Domů     Příroda
Záhada vzniku obřích kráterů na Sibiři objasněna
Zdroj: WikiCommons by Ruslan Amanzhurov

Na ruských poloostrovech Jamal a Gydan, pokrytých permafrostem, lze nalézt obří krátery. První byl objeven v roce 2013, další vznikaly v průběhu následujících let. Od doby, kdy byly tyto obří díry v zemi spatřeny, se odborníci snažili objasnit příčinu jejich vzniku. Nyní věří, že se jim to podařilo..

Dnes vědci vědí o osmi obřích kráterech, obklopených menšími, které pokrývají povrch poloostrovů Jamal a Gydského. Vzhledem k tomu, že se krátery jinde v Arktidě nevyskytují, domnívají se vědci, kteří své závěry zveřejnili 12. ledna v databázi EartArXiv, že odpověď, vysvětlující příčiny jejich vzniku, se nachází v místní krajině.

V průběhu let vzniklo hned několik více či méně pravděpodobných vysvětlení, objasňujících tvorbu těchto obřích děr. Počínaje vojenskými testy, přes dopady meteoritů a UFO až po teorii o vyschnutých historických jezerech, která kdysi bublala zemním plynem, stoupajícím z permafrostu po nimi.

Když jezera vyschla, byla půda na jejich dně vystavena teplotám pod bodem mrazu, jež utěsnily průduchy, kterými unikal plyn. Následné hromadění zemního plynu v permafrostu mělo nakonec vést k jeho uvolnění výbuchem, který vytvořil obrovský kráter.

Proti této teorii ovšem hovoří fakt, že se tyto tak zvané GEC (gas emission craters), krátery vzniklé emisí plynů, nacházejí v různých geologických prostředích, která ne vždy byla v minulosti pokryta jezery.

Proč vznikají krátery jen na severu Ruska?

Studie, které vznik kráterů spojovaly s „pouhým“ nahromaděním zemního plynu v permafrostu, zase neuměly vysvětlit, proč se tyto krátery tvoří pouze v severním Rusku. Poloostrov Jamal se nachází na severozápadě Sibiře, má zhruba 700 kilometrů na délku a 240 kilometrů na šířku.

Je osídlen pouze domorodými Něnci, kteří chovají polární soby. Poloostrov je obklopen Severním ledovým oceánem a pokryt permafrostem s tundrou, přičemž jako permafrost se označuje trvale nebo dlouhodobě zmrzlá půda, jejíž teplota je po dobu dvou a více let nižší než 0 °C. Zabírá 25 % povrchu severní polokoule a 11 % zemského povrchu.

Zdroj: WikiCommons by Viktor Zagumyonnov

Jamal je největším ruským nalezištěm zemního plynu, z místního naleziště o velikosti 55 bilionů krychlových metrů je plyn odváděn do Evropy. I na Gydském poloostrově se nachází zásoby zemního plynu, které ovšem zatím nebyly těženy.

Permafrost na těchto poloostrovech má různou tloušťku, od několika desítek do 500 metrů. K zamrznutí půdy zde došlo před více než 40 000 lety, což pod jejím povrchem uvěznilo mořské sedimenty bohaté na metan, které se postupně přeměnily v obrovské zásoby zemního plynu.

Tyto rezervy produkují teplo, které taví permafrost zespodu, přičemž na jeho základně zůstávají kapsy plynu.

Za vše může změna klimatu

Kvůli klimatickým změnám ovšem dochází k tání permafrostu i shora. V místech, kde je na těchto poloostrovech permafrost již řídký, může tání z obou stran a tlak plynu nakonec způsobit kolaps zbývajícího permafrostu a vyvolat explozi.

Tento „efekt šampaňského“ vysvětluje i přítomnost menších kráterů kolem osmi obřích, protože obrovské kusy ledu vyvržené při jejich výbuchu mohou při dopadu poškodit povrch a dát vzniknout kráteru. Vědci k tomu říkají:

„Podobných kráterů může být mnohem více, než si myslíme, protože voda a sediment mohly některé díry postupem času zaplnit.“.

Uvolňovaní zemního plynu a metanu, vázaných v permafrostu, během těchto explozí může ještě zvyšovat rychlost globální změny klimatu. Odborníci k tomu říkají: „Tvorba GEC je spojena s globální změnou klimatu, přičemž rostoucí letní a podzimní teploty mají za následek oteplování a degradaci permafrostu.“ V arktickém permafrostu je přitom podle odhadů uloženo na 1900 miliard tun skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého a metanu. Proto vzbuzuje tání permafrostu takové obavy.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Příroda 12.6.2025
Kakapů je momentálně na světě 242 a každý z nich má své jméno, i ti žijící v lesích. Všechny totiž znají ochranáři z Nového Zélandu. Dávají jim nejen jméno, ale i šanci, aby tento unikátní druh papoušků nevyhynul. Měl k tomu nakročeno, v 90. letech žilo posledních 51 kakapů. Kakapo soví (Strigops habroptilus) není žádný drobeček, váží kolem 3 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz