Zubovina, označovaná často také jako dentin, je žlutobílá hmota podobající se kosti, která tvoří většinu lidského zubu. Nedávný objev, který američtí vědci učinili tak trochu náhodou, odhalil, že zřejmě vznikla ze smyslové tkáně prvohorních živočichů, kterým pomáhala vnímat okolí..

Většina obratlovců disponuje v ústní dutině tvrdými útvary neboli zuby, které jim slouží především k uchopování, oddělování a rozmělňování potravy a někdy také k obraně či útoku. U lidí jsou zuby tvořeny převážně zubovinou, která je na povrchu kryta sklovinou, nejtvrdší látkou v těle.

Uvnitř zubu se pak nachází zubní dřeň, do které vedou kanálky v kořenech zubů drobné cévy a také nervy, jež jsou příčinou citlivosti zubů.

Smyslová tkáň raných obratlovců a členovců

Americkým vědcům se nyní podařilo zjistit, při pátrání po fosiliích prvních obratlovců z období mladších prvohor (kambria a ordoviku) před 541 až 443 miliony let, že se zubovina, citlivá část lidských zubů, vyvinula ze smyslové tkáně prvohorních obratlovců a členovců.

Charakteristickým rysem raných obratlovců, zejména ryb, je přítomnost tvrdých struktur obsahujících dentin na površích jejich těl, kterým se říká odontody. V lidském těle se stejný dentin nachází v zubech.

Vědci podrobili zkoumání zkameněliny druhu Antolepisi heintzi, který byl považován za prvního zástupce ryb. Na jeho těle objevili za pomocí počítačové tomografie (CT) s vysokým rozlišením útvary připomínající odontody.

Když je však blíže prozkoumali a porovnali s kolekcí starodávných fosilií i zástupci moderního mořského života, zjistili, že se spíše podobají smyslovým orgánům nacházejícím se na krunýřích krabů. Anatolepis heintzi tak nebyl obratlovec, ale bezobratlý členovec.

Od odontodů k lidským zubům

Díky úpravě zařazení tohoto živočicha mohli nicméně vědci konstatovat, že dávné druhy obratlovců, jako jsou ryby, stejně jako členovců tvořily stejné mineralizované tkanivo, které jim pomáhalo vnímat okolí.

A právě z něj se později v průběhu evoluce vyvinula zubovina, živá a citlivá část nejen lidských zubů. Výsledky studie, zveřejněné v časopise Nature, potvrzují názor, že smyslové orgány se na exoskeletech živočichů vyvinuly nejméně před 460 miliony let, přičemž ti následně použili stejný „genetický nástroj“ i k vytvoření zubů.

„To nám ukazuje, že ‚zuby‘ mohou být smyslové, i když nejsou v ústech,“ uvedla ke zjištěním spoluautorka studie Yara Haridyová, paleontoložka a evoluční bioložka z Chicagské univerzity. „Při pohledu na tuto evoluční cestu je extrémní citlivost zubů výrazně menší záhadou než kdy dříve, vyplývá z jejich původu ve smyslových pancířích raných obratlovců,“ dodává.

Zubovina se u lidí skládá ze 70 % z anorganických látek, z 20 % z organických látek a z vody. Je citlivá na teplo a na chemické podněty.

Zdroj: LiveScience, Nature.