Domů     Příroda
Půdní houby pomáhají rostlinám přijímat fosfor, jejich spolupráci ale ničí pesticidy
Martin Janda 16.7.2022

Velké množství pesticidů v zemědělské produkci může negativně ovlivnit pouhým okem neviditelné mykorhizní houby, a tím všudypřítomnou spolupráci mezi rostlinami a půdními mikroorganismy. Naznačují to výsledky unikátního obřího výzkumu více než 200 půdních ploch od Španělska po Švédsko.

Mezi experty, kteří zkoumali, jak mykorhizní houby ovlivňují transport fosforu z půdy do rostlin, nechyběli vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR..

Doprovázely rostliny už před 500 miliony let na jejich cestě z vodního prostředí na souš. Arbuskulární mykorhizní houby i dnes vstupují do soužití s více než 70 % všech rostlinných druhů na planetě, včetně velké většiny zemědělských plodin a pícnin.

Kolonizují kořeny rostlin a zároveň okolní půdu, a tak přímo propojují tato dvě prostředí a nahrazují některé kořenové funkce, jako je např. příjem minerálních živin. Jde především o málo rozpustné prvky, z nichž je nejvýznamnější fosfor.

„I přesto, že se v poslední době dozvídáme zásadní informace o výskytu různých mykorhizních hub na různých kontinentech a v nejrůznějších ekosystémech, především díky stále dokonalejším a levnějším sekvenačním technologiím, tyto informace nejdou ruku v ruce s mnohem pomalejším porozuměním tomu, jak tyto houby ve ,svých´ ekosystémech vlastně fungují,“ říká Jan Jansa z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Fungování symbiózy mykorhizních hub s kořeny vyšších rostlin určuje celá řada navzájem se ovlivňujících faktorů, jako jsou vlastnosti půdy, klimatické podmínky či způsoby zemědělského hospodaření. Aby bylo možné získat důvěryhodná data, musejí se dělat manipulativní pokusy a používat izotopové metody, velké množství půdních vzorků i doplňující informace o vlastnostech a historii obhospodařování půdy.

Různé houby se ve svých funkcích liší, což prokázaly předchozí značně zjednodušené laboratorní studie. Vědci si teď vytyčili za cíl určit, jak užitečné jsou přirozeně se vyskytující mykorhizní houby svým hostitelským rostlinám v různých polních půdách.

V právě publikovaném výzkumu experti studovali více než 200 půdních ploch, z nichž každá reprezentovala jeden zemědělský ekosystém na celoevropském transektu od Španělska po Švédsko v celkové délce asi 3000 km.

Všechny půdy byly podrobeny standardizovanému biotestu pro stanovení efektivity mykorhizního příjmu fosforu rostlinou.

Výsledky ukázaly, že mykorhizní houby odebrané z lučních ekosystémů poskytovaly fosfor rostlině efektivněji než ty, jež byly odebrané z polí. Celkem překvapivé bylo, že nejdůležitější faktory prostředí, které ovlivňují fungování mykorhizní symbiózy, byly ale rozdílné u lučních a polních ekosystémů.

Zatímco v lučních ekosystémech dominovala půdní kyselost (čím zásaditější, tím efektivnější mykorhizní přenos fosforu z půdy do rostlin), u polních ekosystémů převládala frekvence aplikace pesticidů (čím bylo pesticidů více, tím menší význam měla mykorhizní symbióza na příjem fosforu rostlinou).

„Naše výsledky tudíž napovídají, že vysoká frekvence aplikace pesticidů v zemědělské produkci může významně a negativně ovlivnit všudypřítomné, i když pouhým okem neviditelné biologické spolupráce mezi rostlinami a mikroorganismy pod povrchem půdy,“ vysvětluje Jan Jansa.

Plný potenciál symbiózy mykorhizních hub a rostlin zatím nebyl v dnešních zemědělských ekosystémech s vysokou produktivitou využit. Lidem se ho naopak podařilo, sice nevědomky, již do určité míry poškodit.

Tato skutečnost může ještě sehrát významnou roli v budoucnu. Neobnovitelné přírodní zdroje, jako je zemní plyn nebo fosfátová ruda, jsou technologicky naprosto nenahraditelné pro současný způsob výroby potravin.

Jejich dostupnost i cena mohou zemědělskou produkci ve velmi dohledné době limitovat. A možná potom bude nezbytné vrátit se ke kořenům a jejich společníkům, díky jejichž spolupráci fungovaly přírodní ekosystémy již dávno předtím, než je člověk začal využívat sám pro sebe.

reklama
Související články
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech. Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
Uhlí, které ze všech zfosilních paliv znečišťuje životní prostředí nejvíce, je pro lidské zdraví mnohem škodlivější, než se dosud myslelo. Emise z uhlí jsou spojeny s dvojnásobným rizikem úmrtí ve srovnání s jemnými částicemi z jiných zdrojů. Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science zjistila, že počet úmrtí souvisejících s emisemi z uhelných elektráren […]
Válečný konflikt s sebou zpravidla nepřináší nic pozitivního, jen zmar a spoustu promarněných lidských životů. Často ho provází stres, který má, stejně jako nedostatek potravy, neblahé důsledky na lidskou plodnost. Vědcům se ale podařilo najít zvíře, jehož mláďatům naopak násilné střety mezi konkurenčními skupinami prospívají. Jak je to možné? Lidská historie je plná nejrůznějších násilných […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz