Domů     Technika
Budeme si svítit žárovkami z DNA?
21.stoleti 28.7.2009

Žárovky představují nejjednodušší typ zařízení, který dokáže přeměnit elektrickou energii na světlo. Stačí rozžhavit drátek z wolframu a světlo je na světě. V americkém Connecticutu vědci vyvíjejí žárovky, vlastně fotolumuiniscenční diody, které svítí i bez připojení k elektřině. Jejich "drátky" tvoří vlákna DNA, kterou dodali lososi. Žárovky představují nejjednodušší typ zařízení, který dokáže přeměnit elektrickou energii na světlo. Stačí rozžhavit drátek z wolframu a světlo je na světě.  V americkém Connecticutu vědci vyvíjejí žárovky, vlastně fotolumuiniscenční diody, které svítí i bez připojení k elektřině. Jejich "drátky"  tvoří vlákna DNA, kterou dodali lososi.

Zvláštní struktura deoxyribonukleové kyseliny ji předurčila k tomu, aby  výjimečně dobře uchovávala i předávala informaci. V průběhu evoluce pak většina organismů přešla právě na toto médium a učinila tak DNA centrální molekulou celého živého světa. Tato zázračná makromolekula má však další vlastnosti, například neuvěřitelnou pevnost, kterou lze také velmi efektivně využívat i mimo samotný vnitřek živých organismů. Tým z americké University of Connecticut pod vedením prof. Gregory Sotzinga si dal za úkol vynalézt zdroj umělého světla, který by pracoval s větší efektivitou než žárovka. Připravil proto zvláštní typ barviva, který po absorbování energie z nasvícení ultrafialovým světem začne vyzařovat světlo vlastní. A jak se v celé proceduře uplatnila vlákna DNA? Tyto molekuly jsou mimořádně vhodné k tomu, aby se staly nosiči barviv. Pro správnou produkci barevného světla je třeba, aby mezi dvěma vlákny nesoucími barvivo  byl správný rozestup (mezi 2 a 10 nm). Když je tato vzdálenost dodržena, absorbuje jedno z vláken UV záření, načež začne samo produkovat světlo, tentokrát však modré. Je-li druhé vlákno ve správné vzdálenosti, přijme modré zářené a samo se rozsvítí oranžovým světlem. Barva světla se ovšem nemusí měnit pouze díky proměnám velkosti rozestupu mezi vlákny. Široké barevné spektrum z nich lze také vyloudit tím, že budou měnit množství barviva, které je na vlákno naneseno. Vědci doufají, že po překonání všech technických obtíží se jim podaří vytvořit žárovky budoucnosti.

Související články
Technika Vesmír 23.6.2025
Na mezinárodní přehlídce Paris Air Show předvádí česká firma Radalytica inovativní robotický systém RadalyX, který dokáže zrentgenovat celé letadlo přímo v hangáru. Využívá nejmodernější částicové detektory a dokáže zobrazovat složitou vnitřní strukturu výrobků. Díky přenosnosti a vysoké mobilitě robotických ramen už tak nemusí majitel vozit stroj do laboratoře ani jej rozebírat či rozřezat. Typickým příkladem […]
Objevy Technika 16.6.2025
Počítačoví vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) se v mezinárodním žebříčku CSRankings umístili mezi nejlepšími evropskými pracovišti v oborech informatiky a robotiky. Největšího úspěchu dosáhli v oblasti počítačového vidění (Computer Vision), kde se v hodnocení za období 2020–2025 umístili na 6. místě v Evropě, a […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Technika 14.6.2025
Umělá inteligence se učí nejen plánovat a organizovat, ale také hackovat. Zatím jde jen o testy a izolované případy, ale odborníci varují: útoky řízené tzv. AI agenty se pomalu stávají realitou. A leckoho z ní bude bolet hlava. Termín „agent“ má v AI komunitě nový význam. Nejde o tajného operativce v obleku a slunečnými brýlemi, […]
Technika 8.6.2025
Vzácné zeminy představují skupinu 17 kovů, které se vyskytují v zemské kůře, a přestože nejsou vždy extrémně vzácné, jejich chemické vlastnosti a technické využití je činí naprosto nenahraditelnými pro dnešní průmysl. Bez těchto kovů, mezi které patří například terbium, praseodymium či dysprosium, se moderní technologie, od spotřební elektroniky až po pokročilé vojenské systémy, prostě neobejdou. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz