Domů     Příroda
Jihočeský boj o „koňský kaštan“: Jak biologové bojují s invazní klíněnkou jírovcovou?
Veronika Tyrková 24.1.2024
FOTO: Sannse / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce ve městě poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů prováděli jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) koncem roku experiment v Českých Budějovicích, při němž chtěli ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou. .

Jírovec maďal, lidově zvaný koňský kaštan, je oblíbený okrasný strom, který kromě své estetické funkce poskytuje stín, snižuje teplotu i prašnost ve městě. Stává se důležitým zdrojem pylu a nektaru a vytváří životní prostředí mnoha užitečným organismům.

V Českých Budějovicích lze nalézt přes 500 stromů tohoto druhu. Ne všechny jsou ale zdravé.

Jírovec napadá invazní škůdce klíněnka jírovcová a také houbová choroba Guignardia aesculi, která je původcem hnědé skvrnitosti jírovce. Oba organismy způsobují nekrotické skvrny na napadených listech a jejich předčasné opadávání, což stromy značně oslabuje.

„Doktoři“ stromů

Nejvíce je to ve městě patrné u stromořadí podél Nádražní ulice, kde je pravidelně poškozeno více než 50 % listové plochy. Z tohoto ohniska se pak škůdci dále šíří do okolí. Jak klíněnku, tak skvrnitost lze omezit aplikací insekticidů a fungicidů.

Postřik celých stromů nebo ošetření pomocí injektáže je sice účinné, ale velmi nákladné a má negativní dopady na životní prostředí i na člověka. Aplikace pesticidů injektáží do kmenů stromů navíc ohrožuje stromy samotné z důvodu rizika zavlečení chorob otvory vyvrtanými do kmene, a proto není u nás povolena.

Pupen jírovce. FOTO: Gerd Eichmann / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Patentované kmeny

Vědci z Biologického centra ale testovali možnosti ochrany jírovců pomocí nového vlastního rostlinného biostimulantu Supresil Duo. Je to zcela přírodní přípravek, který obsahuje patentované kmeny dvou druhů užitečných hub:

Entomopatogenní Cordyceps fumosorosea a mykoparazitické Trichoderma harzianum. „Kmen první houby pochází z jižních Čech, izolovali jsme ho právě z klíněnky, proti které je vysoce virulentní,“ říká autor přípravku Rostislav Zemek z Biologického centra AV ČR. Kmen druhé houby je původem z Izraele, má výborné účinky proti rostlinným patogenům a zároveň podporuje využití živin a růst rostlin.

Jak se zjišťuje kondice stromů?

Vědci přípravek zapravují do půdy, kde působí jak přímo na kukly škůdce a spóry původce hnědé skvrnitosti, tak nepřímo přes kořeny stromů zvyšuje jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům. První dávku výzkumníci aplikovali na jaře, další dvě v létě a začátkem podzimu a v listopadu aplikovali druhou podzimní dávku, která by měla zasáhnout přezimující kukly klíněnky a spóry houbové choroby.

Jihočeští vědci stromy pravidelně sledovali a odebírali vzorky listů pro digitální analýzu poškození. A také pomocí měření fotosyntetické aktivity v listech zjišťovali kondici stromů. Na posledně jmenovaném se podílela také Dr. Svietlana Sytnyk z Ukrajiny, která si ze své domovské univerzity v Dnipru přivezla speciální přístroj pro měření chlorofylové fluorescence.

„Zpracováváme předběžné výsledky, ale konečné vyhodnocení proběhne letos, kdy by mělo být na stromech již více patrné snížení výskytu klíněnky a hnědé skvrnitosti listů,“ dodává Rostislav Zemek.

Autor: Jiří Lukša

reklama
Související články
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz