Domů     Příroda
Půdní houby pomáhají rostlinám přijímat fosfor, jejich spolupráci ale ničí pesticidy
Martin Janda 16.7.2022

Velké množství pesticidů v zemědělské produkci může negativně ovlivnit pouhým okem neviditelné mykorhizní houby, a tím všudypřítomnou spolupráci mezi rostlinami a půdními mikroorganismy. Naznačují to výsledky unikátního obřího výzkumu více než 200 půdních ploch od Španělska po Švédsko.

Mezi experty, kteří zkoumali, jak mykorhizní houby ovlivňují transport fosforu z půdy do rostlin, nechyběli vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR..

Doprovázely rostliny už před 500 miliony let na jejich cestě z vodního prostředí na souš. Arbuskulární mykorhizní houby i dnes vstupují do soužití s více než 70 % všech rostlinných druhů na planetě, včetně velké většiny zemědělských plodin a pícnin.

Kolonizují kořeny rostlin a zároveň okolní půdu, a tak přímo propojují tato dvě prostředí a nahrazují některé kořenové funkce, jako je např. příjem minerálních živin. Jde především o málo rozpustné prvky, z nichž je nejvýznamnější fosfor.

„I přesto, že se v poslední době dozvídáme zásadní informace o výskytu různých mykorhizních hub na různých kontinentech a v nejrůznějších ekosystémech, především díky stále dokonalejším a levnějším sekvenačním technologiím, tyto informace nejdou ruku v ruce s mnohem pomalejším porozuměním tomu, jak tyto houby ve ,svých´ ekosystémech vlastně fungují,“ říká Jan Jansa z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Fungování symbiózy mykorhizních hub s kořeny vyšších rostlin určuje celá řada navzájem se ovlivňujících faktorů, jako jsou vlastnosti půdy, klimatické podmínky či způsoby zemědělského hospodaření. Aby bylo možné získat důvěryhodná data, musejí se dělat manipulativní pokusy a používat izotopové metody, velké množství půdních vzorků i doplňující informace o vlastnostech a historii obhospodařování půdy.

Různé houby se ve svých funkcích liší, což prokázaly předchozí značně zjednodušené laboratorní studie. Vědci si teď vytyčili za cíl určit, jak užitečné jsou přirozeně se vyskytující mykorhizní houby svým hostitelským rostlinám v různých polních půdách.

V právě publikovaném výzkumu experti studovali více než 200 půdních ploch, z nichž každá reprezentovala jeden zemědělský ekosystém na celoevropském transektu od Španělska po Švédsko v celkové délce asi 3000 km.

Všechny půdy byly podrobeny standardizovanému biotestu pro stanovení efektivity mykorhizního příjmu fosforu rostlinou.

Výsledky ukázaly, že mykorhizní houby odebrané z lučních ekosystémů poskytovaly fosfor rostlině efektivněji než ty, jež byly odebrané z polí. Celkem překvapivé bylo, že nejdůležitější faktory prostředí, které ovlivňují fungování mykorhizní symbiózy, byly ale rozdílné u lučních a polních ekosystémů.

Zatímco v lučních ekosystémech dominovala půdní kyselost (čím zásaditější, tím efektivnější mykorhizní přenos fosforu z půdy do rostlin), u polních ekosystémů převládala frekvence aplikace pesticidů (čím bylo pesticidů více, tím menší význam měla mykorhizní symbióza na příjem fosforu rostlinou).

„Naše výsledky tudíž napovídají, že vysoká frekvence aplikace pesticidů v zemědělské produkci může významně a negativně ovlivnit všudypřítomné, i když pouhým okem neviditelné biologické spolupráce mezi rostlinami a mikroorganismy pod povrchem půdy,“ vysvětluje Jan Jansa.

Plný potenciál symbiózy mykorhizních hub a rostlin zatím nebyl v dnešních zemědělských ekosystémech s vysokou produktivitou využit. Lidem se ho naopak podařilo, sice nevědomky, již do určité míry poškodit.

Tato skutečnost může ještě sehrát významnou roli v budoucnu. Neobnovitelné přírodní zdroje, jako je zemní plyn nebo fosfátová ruda, jsou technologicky naprosto nenahraditelné pro současný způsob výroby potravin.

Jejich dostupnost i cena mohou zemědělskou produkci ve velmi dohledné době limitovat. A možná potom bude nezbytné vrátit se ke kořenům a jejich společníkům, díky jejichž spolupráci fungovaly přírodní ekosystémy již dávno předtím, než je člověk začal využívat sám pro sebe.

Související články
Pro řadu lidí je symbolem roztomilosti. Ale i to předoucí klubíčko pořád zůstává šelmou. A to takovou, že dokáže rozvrátit celé ekosystémy. Kočka domácí, domestikovaná forma kočky plavé, člověka doprovází už nějakých 8 000 let. Dnes jsou kočky společně se psy nejoblíbenějšími domácími mazly. Mezinárodní společnost pro ochranu zvířat (ISPA) odhaduje, že na světě žije […]
Globální oceán již více než rok každý den překonává své teplotní rekordy. Rok 2024 zatím pokračuje v trendu z roku 2023. Právě tehdy se vlna rekordů nastartovala a od té doby nezpomaluje. Podle údajů Copernicus Climate Change Service dosáhla v březnu letošního roku průměrná globální teplota povrchu moře nového měsíčního maxima 21,07 stupně Celsia. „Březen […]
Málokteří živočichové vyvolávají tak silný obdiv a zároveň odpor jako pavouci. Arachnofobií neboli abnormálním strachem z pavouků trpí až 6 % světové populace, častěji ženy než muži. Nutno však říci, že většina nejděsivějších věcí, které se o těchto osminohých členovcích tradují, jsou jen fámy! Řada lidí se domnívá, že je pavouci chtějí pokousat, a to […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz