Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Žížaly patří mezi kroužkovce, konkrétně náleží do podkmene opaskovců. Chaotické přeuspořádání chromozomů pomohlo kdysi těmto tvorům přesídlit z mořského prostředí do sladkovodního, a některým dokonce i na souš. Mezi opaskovce se řadí maloštětinatci a pijavice. Známým zástupcem maloštětinatců je žížala obecná, která žije na souši, patří sem však i tak zvaní krvaví červi (Glycera), kteří […]
Pro africké gorily a šimpanze dnes už nejsou hlavní hrozbou pytláci. Větší riziko paradoxně představují kýchající turisti a školní děti. Běžná lidská nachlazení totiž bývají pro lidoopy smrtelná. Slavná bioložka Jane Goodallová si všimla už v počátcích svých výzkumů, že šimpanzi trpí poměrně často rýmou a kašlem. Už tehdy tušila, že zdrojem nákazy, a to nejen […]
Žáby po celém světě ohrožuje houba Batrachochytrium dendrobatidis. Způsobuje jim vysoce nakažlivé infekční onemocnění, kterému tyto snadno podléhají. Ochranu a čas na zotavení poskytují žábám tak zvané žabí sauny, sluncem vyhřáté cihly s otvory, ve kterých mohou žáby spočinout. Sauny pomáhají, ale vyhráno v souboji s houbou žáby stále nemají. Batrachochytrium dendrobatidis způsobuje žábám tak […]
Soužití dvou organismů, kdy jeden žije uvnitř těla druhého, se označuje jako endosymbióza. Pokud dojde k jejich splynutí, změní se jednodušší organismus v organelu druhého. Za celou historii naší planety došlo pouze ke třem druhům splynutí, nyní vědci odhalili čtvrté, které by mohlo být významným přínosem pro zemědělství. Některé primitivní organismy, jako jsou sinice či […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
Rypoši lysí jsou neuvěřitelně dlouhověcí hlodavci, kteří se mohou dožít i více než 30 let, zatímco běžné myši domácí zpravidla žijí jen jeden rok. Také se jim prakticky vyhýbá rakovina i jiné choroby související s přibývajícím věkem. Vědci již zjistili, jaký gen za jejich dlouhověkostí stojí, nyní jej zavedli myším, kterým tak výrazně prodloužili život. […]
Před 66 miliony lety dopadl na Zemi, do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu, asteroid Chicxulub o průměru kolem 10 až 15 kilometrů, který měl způsobit vymření dinosaurů. Podle nové studie rozhodně vyvolal globální vlnu tsunami s pustošivými důsledky… Asteroid dopadl na Zemi rychlostí 43 500 km/h, tedy 35násobkem rychlosti zvuku. Jakmile zasáhl povrch, […]