Jak zvážit jeden jediný atom?
Atomy tvoří základní stavební prvky hmoty a udávají jí velkou část jejích makroskopických vlastností. Zkoumat prvky a sloučeniny složené z atomů umějí vědci dávno. Jak ale vyzkoumat vlastnosti jednoho jediného atomu? S tímto problémem si dnes dokáží vědci částečně poradit s pomocí uhlíkových nanovláken.Uhlík je skutečným králem mezi prvky. Jakoby mu nestačilo, že umožňuje veškerý…
Vesmírem pluje gigantická „mýdlová bublina“
Nad krásou či podivností nejrůznějších vesmírných objektů se někdy skutečně tají dech. Mezi ty nejkrásnější patří takzvané „planetární mlhoviny“, kterých dodnes astronomové ve vesmíru napočítali na 1500. Nedávno byla objevena další, která připomíná obrovskou mýdlovou bublinu.Na první pohled vypadá spíše jako kaz způsobený nedokonalostí pozorovacího přístroje. Ve skutečnosti je však tato „mýdlová bublina“ zvláštním typem…
Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže
Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.Hroši jsou zvláštní skupinou, která náleží do savčího řádu sudokopytníků….
Budeme si svítit žárovkami z DNA?
Žárovky představují nejjednodušší typ zařízení, který dokáže přeměnit elektrickou energii na světlo. Stačí rozžhavit drátek z wolframu a světlo je na světě. V americkém Connecticutu vědci vyvíjejí žárovky, vlastně fotolumuiniscenční diody, které svítí i bez připojení k elektřině. Jejich "drátky" tvoří vlákna DNA, kterou dodali lososi. Zvláštní struktura deoxyribonukleové kyseliny ji předurčila k tomu, aby výjimečně…
Kosmonauti si možná budou vozit do vesmíru vlastní centrifugu
Všechny naše orgány a neposlední řadě také růst jednotlivých tkání jsou přizpůsobeny podmínkám pozemské přitažlivosti. V oblastech, kde zemská gravitace nepůsobí, se tedy lidé budou vždy potýkat s řadou problémů. Jedním z nich je ochabnutí svalů. Američtí lékaři navrhují řešení prostřednictvím centrifugy.Krátké kosmické výlety nemusí nutně pro lidské tělo znamenat velký problém. Astronauti však mohou…
Budou v Grónsku topit žraloky?
V sítích grónských rybářů často uvíznou i obrovití žraloci, jejichž těla dříve přicházela nazmar. Dánské vědce napadlo, že je to vlastně škoda a snaží se najít cestu, jak tyto nevítané úlovky využít. Jedním ze způsobů by mohla být i výroba „zelené“ energie.Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus) zvaný též žralok grónský patří k největším druhům žraloků. Dosahuje délky…
Jsou čeští vědci darmožrouty?
Velkým přáním všech vědců je, aby se objevili na stránkách prestižního vědeckého časopisu NATURE. Ten nyní o české vědě psal – bohužel v podobě řádků o tom, že Akademie věd ČR se rozhodla od příštího roku zastavit opravy svých budov a dál nenakupovat vědecké vybavení. Šetří se!Pouhých pár kroků od pražské Betlémské kaple, kde za…
Nejlepší výběr článků každý den!
Jaro a játra? Ano! O jeden z...
Jdou dohromady videohry a vyšší...
Mikrospánek za volantem zažil každý...
Vědci mrknou denisovanům na zoubek
Česká aplikace Vitadio pomáhá s...
Barcelona si tradičně žádá...
Vědci zkoumají práci dávných „hovniválů“
Vědci se dokáží radovat z ledasčeho, na čím běžní lidé mávnou rukou, třeba z kuličky hnoje. V Jižní Americe byly nedávno nalezeny výsledky práce dávných vrubounovitých brouků, lidově zvaných „hovniválové“, staré 40 miliónů let. Takové objevy dokáží odborníky poučit o řadě nečekaných skutečností.Zatímco v dávném Egyptě byli vrubounovití brouci, lidově zvaní „hovniválové“, uctíváni jako božstvo, dnes…
Nový foťák s neviditelným bleskem
Vyfotit někoho ve tmě nebo za šera, to vždy znamená oslnit jej silným výbojem světla, blesku. Představte si však, že existuje přístroj, který Vás vyfotí, aniž byste si toho všimli. Nemožné? Kdepak! Nový fotoaparát jen využívá světla, které naše oko nedokáže zachytit. Když nás evoluce vybavovala očima, myslela především na to, abychom se dokázali orientovat…
Neandrtálci byli vždycky vzácným druhem
Neandrtálci, kteří po dlouhou dobu sdíleli společný životní prostor s našimi dávnými předky, zmizeli ze definitivně ze světa teprve asi před 24 000 lety. Vědci, kteří v poslední době zkoumají jejich genetický materiál, došli nedávno k zajímavému výsledku. Neandrtálci podle nich nikdy nebyli příliš početným druhem. Ačkoliv pozůstatky koster či výrobků neandrtálců patří k poměrně běžným…