, a tak sám studoval pokročilé moderní vědecké myšlenky.

V roce 1928 objevil dílo Alberta Einsteina a odvodil jeho zpochybňování Newtonových pohybových zákonů.

První láska

Ve škole navázal významné přátelství se spolužákem Christopherem Morcomem, který byl zřejmě Alanovou první láskou. Ovlivnil ho však i na poli vědním, diskutovali spolu často o nových teoriích v přírodních vědách.

Christopherova smrt na tuberkulózu v roce 1930 tak Turinga zdrtila. Aby uctil jeho památku, dal se na vědeckou dráhu. Začal studovat matematiku na King’s College v Cambridgi. Právě tam navrhl v roce 1936 tak zvaný Turingův stoj, abstraktní zařízení provádějící matematické operace v pevně stanoveném sledu kroků, který se později stal základem pro vznik počítačů.

Jeho bádání však přerušila druhá světová válka. K poražení Němců bylo nutné vědět co nejvíce o jimi chystaných útocích a pohybech vojsk. K tomu bylo potřeba rozluštit kód nacisty využívaného šifrovacího stroje Enigma.

Ten v sobě spojoval mechanické i elektrické systémy, jež umožňovaly 100 miliard možných nastavení. Vedení německé armády si tak nepřipouštělo fakt, že by někdo jejich šifrování mohl rozluštit. A přeci se to Alanu Turingovi a jeho kolegům povedlo.

Bletchley Park

Respektive, prolomit Enigmu se podařilo už v roce 1932 polským kryptologům, ovšem když Polsko obsadil wehrmacht, museli své poznatky zničit a utéct do Francie. Britští specialisté, včetně vynikajícího matematika Alana Turinga a známého kryptologa Alfreda Knoxe, se přestěhovali do zámečku v Bletchley Parku, ve vesnici 75 km severně od Londýna, začátkem září 1939, jen pár dní poté, co Británie vyhlásila válku Německu.

V průběhu druhé světové války se zámeček stal sídlem Vládního kódovacího a šifrovacího ústavu, jehož cílem bylo rozluštit Enigmu.

V roce 1940 se Turing s Knoxem ve Francii setkali s polskými krypotlogy, kteří jim řekli vše, co o německém šifrovacím stroji věděli. Díky tomu byli následně schopni v Bletchley Parku postavit prototyp elektronového počítače, který Turing nazval Bomba.

Ten dokázal simulovat činnost třiceti přístrojů Enigma najednou. Spuštěn byl v březnu 1940. Všechny německé šifry byli ovšem v Bletchley Parku schopni číst až za další tři dlouhé roky. V ideálních podmínkách dokázal přístroj Bomba rozlousknout šifru do hodiny.

Před Němci se ale snažili Britové informaci o prolomení Enigmy udržet v tajnosti.

Turingův test

Informace o tom, co britské mozky za války dokázaly, vyplula na světlo až v 70. letech 20. století. Turing se za války zavázal k mlčenlivosti o svém podílu na rozluštění Enigmy, uznání se mu tak dostalo až posmrtně.

Po skončení svého působení v Bletchley parku se zabýval možnostmi umělé inteligence, předvídal, jak se budou v budoucnu schovat inteligentní stroje. V roce 1950 prezentoval pokus, nazývaný Turingův test, který má za cíl prověřit, zda se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně.

Test spočíval v tom, že testující náhodně klade dotazy, které zodpovídá buď stroj, nebo člověk. Pokud na základě odpovědí nedokáže testující určit, který z nich otázku zodpověděl, splňuje tato umělá inteligence Turingův test.

Podílel se i na vývoji prvních počítačů, proto je nazýván otcem moderní informatiky. Místo odměn za tyto i válečné úspěchy ho ale čekal krutý zvrat osudu. Když byl v roce 1952 vykraden jeho byt, policii oznámil, že ze zločinu podezírá jednoho ze svých sexuálních partnerů. Tím bezelstně přiznal, že je gay.

Chemická kastrace

Ovšem v 50. letech byla homosexualita v Británii neakceptovatelná. Turing byl proto obviněn a následné odsouzen za sexuální přestupky. Dostal na výběr buď jeden rok vězení, nebo chemickou léčbu, která se prakticky rovnala kastraci.

V důsledku odsouzení mu navíc byla odepřena práce na vládních výzkumech, nemohl ani vycestovat a naopak se stal terčem anonymů a posměšků. To vše doprovázely fyzické změny v důsledku nucené „léčby“. Turing již nebyl schopen tomu všemu čelit, a tak se rozhodl svůj život ukončit.

Inspiraci našel ve své oblíbené „disneyovce“ Sněhurka a sedm trpaslíků. Dne 8. června 1954 napustil jablko kyanidem draselným a kousl si do něj. Sebevraždu spáchal v necelých dvaačtyřiceti letech. Královská milost mu byla udělena až v roce 2013.

Zdroje: BBC