Přebytečný tuk v těle je spojován s řadou zdravotních problémů. Vědci již vědí, že viscerální tuk, ukládající se v břiše kolem důležitých orgánů, je pro lidské zdraví více ohrožující než tuk podkožní.

V rámci nejnovější studie odhalili odborníci z Ben Gurionovy univerzity v izraelském Negevu dosud neznámé poddruhy tukové tkáně, které by mohly otevřít nové cesty ke zmírňování následků obezity, jako jsou záněty či inzulinová rezistence..

Výzkumy provedené v posledních desetiletích ukázaly, že úkolem tukové tkáně je víc než jen ukládání přebytečné energie v těle. Tukové buňky zvané adipocyty například spolupracují s imunitními buňkami při komunikaci s mozkem, svaly a játry.

To pomáhá regulovat chuť k jídlu, metabolismus i tělesnou hmotnost, ale bohužel má i podíl na vzniku s obezitou souvisejících onemocnění. Větší množství viscerálního tuku totiž zvyšuje riziko rozvoje srdečního infarktu, mrtvice, cukrovky, inzulinové rezistence a onemocnění jater, stejně jako rozvoje zánětů v těle.

Aby Esti Yeger-Lotemová, profesorka výpočetní biologie na Ben-Gurionově univerzitě, a její kolegové lépe porozuměli tomu, co se může odehrávat uvnitř tukových tkání, vytvořili mapu tukových buněk na základě sekvenování jejich RNA. RNA v buňkách vzniká transkripcí neboli „přepisem“ genetické informace z konkrétních úseků DNA. V sekvenci různých molekul RNA jsou obsaženy informace pro tvorbu různých proteinů a plnění dalších důležitých funkcí.

Pomocí sekvenování RNA lze získat informace o tom, které geny jsou zapnuty v různých typech buněk.

Nové poddruhy tukových buněk

To umožnilo vědcům zjistit, co která buňka uvnitř tukové tkáně dělá. Zkoumali vzorky podkožního a viscerálního tuku odebraného 15 lidem při plánovaných břišních operacích. Většina adipocytů byla klasická, jejich hlavním účelem tak bylo ukládání přebytečné energie.

Ale malá část tukových buněk byla specifická, protože jejich RNA naznačovala, že vykonávaly i funkce, které nejsou typicky spojeny s tukovými buňkami.

Některé tukové buňky nesly proteiny obvykle používané k podpoře tvorby krevních cév, jiné vytvářely proteiny související s funkcemi imunitních buněk a jiné zase proteiny, které pomáhají podporovat tvorbu buněčných struktur.

Tyto podtypy byly nalezeny jak ve viscerálním, tak v podkožním tuku, kde byla jejich přítomnost potvrzena pod mikroskopem. Zjištění naznačují, že tukové buňky „jsou rozmanitější a složitější, než jsme si dříve mysleli,“ domnívá se Daniel Berry, profesor nutričních věd na Cornellově univerzitě, který se na studii nepodílel.

Tukové buňky plní více funkcí

„Tyto buňky mohou hrát roli při ‚přestavbě‘ tukových tkání,“ myslí si Niklas Mejhert, profesor endokrinologie na Karolinska Institute ve Švédsku, který se studie taktéž nezúčastnil. Remodelace zde označuje způsob, jakým se tukové tkáně mění v reakci na kolísání hmotnosti nebo metabolické změny.

Podle něj by „zdravá“ přestavba pomohla udržet metabolickou rovnováhu, v opačném případě by naopak mohla podnítit zánět a spustit další nežádoucí zdravotní aspekty spojené s obezitou.

Studie také zaznamenala rozdíly v nově popsaných typech buněk v závislosti na tom, ze které tkáně byly odebrány. „Nekonvenční adipocyty z viscerálního tuku pravděpodobněji komunikovaly s imunitním systémem než ty, které se nacházely v kožním tuku,“ vysvětluje Yeger-Lotemová.

Toto spojení naznačuje, že podtypy buněk mohou hrát roli při spouštění prozánětlivé povahy viscerálního tuku, což by mohlo pomoci vysvětlit, proč je břišní tuk pro zdraví horší. Vzorek, na kterém byl výzkum proveden, je však poměrně malý, a tak je třeba dalšího zkoumání.

Yeger-Lotemová se nicméně domnívá: „Pokud jsou tyto podtypy tuku spojeny s lidskými nemocemi, pochopení toho, jak fungují, by nám mohlo pomoci bojovat proti zánětlivým procesům v těle.“.

Zdroj: LiveScience