Vědci měli dlouho za dané, že fosilizací dojde ke zničení všech organických složek ve vzorku a tudíž jakýkoliv jejich nález svědčí jen a pouze o kontaminaci vzorku. Nyní se však ukazuje, že se zřejmě mýlili. Ve zkamenělé kosti Edmontosaura byly totiž objeveny zbytky kolagenu..
Edmontosaurus je rod velkého kachnozubého dinosaura, jednoho z nejmladších známých neptačích dinosaurů. Jednalo se o nejrozšířenějšího a nejúspěšnějšího dinosaura období konce křídy. Žil tedy ve stejné době jako Tyranosaurus nebo Triceratops.
Objeveny byly stovky exemplářů, některé v neobyčejně dobré kvalitě, jednalo se o tak zvané dinosauří mumie. Tito býložraví dinosauři měřili na délku asi 13 metrů a vážili kolem 4 tun. Dokonce byl objeven fosilní otisk, zachovávající texturu jejich kůže.
Proklatě rychlý kachnozubý dinosaurus
Jejich lebka měřila na délku asi 1 metr a byla zakončena keratinovým „zobákem. Zuby se jim neustále vyměňovaly, podle odhadu jich jediný Edmontosaurus mohl mít až 1600, ale využívána byla vždy jen malá část.
Pohybovali se v menších stádech a často se stávali obětmi masožravých dinosaurů, včetně Tyranosaura. Migrovali na dlouhé vzdálenosti v pravidelných sezónních cyklech, jejich únikovou strategií před predátory byl útěk.
Pohybovali se po čtyřech, ale byli schopni i stání a pohybu po dvou končetinách. Podle některých odhadů uměli vyvinout rychlost až 45 km/h.

Nyní vědci podrobili zkoumání vzorek křížové kosti Edmontosaura pocházející z ložiska Hell Creek v Jižní Dakotě, který je součástí sbírek Liverpoolské univerzity. Ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity provedli vědci hmotnostní spektrometrii k detekci a kvantifikaci aminokyseliny hydroxyprolinu, která je specifická pro kolagen, když se nachází v kosti, čímž potvrdila přítomnost rozpadlého kolagenu.
V časopise Analytical Chemistry pak vědci nastínili několik dalších technik, včetně sekvenování proteinů, které jim pomohly detekovat kolagen ve zkamenělé kosti.
Vyvrácená teorie o fosilizaci
Profesor Steve Taylor z Liverpoolské univerzity, který se na výzkumu podílel, k tomu říká: „Tento výzkum nade vší pochybnost ukazuje, že organické biomolekuly, jako je kolagen, se zdají být přítomny v některých fosiliích.“ A pokračuje:
„Naše výsledky vyvrací hypotézu, že jakékoli organické látky nalezené ve fosiliích musí být výsledkem kontaminace.“ Zároveň dodávají váhu teorii, že za výjimečných okolností mohou stopy organických materiálů přetrvávat desítky milionů let.
Identifikace organických materiálů v dinosauřích kostech by mohla poskytnout nový pohled na dinosaury. Profesor Taylor navrhuje, aby „se snímky fosilních kostí dinosaurů, pořízené pomocí polarizovaného světla, shromažďované po celé století, znovu prohlédly pod mikroskopem.“ Mohou podle něj odhalit pozůstatky kolagenu v kostech, což by z nich činilo kandidáty pro další analýzu proteinů.
Mohlo by to pomoci odhalit nové pohledy na dinosaury, objevit souvislosti mezi druhy, kterých si vědci doposud nevšimli, případně přispět k odhalení, jak se těmto proteinům podařilo ve fosiliích přetrvat tak dlouho.
Zdroj: National Library od Medicine