Domů     Příroda
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
Veronika Tyrková 21.5.2025

Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971..

Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​

Přirozené versus laboratorní prostředí

Vědci porovnávali dva příbuzné druhy parazitických bičíkovců rodu Vickermania. Zatímco Vickermania spadyakhi byl izolován z mouchy bzučivky žijící v severním Rusku, Vickermania ingenoplastis je dlouhodobě udržován v laboratorních podmínkách.

Tato dlouhodobá kultivace vedla k výrazným změnám v jeho buněčném metabolismu, zejména ve fungování mitochondrií.​.

Mitochondrie: buněčné elektrárny s obráceným chodem

Buňka více než 50 let starého kultivaru ztratila schopnost vyrábět energii tradičním způsobem. Mitochondrie, tedy pomyslné buněčné elektrárny, tak u ní fungují opačně, než je běžné. Dle všeho se u tohoto bičíkovce vyvinul neobvyklý způsob přežití jako reakce na život v umělých podmínkách.

„Něco takového jsme u složitějších organismů ještě nikdy neviděli,“ vysvětluje profesor Vjačeslav Jurčenko z Ostravské univerzity.

U mikroskopického parazita, který prošel více než padesátiletým chovem v laboratoři, vědci nenašli části enzymů, jež jsou klíčové pro běžné fungování buněk. Zjistili, že podobně jako téměř všechny buňky využívá mitochondriální enzym ATP syntázu, ale u tohoto parazita pracuje obráceně – energii nevyrábí, ale naopak spotřebovává, aby udržel buňku při životě.

A další evoluce: Zatímco parazit izolovaný z přírody má stovky kroužků DNA, které nesou instrukce pro úpravu RNA, laboratorně kultivovaný parazit si jich uchoval jen zlomek. „Rychle poztrácel spoustu své genetické informace, jako kdybychom z knížky vytrhali celé kapitoly a pak se snažili pochopit její obsah.

Takto výrazná ztráta genetické složitosti během laboratorního vývoje je z evolučního hlediska naprosto fascinující,“ říká profesor Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Význam pro výzkum a medicínu

Objev obráceného chodu mitochondrií u V. ingenoplastis má širší dopady na pochopení buněčné adaptace na změny prostředí. Studium těchto mechanismů může přispět k lepšímu porozumění, jak buňky reagují na léčbu, stresové faktory nebo klimatické změny.

Získané poznatky mohou být využity i v medicíně, například při vývoji nových terapeutických strategií proti parazitickým onemocněním.​.

Autor: Jiří Lukša​

Foto: FOTO: Diego Delso / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Zdroje informací: bc.cas.cz, universitas.cz,
Související články
Příroda 18.4.2026
Zrzavé vlasy mnohdy bývají terčem vtipů i stereotypů, nová genetická studie jim však dává nečekaný punc evoluční výhody. Výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že geny spojené s touto barvou vlasů byly v Evropě po dobu posledních zhruba 10 000 let přírodním výběrem systematicky zvýhodňovány. Tým vědců analyzoval DNA téměř 16 000 lidí žijících v […]
Když se mluví o síle a vytrvalosti, lidem na mysli jako první často vyvstane schopnost uzvednout těžší činku či vyběhnutí schodů bez zadýchání. Nejnovější výzkum však naznačuje, že k ničemu z toho nedojde, pokud se jako první nezmění mozek. U myší, které běhaly „na páse“, byla pozorována vyšší aktivita buněk v hypotalamu. Když jim byly […]
Příroda 15.4.2026
Že mezi sebou tlupy šimpanzů učenlivých svádí drsné teritoriální boje, je věc vcelku známá. Podnikají nájezdy, při kterých se neštítí své rivaly zabíjet. Ovšem i v rámci jedné skupiny může dojít k vyhrocené situaci, jejíž vyústění lze označit jako občanskou válku. Něco takového sledovali vědci u tlupy, žijící v národním parku Kibale v Ugandě. Tato […]
Příroda 15.4.2026
CHKO neboli Chráněná krajinná oblast – už z tohoto názvu je jasně patrné, za jakým účelem CHKO vznikají. V České republice jich existuje celá řada. Nově by se k nim měla připojit oblast Krušných Hor. Co si o tom lidé z tuzemska myslí? Vznik nejstarší CHKO, tedy CHKO Český ráj, se datuje do roku 1955. […]
Příroda 13.4.2026
Velemlok čínský je největším obojživelníkem ze všech. Náleží do řádu Urodela, do čeledi velemlokovití. Dobře se s ním mohou seznámit návštěvníci Zoo Praha. V této zoologické zahradě mají tito fascinující tvorové dokonce vlastní pavilon. Velemloci čínští dorůstají skutečně úctyhodných rozměrů. Největší dosud známý exemplář měřil 1,8 metru. Váha takových „cvalíků“ se může pohybovat i kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz