Domů     Příroda
Pravá podoba dinosaurů: Jak opravdu vypadali?
Veronika Tyrková 31.1.2024
Rekonstrukce vzhledu anchiornise. FOTO: Nobu Tamura / Creative Commons / CC BY 3.0

Mezi dosud objevenými 700 druhy dinosaurů, rozdělených mezi 11 000 fosilií, najdeme širokou škálu zvířat od drobných jedinců s blanitými křídly až po dlouhokrké býložravce, kteří byli největšími suchozemskými živočichy.

V posledních letech se tempo objevování nových fosilních druhů vyšplhalo na 50 druhů za rok. .

Dnešní kresby a vyobrazení dinosaurů ve filmech ovlivnil Charles R. Knight jeho prací Rohatí a masožraví dinosauři (v originále Horned and Carnivorous Dinosaurs) zobrazující souboj Tyrannosaura a Triceratopse, ale i dalšími díly.

Mezi jeho obdivovatele patřil i Zdeněk Burian, jehož díla byla uznávaná světovou odbornou veřejností. Staré paleoumění se dnes ovšem z výstav a galerií vyřazuje, jelikož je překonané vědeckými objevy.

 

Anchiornis – proměna jeho zobrazení v čase

Hezkým příkladem změny ve vnímání fosilních druhů díky moderním vizualizačním technikám je Anchiornis huxleyi. První zkameněliny se našly v roce 2009 v severovýchodní Číně. Od té doby jsme získali více než 200 exemplářů tohoto pozdně jurského druhu a víme, že měl 4 křídla a hodně peří.

Z melanosomů získaných z jeho peří víme, že měl černo-šedé tělo s bílými prvky a červenou chocholkou. Když to zjednodušíme, vypadal jako kříženec velociraptora a datla. Jeho vzezření bylo hodně podobné ptačímu, a také byl zprvu popisován jako pták.

Od té doby se ovšem objevily důkazy o tom, že byl buď jedním z bazálních druhů ptáků nebo ptákům podobný teropodní dinosaurus z čeledi Troodontidae.

Zobrazení laserem

Nejen u Anchiornise byly odhaleny další detaily ze skrytých tkání pomocí laserem stimulované fluorescence. Většinou se měkké tkáně, jako svaly a kůže nedochovají. Přesto jsou někdy ve fosiliích přítomné, ale pro oko neviditelné.

Tento nový typ laseru funguje na principu výkonného laseru směřujícího na fosilii v tmavé místnosti, a zaznamenává se, které vlnové délky se od fosilie odrážejí. Odkrývají se tak takové rysy a úrovně detailů, které nejsou za jiných podmínek viditelné.

Pro ověření správnosti vyobrazení 3D struktur tímto laserem by ovšem bylo potřeba otestovat jej na recentních druzích jako jsou moderní ptáci a krokodýli. Přesto, že ne každá fosilie je zachovaná tak, aby mohla podstoupit laserovou analýzu, bude v paleontologii nejspíše významným pomocníkem při vyšetřovaní vzorků, protože z fosilie dokáže získat informace, aniž by ji poškodil.

Dilophosaurus – filmy mohou klamat

Ve filmu Jurský svět z roku 1993 byl Dilophosaurus vyobrazen jako přibližně 1,5–1,7 metru vysoký, zvědavý, ale nebezpečný druh, který při útoku roztahoval velký krční límec a plival jed.

Ve skutečnosti to ale byl šestimetrový silný predátor a jeden z největších suchozemských živočichů Severní Ameriky brzkého jurského období (před 201–174 miliony lety). Jeho fosilie zahrnují kompletní nohu a několik dříve neobjevených částí těl jako mozkovnu a část pánve.

Kosti ukazují, že měl silnou čelist se silnými svaly. Dilophosaurus žil v období, kdy u více druhů náhle vzrostla velikost těla, časově vsazená do hranice mezi křídou a jurou, a která se kryla s vymřením velké krokodýlí linie.

Dilophosauři s několika dalšími druhy pak nejspíš obsadili jejich ekologickou niku, a v důsledku toho došlo ke zvětšování těl.

Více se dočtete v čísle 2/2024.

Autorka: Marika Davídková

reklama
Související články
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz