Domů     Příroda
Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže
21.stoleti 29.7.2009

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.

Hroši jsou zvláštní skupinou, která náleží do savčího řádu sudokopytníků. Jsou tedy příbuznými nejen např. prasat, která přeci trochu připomínají, ale i například elegantních antilop či jelenů, s nimiž si skutečně na první pohled příliš podobní nejsou. V současné době žijí na světě pouze dva druhy hrochů. Drobnější a zvláštnější z nich je hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis). Tento druh, který byl pro vědu objeven až v polovině 19. století, žije životním stylem, který se nejvíce podobá životu jeho příbuzných – prasat. Většinu života tráví na souši a v bahnitém sousedství řek a přímo do vody sestupuje spíše výjimečně.  To jeho větší a známější příbuzný, hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), dělá svému druhovému jménu skutečně čest. Jeho životní styl je od vody naprosto neodlučný. Zatímco na souši se díky své obrovité hmotnosti (samci mohou dosahovat váhy přes 3 tuny) pohybují „jako sloni v porcelánu“, ve vodě se mění na elegantní „baleťáky“. Podstatě jejich pohybu pod vodou se v nedávné době v zoo Camdenu v americkém  státě New Yersey věnovali vědci z West Chester University v Pensylvánii Frank Fish a Brittany Couglinová. Pohyb hrochů filmovali z okénka, kterým se dá nahlížet do jejich podvodního světa a jednotlivé záběry poté detailně analyzovali. Podle jejich zjištění hroši ve vodě v podstatě neplavou, ale procházejí se po dně podobně, jako například astronauti ve slabém gravitačním poli povrchu Měsíce. Toto zdánlivě banální zjištění má však jedno překvapivé využití. Hroši totiž sdílí společné předky se skupinou savců, kterým se v průběhu miliónů let podařilo připravit se pobytu ve vodě nejlépe – s kytovci. Podvodní chůze hrochů tak vědcům napovídá, jak asi vypadaly první krůčky předků dnešních kytovců pod vodní hladinou.

Související články
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz