Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém. Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
Nobelova cena se uděluje od roku 1901, tedy dost dlouhou dobu na to, aby se s odstupem ukázalo, zda se dostávala do správných rukou. V drtivé většině případů ano, omylů a přehmatů je překvapivě málo. Přesto jsou z dnešního pohledu někdy až kuriózní. Nechme stranou Nobelovu cenu míru, jejíž udělení často vyvolává kontroverze. Do nesprávných rukou se […]
Jakým ohrožením pro život může být rozsáhlejší poškození kůže, dokládají popáleniny. Jenže výzkumy posledních let ukazují, že podobné riziko mohou představovat i chronická onemocnění kůže. Následky přicházejí pomaleji, ale rovněž zasahují celé tělo. Popáleniny názorně a v plné šíři devastace předvádějí, co vlastně znamená neutrálně znějící formulace, že kůže je vnější bariérou těla: Naše tělo […]
Vnímání tohoto vačnatce u obyvatel australského kontinentu prochází bouřlivým vývojem a je plné protikladů. Z přemnoženého škůdce se stal národním symbolem. Z vítaného zdroje bílkovin náplní do psích konzerv. Z jeho masa, považovaného za prolezlého červy, nutričním zázrakem. Dle průzkumu z roku roce 2008 si pouze 14,5 % Australanů dopřálo klokana na talíři alespoň čtyřikrát do roka, na druhou stranu […]
Struktura rozprostírající se po nočním nebi, připomínající antickým Řekům vylité mléko, zaměstnává lidskou zvědavost po celá tisíciletí. Čím dokonalejší prostředky k jejímu zkoumání máme, tím pozoruhodnější se nám zdá. Od jejich mlhavých hranic tvořených temnou hmotou po střed ukrývající nenasytnou černou díru – Mléčná dráha ukrývá řadu fenoménů, nad kterými si vědci nepřestávají lámat hlavu. V září […]
Málokterého tvora obdařila příroda tolika zvláštnostmi. Je to savec, ale jeho mláďata se klubou z vajec. Pod vodou se řídí elektrickým smyslem jako některé ryby a ve tmě světélkuje. A to zdaleka není vše. Co je vlastně ten ptakopysk zač, zajímalo obyvatele Austrálie stejně jako Evropy, kam začali mořeplavci na konci 18. století přivážet první exempláře. […]
Jako Jekyll a Hyde se chovají některé materiály. Mezinárodní tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR zjistil, že v některých směrech je slitina niklu, manganu a galia schopna přenášet elastické vlny rychleji než ocel, v jiných směrech se však pulzy šíří pomaleji než ve vzduchu. Aby vědci popsali chování slitiny, museli ji rozklíčovat atom […]
Moderní anestetika, vakcíny, penicilin, inzulín, skenovací techniky včetně CT a MRI, to vše při svém vývoji spoléhalo na výzkum na zvířatech. Držíme je v klecích, studujeme jejich chování a v mnoha případech analyzujeme jejich tkáně poté, co jsou utraceni. Proto zůstává otázka výzkumu na zvířatech ožehavým tématem. V roce 1901 získal vůbec první Nobelovu cenu za […]
V polovině října 2024 zahájila plavbu dlouhou 2,9 miliardy kilometrů mise v mnoha ohledech výjimečná. NASA nikdy nevyslala k planetárnímu průzkumu větší kosmickou loď. V současnosti je na cestě z jednoho vodního světa do druhého s cílem hledat indicie k zodpovězení otázky staré jako lidstvo samo: Jsme ve vesmíru sami? Mars zklamal. Navzdory všem očekáváním […]
Chrapot, nebo chcete-li nakřápnutý hlas, je běžným jevem, se kterým se většina z nás setkala. Po několika dnech by se však měl hlas začít vracet ke své obvyklé podobě. Pokud tomu tak není, je na místě zpozornět. Chronický chrapot, který přetrvává déle než několik týdnů, totiž může být varovným signálem těla, že se děje něco […]
Přemýšleli jste někdy o tom, jak se vyrábí léky? Práce vždy začíná v laboratoři, kde se zkoumá daná choroba a co na ni platí. K tomu ale vědecké týmy potřebují stále přírodu a její houby, rostliny či některé živočichy. Aby vyrobili vhodný lék, dá se použít chemický, ale také biologický proces. Člověk je až […]
Snaha bojovat s časem má mnoho podob, a jednou z těch nejmodernějších je vakcína namířená proti stárnutí. Jejím cílem jsou senescentní buňky. Jedná se o vysloužilé nebo poškozené buňky, u kterých selhal automatický mechanismus sebezničení. Obvykle si s nimi poradí imunitní systém, ten ale s věkem ochabuje. S tím, jak člověk stárne, se tyto „zombie“ […]