Rusko nebývale rychle ohlásilo dokončení vývoje vakcíny proti koronaviru, který v současnosti svírá svět. Zatímco podobné výzkumy obyvkle trvají léta, Rusové svou údajnou vakcínu vyvinuli na pouhých 42 dní. A to není jediný otazník, který se nad ruským výzkumem vznáší. Vlastnosti a bezpečnost vakcíny byly testovány pouze na 38 dobrovolnících. U nich se přitom projevilo […]
Guma z pneumatik, částice slunečního krému a dokonce i DNA chlamydie. Tým mikrobiologů pomocí analýzy filtrů čističek odhalil, co všechno se může objevit ve vzduchu v uzavřených místnostech. Když toužíme po ochlazení během horkých měsíců, přijde k duhu jednoduchý větrák, vějíř i vysoce účinný ventilátor. Co však víme o zvířeném vzduchu, který nás v domácnostech […]
Kam se hrabou scénáristi hollywoodských hororů. Co dokáže vymyslet příroda, na to by 100 procent hodnocení na filmových databázích nestačilo. A na rozdíl od filmů se jedná o tvrdou realitu. To si takhle nevinná rybka klidně mořskými hlubinami. Byť zde příliš světla není, cítí se bezpečně, protože kolem sebe nevidí žádné zubaté nebezpečí. Ale ouha! […]
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení – hvězda se zhroutila do černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy. […]
Už Albert Einstein předpovídal, že takové skupenství může existovat. Však se mu také říká Bose-Einsteinův kondenzát. Tato exotická látka vzniká při tak nízkých teplotách blízkých absolutní nule, že ani molekuly nemají dost energie k pohybu. Laboratorně se ji poprvé podařilo na zlomek vteřiny vytvořit před 25 lety, nyní tato hmota vznikla i na Mezinárodní kosmické […]
Stovky nálezů pijáka lužního nebo překvapivý výskyt klíštěte rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. To jsou aktuální vědecké údaje, které potvrzují, že se do České republiky dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i infekční onemocnění zvířat a lidí, dosud neznámá v […]
V meziválečném období zabírala malopolská vrchovina střed polské republiky. Nyní se nachází na samém východě Polska u hranic s Běloruskem a Ukrajinou. V tomto tak trochu bohem zapomenutém kraji plném lesů a bažin se nacházelo další z hrůzyplných míst, která vyklíčila ze zrůdného nacistického uvažování. Vyhlazovací tábor Sobibor. Výstavba tábora byla zahájena v březnu 1942. […]
Bolest je nepříjemnou, leč neodmyslitelnou součástí života. Její primární fyziologická funkce je jasná, má za úkol upozornit, že něco v organismu není v pořádku. Někdy se ovšem akutní bolest přetaví v chronickou a sama o sobě se stává chorobou. Američtí výzkumníci se při své práci zaměřili na to, zda bolest dokáže zacházet s myším mozkem […]
Nejprve sociální demokrat a odborář a později vysoký komunistický činitel Antonín Zápotocký pocházel ze Zákolan na Kladensku. Narodil se 19. prosince 1884 v rodině dělnického předáka a novináře Ladislava Zápotockého. Vyučil se kameníkem, ale brzy nastoupil dráhu profesionálního politika. Tu odstartoval v roce 1907 jako funkcionář sociální demokracie a odborářských spolků v Kladně. Po první […]
S odvážnou hypotézou přišli výzkumníci z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore. Podle nich by tajemná temná hmota mohla vzniknout ještě před tím, než se začal vytvářet náš vesmír. Možnost existence temné hmoty poprvé nadhodil ve dvacátých letech minulého století nizozemský astronom Jacobus Kapteyn. V dalším desetiletí tuto hypotézu podpořil Kapteynův krajan Jan Oort a švýcarsko-americký […]
Pomocí metody dálkového průzkumu učinili badatelé v mexickém státě Tabasco u guatemalských hranic unikátní objev. Nalezli dosud největší stavbu, kterou vytvořila legendární mayská civilizace. Archeologové z Arizonské univerzity objevili strukturu, která svými rozměry překonává i Chufuovu pyramidu v Gíze. Stavba, postavena mezi lety 1000 až 800 př. n l., měřila na šířku 400 metrů a […]
První veřejná pitva se v Praze konala v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé, tedy v bezprostřední blízkosti stávající Národní třídy. Od 8. do 12. června roku 1600 zde Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných měšťanů“ prováděl akt, který středověká metropole do té doby neznala – pitval mrtvé tělo. Na tehdejší […]