Domů     Historie
Vědci zkoumají práci dávných „hovniválů“
21.stoleti 23.7.2009

Vědci se dokáží radovat z ledasčeho, na čím běžní lidé mávnou rukou, třeba z kuličky hnoje. V Jižní Americe byly nedávno nalezeny výsledky práce dávných vrubounovitých brouků, lidově zvaných „hovniválové“, staré 40 miliónů let. Takové objevy dokáží odborníky poučit o řadě nečekaných skutečností.Vědci se dokáží radovat z ledasčeho, na čím běžní lidé mávnou rukou, třeba z kuličky hnoje.  V Jižní Americe byly nedávno nalezeny výsledky práce dávných vrubounovitých brouků, lidově zvaných „hovniválové“, staré 40 miliónů let. Takové objevy dokáží odborníky poučit o řadě nečekaných skutečností.

Zatímco v dávném Egyptě byli vrubounovití brouci, lidově zvaní „hovniválové“, uctíváni jako božstvo, dnes se o tyto neúnavné pracanty zajímají maximálně tak broukařští specialisté – entomologové. Již několik let k nim s nimi však spolupracují  také specialisté z výrazně odlišného oboru vědeckého zkoumání, paleontologové. V  studii nedávno publikované v časopise Paleontology se argentinští specialisté dr.  Jorge Genise a jeho studentka Viktoria Sanchezová zabývali detailním průzkumem fosilizovaných kuliček vrubounů nalezených v Patagonii. Materiál na ně  poskytly nejspíše  dávné obrovité formy chudozubých savců (mezi jejich současné příbuzné patří např. pásovci, lenochodi  či mravenečníci), které obývaly Jižní Ameriku v průběhu třetihor. Tato velká zvířata  po sobě musela zanechat tolik trusu, že se okolo něj brzy vytvořil svérázný a vysoce komplexní ekosystém. Zkamenělé kuličky proto  spíše než o svých obrovitých původcích vyprávějí o životě drobných brouků, kteří je pro své potomstvo uváleli. Odborníci se soustředili především na znamení nejrůznějších poškození, které lze na povrchu i uvnitř kuliček nalézt.  „Některé změny ve tvaru těchto kuliček je třeba přičíst na vrub pozdějším dobám. V okolí kuliček si svá hnízda hloubily různé druhy včel a mnohdy se stalo, že se provrtaly i skrze ně,“ vysvětluje Sanchezová. „Ostatní poškození však nejspíše pocházejí od  ostatních živočichů, kteří se snažili brouky oloupit o vzácné zdroje, které si uskladnili pod zemí. Jejich největšími nepřáteli byli v první řadě jiné druhy vrubounů a hned za nimi mouchy a žížaly,“ doplňuje mladá vědkyně. Výzkumy Argentinců dokazují, že do minulosti lze nahlížet skutečně nejrůznějšími způsoby!

Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz