Když se řekne, že něco má „život jepičí“, znamená to, že to nemá dlouhého trvání. Stejně jako život tohoto prvohorního hmyzu. Zatímco larva jepice žije pod vodou 2 až 3 roky, dospělá okřídlená forma jen několik hodin či dnů.

A v tomto krátkém čase musí udělat vše pro to, aby během páření předala své geny, například tančit nad vodní hladinou….

Jepice patří mezi nejstarší okřídlený hmyz na světě, objevily se zhruba před 300 miliony let, tedy dávno předtím, než po Zemi chodili dinosauři. I jedno z nejstarších literárních děl světa, mezopotámský Epos o Gilgamešovi, zmiňuje krátký život jepic.

Fascinující je, že od svých prvohorních předků se dnešní jepice liší jen velmi málo. Stejně dlouho provádí i svůj rituální tanec vedoucí se spáření.

Tanec jepičích samců

„Zachovali si tyto zvláštní vlastnosti a pravděpodobně můžeme předpokládat, že tento [tanec] dělají už stovky milionů let, a přesto vlastně nevíme proč,“ říká Samuel Fabian, výzkumný pracovník Oxfordské univerzity, který studuje chování hmyzu ve vzduchu.

Právě na tanec jepic se spolu se svými kolegy z Imperial College London zaměřil v nejnovějším výzkumu, publikovaném v časopise Journal of Experimental Biology. Během něj vědci rekonstruovali letové chování jepic obecných, natočili velká jepičí hejna v londýnské čtvrti Richmond ve 3D a analyzovali letové dráhy tohoto hmyzu.

Samci při svatebním tanci vytvářejí husté tančící roje, do kterých následně vlétávají samičky. Dochází k tomu v blízkosti vodních ploch obvykle k večeru, nebo pozdním odpoledni. V ubývajícím světle vystoupají samci do výšky, kde se převrátí a poté padají zpět k zemi s křídly a ocasem roztaženými ve stejné pozici jako parašutista při seskoku padákem, aby pomalu klesali po obloze, což vytváří iluzi tance.

Vědcům se podařilo zjistit, že samci jepic spoléhají na tento bizarní vzorec letu nahoru a dolů, aby zjistili, kdo v roji je samec a kdo samice. Díky tomuto specifickému vertikálnímu letu samci zřídka létají horizontálně nad rojem, což je charakteristický znak jejich samičích protějšků.

Po spáření se jepice umírají

Samice totiž vypadají téměř identicky jako samci. Dospělé jepice mají redukované ústní a trávicí ústrojí, nepřijímají potravu a žijí jen několik dní až hodin, přitom dosažení reprodukčních cílů je klíčové k přežití druhu.

V rámci jednoho z nejstarších tanců na světě proto samci nalétají na samice a okamžitě je oplodňují. Samice poté klade vajíčka volně do vody, nebo se dokonce potápí a lepí je na kameny. Snůška obnáší podle druhu 300 až 9 000 vajíček.

Samice umírá po nakladení, samec po kopulaci. V sladkovodních potocích, řekách, rybnících a jezerech světa žije více než 3 000 druhů jepic, ovšem v důsledku toho, co vědci nazývají „hmyzí apokalypsa“ jejich druhová pestrost klesá.

Podle jedné z provedených studií by do konce století dokonce mohl vyhynout každý desátý hmyzí druh. Nezisková ochranářská skupina WildFish provedla mezi roky 2015 až 2021 sčítání jepic v nejčistších potocích Británie, napájených chladnými prameny, které vytékají z vodonosných vrstev skrz vápenec.

Druhy, které zde žijí, jsou často velmi citlivé na znečištění. Tyto potoky ztratily v průměru 41 % svých jepičích druhů ve srovnání s rokem 1998. I mírné znečištění v mnoha anglických řekách totiž může stačit k zabití až 80 % vajíček jepic nakladených v korytech řek.

Fabian proto nabádá lidstvo, aby si vychutnalo tuto odvěkou podívanou, jakou svatební tanec neboli rojení se jepic bezesporu je, dokud ještě mohou.

Zdroj: The Guardian