Domů     Příroda
Za vznikem růžových diamantů stál rozpad superkontinentu
Martin Janda 21.1.2024

Diamanty, krystalická forma uhlíku, jsou jedněmi z nejtvrdších minerálů, které známe. Zároveň se v lidské kultuře staly symbolem luxusu, a to jak ty čiré, tak ty barevné. Cena takového růžového diamantu začíná na nižších milionech a stoupat může až do závratných výšin..

Zbarvení diamantů do růžova je dáno působením vysokých teplot a tlaku, kdy dochází k deformaci krystalové mřížky diamantu a vytlačení některých atomů uhlíku z jejich původních poloh. Jsou to tedy vlastně poškozené diamanty.

Devadesát procent veškerých zásob těchto nerostů pochází z jediného místa. Tím je důl Argyle na severu Austrálie, který sloužil až do roku 2020. Podle nového výzkumu jsou růžové diamanty památkou na zánik jednoho z dávných superkontinentů.

Vedoucím výzkumu byl geolog z Curtinovy university v australském Perthu Hugo Olierook. Podle něj a jeho týmu vznik růžových drahokamů souvisí se zánikem jednoho z prvních pozemských superkontinentů Neny.

To mimo jiné naznačuje možnost, že dávné kontinentální spoje mohou skrývat další tyto barevné drahokamy.

Diamanty, které se po dlouhá léta těžily v Argyle, vznikly hluboko pod zemí, v blízkosti stabilních kontinentálních kořenů. Právě geologické pochody poblíž dnešního severozápadního okraje Austrálie vytvořily tlak potřebný k zabarvení kdysi čirých drahokamů.

Koncem 80. let 20. století tým vedený Robertem Pidgeonem, dnes emeritním profesorem Curtinovy university, zjistil, že diamanty poseté sopečné horniny v Argyle vyvřely zhruba před 1,2 miliardy let. V tomto období existovalo jen málo zjevných tektonických spouštěčů explozivních erupcí, které by mohly vynést diamanty z hlubin Argylu. „Austrálie v té době byla lodí, která vesele plula oceány,“ řekl Olierook.

Pidgeon si však svojí prací nebyl jistý a vrtalo mu hlavou, zda vše nemohlo být trochu jinak. Erupce, při níž vznikl argyleský diamantový důl, prorazila dávné jezero, které změnilo následně změnilo složení hornin, což mohlo ovlivnit přesnost datování.

O těchto obavách se zmínil v náhodném rozhovoru na chodbách univerzity s dalším geologem Denisem Fougerousem, který poté s Olierookem sestavil tým, aby se na to podíval blíže.

Vědci vytvořili nový odhad stáří hornin v Argyle pomocí laserového paprsku, který byl tenčí než lidský vlas. Z jejich analýzy vyplývá, že k erupci došlo zhruba před 1,3 miliardy let – tedy asi 100 milionů let před odhadem doktora Pidgeona.

„Nové datum se shoduje s dobou, kdy se Nena začala štěpit a ztenčovat podél geologických švů,“ řekl Dr. Olierook. Toto ztenčení pravděpodobně napomohlo tomu, že magma s diamanty vystřelilo na povrch poblíž okraje dnešní severozápadní Austrálie.

Přesto některé otázky zůstávají. „Toto je jen poslední část příběhu,“ řekl geochemik z Carnegie Science ve Washingtonu Steve Shirey, který nebyl členem výzkumného týmu. Například si klade otázku, proč se vůbec nashromáždilo tolik uhlíku, aby se v Argyle vytvořilo takové množství diamantů.

Jeho kolega David Phillips z Melbournské univerzity, upozorňuje, že nové věkové rozmezí vzniku Argyle by se mohlo ještě zúžit. „Závěry této studie mohou být správné, ale podle mého názoru vše zůstává ještě otevřenou otázkou,“ řekl.

reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz