Domů     Příroda
Pláštník malý: Jedinečný nejen mezi pásovci
Zdroj: WikiCommons

Pláštník malý je nejmenším druhem pásovce, což jsou živočichové vyznačující se pancéřovým krunýřem z chitinových destiček, jedná se o endemita střední Argentiny. Je to samotářské zvíře adaptované na poušť, žijící nočním životem.

Nyní vědci objevili unikátní vlastnost, která jej odlišuje nejen od jiných pásovců, ale i od ostatních savců..

Pláštník (Chlamyphorus truncatus) obývá písečné pláně, duny a křovinaté pastviny Argentiny. Je to noční tvor živící se převážně hmyzem, červy, hlemýždi a různými částmi rostlin. Zatímco jeho příbuzní, pásovcovití, tráví většinu času na povrchu, pláštník žije převážně pod zemí, čemuž se dokonale přizpůsobil.

Cecilia Krmpoticová, bioložka z Argentinské Národní rady pro vědecký a technický výzkum, k tomu říká: „Odhaduje se, že k vývoji směrem ke zcela podzemnímu životnímu stylu v rodové linii pláštníka malého došlo před 32 až 17 miliony let.“.

Souviselo to s měnícími se životními podmínkami, kdy se ekosystém Jižní Ameriky změnil na sušší.

Oblast střední Argentiny, kterou obývá, se vyznačuje značnými rozdíly v teplotách. V teplých obdobích roku je teplota asi 27 °C, v chladných kolem 15 °C, s minimem kolem 2°C. Vzhledem k tomu, že je pláštník nočním živočichem, kdy noční teploty na argentinských pláních mohou být velmi nízké, přizpůsobil se tomu tím, že mu tělo pokrývá hedvábně bílá, případně nažloutla srst.

Dvě vrstvy kůže

Délka těla pláštníka dosahuje 12,5 až 15 cm, na něj navazuje ještě 2,5 centimetrů dlouhý tuhý ocas. Typicky váží asi 120 gramů. Vzhledem k tomu, že žije v podzemí, má malé oči, spoléhá především na svůj čich a hmat.

Stejně jako ostatní pásovci, i pláštník disponuje krunýřem, který v jeho případě však skutečně připomíná spíše plášť. Jedná se o pružnou hřbetních schránku, jež je k tělu připevněná pouze tenkou membránou.

Zdroj: WikiCommons

V novém výzkumu, zveřejněném v prosinci 2023 v Journal of Zoology, se vědci pod vedením Cecilie Krmpoticové zaměřili na zkoumání mikroskopické anatomie jeho růžového krunýře. Zjistili přitom zajímavou věc, jak uvádí vedoucí studie:

„Ač se to může zdát divné, pláštník má dvojitou vrstvu kůže. Vnější vrstva, ve které jsou uloženy zrohovatělé šupiny a osteodermy, působí jako plášť přikrývající vnitřní vrstvu, tvořenou jemnou bílou srstí. Tato dvojitá kůže je jedinečným rysem pláštníka.“.

Písečný plavec

Dalších 19 známých druhů pásovců má totiž na zádech jedinou vrstvu kůže, kterou pokrývají šupiny a osterodermy (kostní ložiska založené v dermis) tvořící krunýř zvířete. O unikátní vlastnost se jedná i mezi savci.

Krunýř pláštníka ho nejen chrání před případnými predátory, ale podporuje i v jeho podzemním způsobu života. Skládá se z 24 pásů, které umožňují zvířeti stočit se do klubíčka. „Flexibilita a lehkost hřbetní části krunýře umožňuje pláštníkovi přizpůsobit se tvaru tunelů,“ vysvětluje Krmpoticová.

A pokračuje: „Pánevní část krunýře zase funguje jako píst, který při svém postupu zhutňuje sediment v zadní části tunelů. “ Předpokládá se, že tato kompresní strategie pomáhá předcházet kolapsům tunelu.

V jeho hloubení pomáhají pláštníkovi i jeho přední končetiny vybavené disproporčně k tělu velkými drápy, které mu však brání v pohybu po tvrdém povrchu. Při hrabání se opírá o tuhý ocas a zadníma nohama odhazuje vyhrabanou zeminu.

Přezdívá se mu „písečný plavec“, protože se dokáže provrtat zeminou tak rychle, jako plave ryba ve vodě. V zajetí se mu nedaří dobře, zpravidla v řádu hodin či dní umírá.

Štítky:
reklama
Související články
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz