Domů     Příroda
Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže
21.stoleti 29.7.2009

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.

Hroši jsou zvláštní skupinou, která náleží do savčího řádu sudokopytníků. Jsou tedy příbuznými nejen např. prasat, která přeci trochu připomínají, ale i například elegantních antilop či jelenů, s nimiž si skutečně na první pohled příliš podobní nejsou. V současné době žijí na světě pouze dva druhy hrochů. Drobnější a zvláštnější z nich je hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis). Tento druh, který byl pro vědu objeven až v polovině 19. století, žije životním stylem, který se nejvíce podobá životu jeho příbuzných – prasat. Většinu života tráví na souši a v bahnitém sousedství řek a přímo do vody sestupuje spíše výjimečně.  To jeho větší a známější příbuzný, hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), dělá svému druhovému jménu skutečně čest. Jeho životní styl je od vody naprosto neodlučný. Zatímco na souši se díky své obrovité hmotnosti (samci mohou dosahovat váhy přes 3 tuny) pohybují „jako sloni v porcelánu“, ve vodě se mění na elegantní „baleťáky“. Podstatě jejich pohybu pod vodou se v nedávné době v zoo Camdenu v americkém  státě New Yersey věnovali vědci z West Chester University v Pensylvánii Frank Fish a Brittany Couglinová. Pohyb hrochů filmovali z okénka, kterým se dá nahlížet do jejich podvodního světa a jednotlivé záběry poté detailně analyzovali. Podle jejich zjištění hroši ve vodě v podstatě neplavou, ale procházejí se po dně podobně, jako například astronauti ve slabém gravitačním poli povrchu Měsíce. Toto zdánlivě banální zjištění má však jedno překvapivé využití. Hroši totiž sdílí společné předky se skupinou savců, kterým se v průběhu miliónů let podařilo připravit se pobytu ve vodě nejlépe – s kytovci. Podvodní chůze hrochů tak vědcům napovídá, jak asi vypadaly první krůčky předků dnešních kytovců pod vodní hladinou.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz