Zvířata jsou často vnímána jako tvorové žijící instinktivně, bez rozumu, emocí nebo péče o hygienu. Jenže nová zjištění z výzkumu chování lidoopů obracejí tuto představu naruby. Zvláště šimpanzi.

Naši nejbližší evoluční příbuzní totiž předvádějí, že péče o zdraví a tělo není výsadou lidí.

Vědecký tým z Max Planckova institutu zaznamenal hned několik situací, kdy šimpanzi nejen pečují o vlastní hygienu, ale dokonce pomáhají druhým. Jedním z nejzajímavějších pozorování bylo ošetření zranění jiného člena tlupy pomocí rozžvýkané léčivé rostliny.

Tento „přírodní obklad“ šimpanz opatrně nanesl přímo na otevřenou ránu kamaráda.

Bylinkářství v džungli

Z hlediska zoologie a etologie se jedná o fascinující příklad tzv. zoofarmakognózie, tedy schopnosti zvířat samostatně vyhledávat a využívat léčivé přírodní látky. Výzkumy ukazují, že lidoopi často volí specifické rostliny jen tehdy, když mají určité zdravotní problémy. A to nejen pro sebe.

To, že šimpanz aktivně ošetří druhého, ukazuje na sociální empatii, schopnost vcítit se do bolesti a potřeb druhého tvora. To je něco, co se donedávna považovalo za výhradně lidskou vlastnost.

Hygiena v praxi

A péče nekončí u léčitelství. Pozorování ukázala, že šimpanzi používají listy k utření konečníku po vykonání potřeby – často pečlivě zvolenými listy s vhodnou strukturou. Také po páření si čistí genitálie a samci někdy listy vyhazují, čímž udržují místo čisté.

U jiných druhů lidoopů byly zaznamenány podobné návyky. Orangutani si například čistí zuby klacíky a gorily si často myjí obličej vodou nebo si čistěji posedávají v suchých, „uklizených“ místech džungle.

Evoluce péče

Takové chování naznačuje, že základy hygieny a léčby mohou být hluboko zakořeněné v našem evolučním vývoji. Už naši společní předci s lidoopy mohli vykazovat základní formy altruismu, spolupráce a péče o zdraví.

To vše vyvolává otázku: co vlastně dělá člověka „civilizovaným“? Možná to nejsou jen technologie nebo kultura, ale právě schopnost pomáhat druhým, vcítit se a budovat čisté a zdravé prostředí. A pokud tuto schopnost sdílíme se šimpanzi, může být empatie – a s ní spojená péče o hygienu – univerzálním jazykem vyšších savců.

Lekce od našich příbuzných

Nové poznatky o hygienickém a zdravotnickém chování šimpanzů tak nejsou jen netušenou zoologickou kuriozitou. Připomínají nám, že základní etické hodnoty mají své kořeny v přírodě, a že jsme si s ostatními živočichy blíž, než bychom si často chtěli přiznat.

Autor: Jiří Lukša