Domů     Historie
Umělá inteligence pomáhá vědcům číst starověké svitky spálené při erupci Vesuvu
Jan Zelenka 3.4.2025
Virtuální rozvinutí spáleného svitku pomocí AI. Nové technologie nahrazují ruce badatelů rentgenovými algoritmy.

Téměř dva tisíce let staré svitky, pohřbené pod nánosy sopečného popela v Herkulaneu, se dlouho zdály být navždy ztracené. Extrémní teplo při erupci Vesuvu v roce 79 n. l. je proměnilo v křehké, spálené „nic“, co se zdálo být nerozluštitelné.

Díky moderním zobrazovacím technikám a umělé inteligenci však nyní vědci dokázali virtuálně rozvinout a přečíst části jednoho z těchto svitků – Papyrus PHerc. 172.

Starověké texty z popela

V roce 1752 objevili archeologové v ruinách Herkulanea rozsáhlou sbírku svitků, pravděpodobně z knihovny bohatého římského občana. Na rozdíl od Pompejí, kde popel pokryl město náhle, v Herkulaneu se vrstvy žhavého materiálu usazovaly postupně, což znamenalo, že organické materiály, jako jsou svitky, sice přežily, ale byly silně poškozené.

Pokusy o jejich fyzické rozvinutí v minulosti vedly často k jejich úplnému zničení.

Dnes se ale výzkumníci obracejí k pokročilým technologiím. Rentgenová fázová tomografie v kombinaci s algoritmy umělé inteligence umožnila vědcům nahlédnout dovnitř svitků, aniž by je museli rozvíjet.

Svitky z Herkulanea přežily žár erupce Vesuvu. Nové technologie nyní pomáhají číst myšlenky dávných filozofů skryté v uhlíku.

Virtuální rozvinutí svitků

Jedním z klíčových momentů tohoto výzkumu bylo využití algoritmů hlubokého učení, které pomohly odhalit jemné změny v textu ukrytém mezi vrstvami spáleného papyru. Tyto algoritmy byly trénovány na rozpoznávání inkoustu obsahujícího uhlík – materiálu, který byl dříve považován za téměř neviditelný při rentgenovém snímání.

Při analýze svitku PHerc. 172 se badatelům podařilo rozpoznat řecké slovo διατροπή, což znamená „odpor“ nebo „odchylka“. Tento nález naznačuje, že svitky mohou obsahovat dosud neznámé filozofické či vědecké texty z antického světa.

Věda na hranici možností

Vědecký tým spojil síly odborníků na starověké rukopisy, specialistů na zobrazovací technologie a datových vědců. Výzkum probíhal v Bodleian Library v Oxfordu, kde jsou některé z herkulánských svitků uchovávány.

Kombinace historického bádání a moderní technologie přináší fascinující pohled do myšlení starověkých Římanů.

Využití AI v tomto kontextu ukazuje, jak mohou pokročilé technologie otevřít dveře k informacím, které byly dlouho považovány za ztracené. Další svitky nyní čekají na analýzu, a kdo ví, jaká tajemství z hlubin času ještě odhalíme.

Rozluštění prvních slov z nitra svitku pomocí algoritmů hlubokého učení je jako setkání budoucnosti s antikou.
Foto: Vesuvius Challenge
Zdroje informací: https://www.theguardian.com/science/2025/feb/05/ai-helps-researchers-read-ancient-scroll-burned-to-a-crisp-in-vesuvius-eruption?utm_source=chatgpt.com https://archaeologymag.com/2025/02/ai-reveals-first-look-inside-herculaneum-scroll/
Související články
Historie Příroda 1.6.2026
Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky. V řadě kultur mají hluboký mytologický význam. Staly se součástí mnoha legend a […]
Historie Medicína 27.5.2026
Měla to být jen další položka na seznamu. Specialista přes starověké parfémy se ale při pohledu na lahvičku s hnědou hmotou zarazil. Po důkladné analýze vyšlo najevo, že se rozhodně nejednalo o parfém ani o nic jiného, co by na sebe chtěl člověk aplikovat. Z dnešního pohledu působí některé léčebné techniky z dávné minulosti jako […]
Jak se jmenoval mohutný prehistorický plaz se silnými čelistmi a ostrými vroubkovanými zuby, král všech predátorů? Pokud byste odpověděli, že Tyrannosaurus rex, měli byste pravdu, ale jen částečnou. Tyrannousaurus totiž kraloval jen souši, v moři byl vládcem obří mosasaurus, který si vysloužil vědecké pojmenování Tylosaurus rex! První známý druh tylosaura, T. proriger („ještěr s hrbolem […]
Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smysl. Tenhle podivný francouzský „experiment“ ale neměl dlouhé trvání. Počítání času bereme za něco daného, příliš nad ním […]
Historie 18.5.2026
Dlouhodobě se vedou velké diskuse o tom, jakou rychlost dokázal vyvinout nekorunovaný král dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Dohonil by utíkajícího člověka? To by záviselo na různých okolnostech – včetně zdatnosti prchajícího a váze pronásledovatele. Známá scéna z filmu Jurský park, kdy dospělý T. rex pronásleduje ujíždějící džíp, vycházela z dřívějších poznatků o pohybu mocných predátorů, k […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz