Domů     Příroda
Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže
21.stoleti 29.7.2009

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.

Hroši jsou zvláštní skupinou, která náleží do savčího řádu sudokopytníků. Jsou tedy příbuznými nejen např. prasat, která přeci trochu připomínají, ale i například elegantních antilop či jelenů, s nimiž si skutečně na první pohled příliš podobní nejsou. V současné době žijí na světě pouze dva druhy hrochů. Drobnější a zvláštnější z nich je hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis). Tento druh, který byl pro vědu objeven až v polovině 19. století, žije životním stylem, který se nejvíce podobá životu jeho příbuzných – prasat. Většinu života tráví na souši a v bahnitém sousedství řek a přímo do vody sestupuje spíše výjimečně.  To jeho větší a známější příbuzný, hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), dělá svému druhovému jménu skutečně čest. Jeho životní styl je od vody naprosto neodlučný. Zatímco na souši se díky své obrovité hmotnosti (samci mohou dosahovat váhy přes 3 tuny) pohybují „jako sloni v porcelánu“, ve vodě se mění na elegantní „baleťáky“. Podstatě jejich pohybu pod vodou se v nedávné době v zoo Camdenu v americkém  státě New Yersey věnovali vědci z West Chester University v Pensylvánii Frank Fish a Brittany Couglinová. Pohyb hrochů filmovali z okénka, kterým se dá nahlížet do jejich podvodního světa a jednotlivé záběry poté detailně analyzovali. Podle jejich zjištění hroši ve vodě v podstatě neplavou, ale procházejí se po dně podobně, jako například astronauti ve slabém gravitačním poli povrchu Měsíce. Toto zdánlivě banální zjištění má však jedno překvapivé využití. Hroši totiž sdílí společné předky se skupinou savců, kterým se v průběhu miliónů let podařilo připravit se pobytu ve vodě nejlépe – s kytovci. Podvodní chůze hrochů tak vědcům napovídá, jak asi vypadaly první krůčky předků dnešních kytovců pod vodní hladinou.

Související články
Od ničivého zemětřesení a tsunami v Japonsku, které zabily téměř 20 000 lidí a spustily jadernou katastrofu ve Fukušimě, uběhlo už 15 let. Nová analýza videozáznamu vlny odhalila, že pobřeží bohaté na bahno způsobilo, že tsunami byla mnohem ničivější, než musela být… Zemětřesení v japonské provincii Tóhoku o síle 9,0 MMS (momentové škály) bylo nejsilnějším […]
Ze všech stran se na nás valí informace, že bychom se ideálně cukru ve stravě měli vyhýbat, protože jeho nadměrná konzumace nejenže vede k obezitě a předčasnému stárnutí pleti, ale ohrožuje i srdce a játra. Negativní vliv má také na psychiku, protože způsobuje únavu, podrážděnost a mozkovou mlhu. Jsou však všechny cukry opravdu tak špatné? […]
Příroda 27.4.2026
Mezi nejzajímavější tvory Jižní Ameriky patří vodnice posvátná, známá rovněž jako posvátná žába. Je endemitem vysokohorského jezera Titicaca, nacházejícího se na hranici mezi Peru a Bolívií. Tato významná a ikonická vodní plocha je považována za největší sladkovodní jezero na jihoamerickém kontinentu. Hlavně je však úzce spjata s dávno zaniklou, ovšem mýty opředenou inckou civilizací. Inkové […]
Příroda 26.4.2026
Jak velkým množstvím vody se naše planeta může pochlubit? Odpověď možná neleží jen na jejím povrchu. Nový výzkum naznačuje, že v kovovém jádru planety může být ukryté obrovské množství vodíku. A pokud by se tento vodík spojil s kyslíkem, vzniklo by z něj tolik vody, že by mnohonásobně překročila objem současných oceánů. Jestliže se tyto […]
Historie Příroda 25.4.2026
Představa, že mořím v době, kdy na zemské souši skotačili dinosauři, vládli výhradně obří plazi, dostává vážnou trhlinu. Nový výzkum totiž naznačuje, že na vrcholu potravního řetězce stály či spíše plavaly gigantické chobotnice připomínající bájné krakeny. Vědci analyzovali celkem 27 fosilizovaných zobáků těchto tvorů, z nichž část byla dříve mylně přisuzována jiným hlavonožcům. Nové interpretace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz