Paleontologům se v Německu podařilo objevit dva zuby a kolenní čéšku dosud neznámého hominida, který byl, se svojí vahou pouhých 10 kg, zřejmě nejmenším hominidem, který kdy obýval naši planetu. V oblasti kolem Augsburgu navíc nežil sám… Do skupiny označované jako hominidé dnes spadají vedle lidí ještě orangutani, šimpanzi a gorily. Zatímco člověk obývá všechny […]
Amerika to roku 1969 dokázala. Přistáním na Měsíci naprosto „převálcovala“ všechny inženýry i astronauty za železnou oponou. Mohlo by to být sladké a ničím neposkvrněné vítězství, nebýt jistého kostlivce ve skříni. Hubertuse Strugholda. Proslavil se coby „otec vesmírné medicíny“, jelikož stál za vývojem palubního zařízení podpory života ve vesmíru. Jeho kariéra mohla být hvězdná… Kdyby […]
Říkalo se jí „oheň svatého Antonína“, protože nemocným kvůli nekróze odpadaly tkáně a zčernalé pahýly končetin vypadaly jako sežehnuté ohněm. Trvalo staletí, než se přišlo na to, že nejde o infekce, ale masové otravy. Středověká medicína neměla žádnou možnost zjistit, co se to děje a proč, tím méně zabránit podivným onemocněním, která se čas od […]
Je konec pátého století př. n. l. a žoldnéřský voják klečí ve svém skromném příbytku, přičemž kope díru do hliněné podlahy. Do této díry uloží džbánek, zvaný olpe, a zasype jej hlínou. V olpe se nacházejí jeho úspory v podobě desítkek zlatých mincí známých jako dariky, přičemž každá z nich odpovídá měsíčnímu platu. Voják […]
Letos hostí francouzská metropole již 33. novodobé letní olympijské hry. V Paříži se konají potřetí, předtím to bylo v letech 1900 a 1924, vrátily se tak do ní přesně po sto letech. Nejlepší tři sportovci v jednotlivých disciplínách obdrží zlatou, stříbrnou a bronzovou medaili. V antickém Řecku však byla odměna pro vítěze jiná. Novodobé olympijské […]
Výsledky testů ukázaly vysoké hladiny močoviny. „Mladíkovi selhávají ledviny,“ zněl lékařský rozsudek. Jeho bratr nelenil, a jelikož měl „ledvinu navíc“ svolil k revolučnímu pokusu. Bratrům hrál do karet fakt, že byly geneticky identická dvojčata. Každý nerv, každá žíla i kost se sjednotila a za tři dny byla paže stejná, jako by nikdy nebyla oddělena… Oko napůl […]
V severozápadní Evropě se před zhruba 6 000 až 7000 lety usadili neolitičtí farmáři pocházející z východního Středomoří. Před 5300 až 4900 lety však záhadně zmizeli. Mohly za to morové epidemie, nebo neúroda? Neolitičtí farmáři přišli do severozápadní Evropy z východního Středomoří, aby zde nahradili malé skupinky lovců a sběračů. Přinesli s sebou zemědělství a […]
Erupce sopky Vesuv v roce 79 byla smrtící, drtivá a nekompromisní. Avšak nejen ona tehdy vraždila. Nová zjištění potvrzují hypotézu, že mnoho lidí v Pompejích, Herculaneu a dalších městech tehdy zemřelo při zřícení budov v důsledku zemětřesení. Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Earth Science přináší důkazy, že Pompeje byly současně se sopečnou erupcí zničeny […]
Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení. Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci. Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při […]
První počítače spatřily světlo světa ve třicátých letech 20. století. Zatímco jejich stavbou se zabývali muži, programování těchto strojů bylo výhradně doménou žen. Průkopnickými příspěvky k počítačovému programování, vývoji softwaru a návrhu a implementaci programovacích jazyků přispěla i jedna ze tří prvních „programátorek“ na světě, Grace Hopperová. Narodila se jako Grace Murrayová v roce 1906 […]
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo […]
Pokrok a rozšíření detailních analýz DNA vzorků pravěkých předchůdců člověka přinesl počátkem 21. století několik překvapivých zjištění. Pomohl mimo jiné i zformulovat paralelní vývojovou větev předchůdců člověka, takzvané denisovany. DNA denisovanů se odlišovala od DNA moderního člověka Homo sapiens, ale i jejich nejbližších „příbuzných“ neandertálců. Právě díky analýze DNA je možné sledovat předpokládané rozšíření této […]