Domů     Medicína
Neandrtálci byli vždycky vzácným druhem
21.stoleti
od 21.stoleti 21.7.2009

Neandrtálci, kteří po dlouhou dobu sdíleli společný životní prostor s našimi dávnými předky, zmizeli ze definitivně ze světa teprve asi před 24 000 lety. Vědci, kteří v poslední době zkoumají jejich genetický materiál, došli nedávno k zajímavému výsledku. Neandrtálci podle nich nikdy nebyli příliš početným druhem. Neandrtálci, kteří po dlouhou dobu sdíleli společný životní prostor s našimi dávnými předky, zmizeli ze definitivně ze světa teprve asi před 24 000 lety. Vědci, kteří v poslední době zkoumají jejich genetický materiál, došli nedávno k zajímavému výsledku. Neandrtálci podle nich nikdy nebyli příliš početným druhem.

Ačkoliv pozůstatky koster či výrobků neandrtálců patří k poměrně běžným nálezů prakticky po celém území Evropy a také blízkého východu, pravděpodobně nikdy nebyli druhem, na který byste v jeho době narazili nějak příliš často. Za celých 400 000 let, co neandrtálci žili vedle svého sesterského druhu, kromaňonce čili neboli předka nás dnešních lidí, své blízké příbuzné počtem rozhodně nepřevyšovali. Jak k tomuto závěru vědci došli? Počítání kosterních pozůstatků by bylo příliš nepřesnou metodou. Dnes však mají antropologové k dispozici materiál, který je v mnoha ohledech velmi přesný – genetickou informaci. Jejímu detailnímu průzkumu se už dlouhou dobu věnuje mezinárodní tým specialistů soustředěný v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii německém Lipsku. Vědci pod vedením britského genetika Andrewa Briggse nedávno publikovali studii, v níž srovnávali výsledky porovnání genetické informace od pěti neandrtálských slečen a paní z nejrůznějších koutů světa, které žily v rozmezí před  70 000  až 38 000 lety. A proč si vybrali pouze zástupkyně něžného pohlaví? Jisté geny se totiž dědí pouze v ženské linii. Jedná se o tzv. mtDNA, která není obsažena v buněčném jádře, ale pouze drobounkých organelách, zodpovědných za výrobu energie – mitochondriích. Z toho, jak moc se geny jednotlivých dávných neandrtálek od sebe liší, dokáží vědci odhadnout, kolik jich v dané době na světě nejspíše žilo. Ukázalo se, že populace neandrtálců byly vždy poměrně malé. Vědci odhadují, že v časovém rozmezí, které sledovali, kolísal celkový počet neandrtálských žen mezi 1 500 – 3 500. Na celém světě tedy nežilo současně více neandrtálců, než je počet obyvatel jednoho malého českého města. Neandrtálců bylo tedy málo nejen ve  srovnání s jejich nejbližšími příbuznými a konkurenty, ale např. i ve srovnání s počtem dnešních velkých opic (např. šimpanzů).

Předchozí článek
reklama
Související články
Lamy mají jedinečný imunitní systém. Jejich protilátky jsou mnohem menší, než je tomu u jiných živočišných druhů, proto jsou stabilnější a snadněji zasáhnou svůj cíl, tedy cizorodé viry, uvnitř organismu. Stanou se nadějí lidstva v boji proti nemocem? Na to, že imunitní systém velbloudovitých, mezi které se řadí i lamy a alpaky, funguje jinak než lidský, […]
Mnoho žen zná zažívací potíže doprovázející menstruaci, které však mohou potrápit i mimo cyklus: nadýmání, zácpa či naopak průjem nebo pocit plnosti a tlaku v břiše. Ať už jde o následky dietního prohřešku, virózy nebo třeba stresu, měly by během několika dní polevit po začátku menstruace nebo po odstranění příčiny, úpravě jídelníčku a užití volně […]
Na tuto otázku mohou pomoci odpovědět lidé, kteří přežili válku v Jugoslávii! Výzkumníci centra CEITEC Masarykovy univerzity hledají dobrovolníky pro mezinárodně uznávanou studii… Stres je přirozenou reakcí organismu na vnímané hrozby nebo problémy. Vyvolává v našem těle řadu fyziologických změn, včetně uvolňování stresových hormonů, jako je kortizol a adrenalin. Zatímco krátkodobý stres může být pro […]
Dva výzkumy zabývající se tématem, zda více peněz přináší lidem i větší pocit štěstí, přinesly protichůdná zjištění. Jejich tvůrci se proto rozhodli spojit síly a zjistit, jaká je skutečně pravda… Daniel Kahneman a Angus Deaton z Princestonské univerzity publikovali v roce 2010 svoji práci, ve které uváděli, že pocit každodenního štěstí roste s rostoucím příjmem, […]
Vlastně už jsou, i když zatím jen v laboratořích. Ale pokusy s nimi jsou tak úspěšné, že už chybí jediné – rozšíření do velikosti vhodné pro člověka, ne pouze pro drobné laboratorní myši. Se zraněním pod náplastí je to trochu jako s pověstnou Schrödingerovou kočkou. Dokud náplast nesundáte a nepodíváte se pod ní, nebudete vědět, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz