Zkuste se uprostřed města podívat na některé souhvězdí… V tom nejlepším případě uvidíte hvězdu nebo dvě. Viníkem je světelné znečištění, které mění noc na den v 80 % světa. Cyklus dne a noci je přitom nezbytnou součástí přírody, jelikož dává zvířatům signál, kdy se mohou vynořit k lovu, hledat potravu, nerušeně migrovat anebo se pářit. […]
Menopauza neboli ztráta plodnosti ženy je fenomén, o kterém si vědci dlouho mysleli, že k němu dochází jen u lidí. Postupem času se ukázalo, že menopauzou prochází i samice velkých mořských savců. Nyní se do skupiny přidaly i šimpanzí samice a narušily vědcům teorii o tom, proč k menopauza vůbec dochází. Menopauzou je označováno trvalé […]
Divoké prase může být leckdy bezpečnější potkat, než sníst – alespoň v některých částech střední Evropy. Podle tzv. „paradoxu divokých prasat“ jsou mnohonásobně radioaktivnější, než povoluje bezpečná mez. Doposud se tato skutečnost vysvětlovala Černobylem, ten ale, jak se nyní ukázalo, má spolupachatele. Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 způsobila zvýšenou radioaktivitu všech druhů lesní […]
Odkud se vzal Měsíc? Nejznámější teorie říká, že asi před 4,5 miliardami let narazila do Země protoplaneta o velikosti Marsu. Část vzniklých úlomků, vyvržených na oběžnou dráhu, se spojila a vytvořila Měsíc. Tato hypotéza, známá jako „Velký impakt“, by mnohé o našem souputníkovi vysvětlovala. Vědcům však dosud chyběly pádné důkazy, jako je kráter nebo kusy […]
„Být stále mlád, to bych si přál,“ zpíval Karel Gott a řada z nás s ním souzněla. Ačkoliv se mezi lety 1900 a 2020 průměrná délka lidského života více než zdvojnásobila na 73,4 let, stárnutí se lidstvu dosud zvrátit nepodařilo. Podle vědců by nám s tím mohly pomoci například superodolné želvušky… Bezobratlé želvušky (Tardigrada), velké […]
Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni jednotlivce mají transpozony spíše negativní […]
Vlivem změny klimatu dochází k výskytu nových, invazivních druhů rostlin i živočichů na pro ně nepůvodních územích, kde způsobují vysoké škody zemědělcům a ohrožují původní druhy. Do boje s nimi by se nyní měla vedle dronů a robotů zapojit i umělá inteligence. V září byly zveřejněny závěry výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové […]
Někomu drápy a zuby, někomu jedy: Příroda vytvářela zbraně na obranu i k útoku s neobyčejnou důmyslností. Obzvlášť záležet si dala na jedech. Nad jejich rafinovaností může lidstvo jen žasnout – nebo se nechat inspirovat při vývoji nových léků. Pláž Chinamans, malebná oáza sevřená zátokou, se letos dostala na stránky australského tisku, poté co se […]
Výpravě britského geologa Thomase Taylora do Antarktidy se jednoho dne otevřel pohled jako z hororu: Stáli před ledovcem, z nějž vytékal do moře gigantický krvavý proud. Vědcům trvalo celé století, než pro tento šokující jev našli spolehlivé vysvětlení. Ledovec, který dnes nese jeho jméno, Taylor objevil v roce 1911. Polárníky sice ohromil, ale nešokoval. Připomínal […]
Každý vysazený strom je schopen během svého růstu pohltit až 2 tuny CO2, který je zodpovědný za globální oteplování. Bohužel právě kvůli globálnímu oteplování a suchu letos shořely rekordní plochy lesů v Kanadě, Rusku a dalších zemích. O víkendu jsme si připomněli Den stromů, který ve střední Evropě připadá na 20. října. Ochrana starých lesů […]
Vědci z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature Plants výsledky svého výzkumu, který přináší nové poznatky o funkci proteinového komplexu ARP2/3 v rostlinných buňkách. Ukázalo se, že rostlinné buňky dokáží využívat tento komponent velmi odlišným způsobem, než buňky živočišné – je důležitý pro buněčnou recyklaci peroxisomů. Zkoumaný proteinový komplex […]
Na světě žije odhadem 14 000 druhů mravenců, přičemž jejichž celkový počet se počítá na kvadriliony. Tento všudypřítomný hmyz se rozšířil po všech kontinentech s výjimkou zamrzlé Antarktidy, což představuje neuvěřitelný evoluční úspěch. Čím to, že zrovna mravenci jsou natolik úspěšní? Faktorů, které stojí za tím, že mravenci se cítí dobře ve městech, v pralesích, […]