Historie zábavnou formou
Městská kulturní zařízení v Bělé pod Bezdězem stejně jako mnoho dalších muzejních a kulturních subjektů České republiky otevřela v květnu po dlouhých sedmi měsících své prostory veřejnosti. Jednu z prvních připravovaných expozic, která nese název Fenomén IGRÁČEK, mohou návštěvníci shlédnout ve výstavním sále MKZ v Bělé na Masarykově náměstí od 9. června do 30. srpna…
Sluneční králové pokračují
Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl. On-line prodej vstupenek se spustil…
Od bederní roušky ke slipům. Jaká je historie pánského spodního prádla?
Zatímco dnešní muži si při nákupu spodního prádla mohou vybírat z mnoha střihů, materiálů i značkových kousků, jejich předkové často na výběr neměli. Prádlo z vybraných materiálů bylo výsadou aristokratů, a tak příslušníci nižších vrstev museli často improvizovat. Pojďte se s námi podívat, co pánové v historii ukrývali pod šaty. Bederní rouška jako spodní i…
Nejlepší výběr článků každý den!
Ukázkový proces s rebelem: Na...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...
Mezi dělníky stoupal počet...
Jak nás ovlivňují biologické...
V malém pomáhá a ve velkém škodí
Co se nacházelo za velkomoravskou vesnicí?
Od letošního března probíhají rozsáhlé archeologické práce před výstavbou plánovaného plynovodu Moravia. Výzkum přinesl své ovoce, v katastru Mutěnic na Hodonínsku byla odkryta část velkomoravské vesnice. Nalezeny byly také kostry zvířat. Vesnice se rozkládala po obou stranách dnešního bezejmenného levého přítoku Mutěnického potoka. „Jádro vesnice tvořily menší domy čtvercového či obdélníkového půdorysu s podlahou…
Na Korsice byly nalezeny starověké hroby
Na severním pobřeží francouzského ostrova Korsika ve městě Île-Rousse byla objevena starověká nekropole, jejíž původ badatelé zařadili do doby postupného úpadku starověké římské říše mezi 3. a 5. stoletím n. l. Archeologové objevili celkem 40 hrobů s lidskými ostatky, pohřebiště se nachází u paty kostela Neposkvrněného početí z roku 1893. Zajímavostí bylo, že některá…
Byl to kůň nebo ne?
Historický příběh o Trójském koni je jedním z nejslavnějších, jaký kdy byl vyprávěn. Obří dřevěný kůň plný řeckých vojáků byl Trójanům představen jako dar, a ti bez jakéhokoliv podezření spolkli návnadu a zatáhli si koně do města. Pod pláštíkem tmy Řekové vyklouzli ven z koně, otevřeli brány svým druhům a o pár hodin později skončila…
V italské jeskyni byly nalezeny pravěké ostatky
O životě našich prapředků se neustále dozvídáme něco nového. Nejvíce informací pak pramení z archeologických výzkumů a nálezů. Italské ministerstvo kultury oznámilo, že byly v blízkosti Říma nově objeveny ostatky, jež patřily devíti neandrtálcům. Odhady stáří kostí jsou 100 tisíc let u té nejstarší, zbylých osm bylo datováno na 50 tisíc až 68 tisíc let….
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Byla záhada zkázy Hindenburgu...
Jasuši Nagao: Vražda v přímém...
Virtuplex pomáhá rodinám s vážně...
Vědci rozkrývají záhadu tajemného...
Las Médulas: Při zlaté horečce...
Co vydržíme aneb Jak dlouho může...
Tyranosauři měli vlastní loveckou taktiku
Hrůzu vzbuzující prehistoričtí predátoři zřejmě lovili ve smečkách, jak ukázal nejnovější výzkum, podle kterého nebyli zas takovými samotáři, jak se dosud předpokládalo. „Tyranosauři byli společenští masožravci, jež se stylem lovu mohli podobat moderním vlkům,“ uvádějí vědci, kteří výzkum vedli. Nová teorie vychází z paleontologického průzkumu obřího naleziště tyranosaurů v Národním památníku Grand Staircase-Escalante v…
Jak obejít Svět za šest hodin?
Rybník Svět u Třeboně byl prvním velkým dílem Jakuba Krčína. Kvůli odporu třeboňských měšťanů při jeho stavbě dal sám Krčín rybníku jméno Nevděk. Rybník se dočkal několika úprav, té poslední v roce 2002, kdy byl vybudován bezpečnostní přeliv. Prvním velkým dílem Jakuba Krčína ve funkci regenta rožmberských panství byla stavba rybníka Svět, zahájená v…
Dosud nejstarší genom moderních lidí byl rekonstruován z lebky ženy žijící před více než 45 000 lety.
Mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, datoval fosilní lebku člověka Zlatý kůň z Českého krasu na základě přítomnosti neandertálských genů do období více než 45 000 let. Jedná se pravděpodobně o dosud nejstarší zrekonstruovaný genom anatomicky moderního člověka odpovídající populaci, která žila v Evropě před oddělením…