Domů     Příroda
Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže
21.stoleti
od 21.stoleti 29.7.2009

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.

Hroši jsou zvláštní skupinou, která náleží do savčího řádu sudokopytníků. Jsou tedy příbuznými nejen např. prasat, která přeci trochu připomínají, ale i například elegantních antilop či jelenů, s nimiž si skutečně na první pohled příliš podobní nejsou. V současné době žijí na světě pouze dva druhy hrochů. Drobnější a zvláštnější z nich je hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis). Tento druh, který byl pro vědu objeven až v polovině 19. století, žije životním stylem, který se nejvíce podobá životu jeho příbuzných – prasat. Většinu života tráví na souši a v bahnitém sousedství řek a přímo do vody sestupuje spíše výjimečně.  To jeho větší a známější příbuzný, hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), dělá svému druhovému jménu skutečně čest. Jeho životní styl je od vody naprosto neodlučný. Zatímco na souši se díky své obrovité hmotnosti (samci mohou dosahovat váhy přes 3 tuny) pohybují „jako sloni v porcelánu“, ve vodě se mění na elegantní „baleťáky“. Podstatě jejich pohybu pod vodou se v nedávné době v zoo Camdenu v americkém  státě New Yersey věnovali vědci z West Chester University v Pensylvánii Frank Fish a Brittany Couglinová. Pohyb hrochů filmovali z okénka, kterým se dá nahlížet do jejich podvodního světa a jednotlivé záběry poté detailně analyzovali. Podle jejich zjištění hroši ve vodě v podstatě neplavou, ale procházejí se po dně podobně, jako například astronauti ve slabém gravitačním poli povrchu Měsíce. Toto zdánlivě banální zjištění má však jedno překvapivé využití. Hroši totiž sdílí společné předky se skupinou savců, kterým se v průběhu miliónů let podařilo připravit se pobytu ve vodě nejlépe – s kytovci. Podvodní chůze hrochů tak vědcům napovídá, jak asi vypadaly první krůčky předků dnešních kytovců pod vodní hladinou.

reklama
Související články
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
Vousy u koček a psů nejsou jen tak na ozdobu, slouží jim jako takový druhý hmat, podobně to mají i tuleni, kteří dokážou zaznamenat vodní vlnění, pocházející od ryby z veliké dálky, díky čemuž svou kořist snadno najdou a uloví. Tulení vousy jsou mnohem citlivější, než je tomu u našich domácích mazlíčků, což je vlastnost, […]
Žraločí zátoka u Austrálie příhodně ve čtenáři vyvolává pocit strachu z přítomnosti žraloků. Nicméně zde žije také něco jiného, něco mnohem většího, než jsou ozubené stroje na smrt. Co to je? Řeč je o louce mořské trávy známé jako Posidonie australská (Posidonia australis), která u pobřeží Austrálie zabírá plochu více než 200 kilometrů čtverečních, což […]
Věda ve své honbě za poznáním nezná hranic. Důkazem nám může být tým odborníků, který ze severoamerického souvrství Morrison nadšeně informoval o nálezu  pestré směsky pozůstatků obojživelníků, které vyzvrátilo jiné zvíře.    150 milionů let staré zvratky některého ze zástupců čeledi kaprounovitých, kteří cíleným zvracením pozřené potravy běžně matou predátory, podle odborníků odhalují, že starověké […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz