Domů     Medicína
Pandemie: Jedna ještě neskončila a za rohem již číhá další
Martin Janda
od Martin Janda 17.7.2022

Vlastně to byla jen otázka času. Z vědeckých kruhů již po několik desetiletí přicházela varování, že nějaká pandemie dřív nebo později přijde. Bohužel, tyto výstrahy se dočkaly naplnění. A zdaleka ne naposledy..

Byť se člověk mnohdy cítí jako pán tvorstva, stále zůstává součástí biologických i nebiologických procesů na planetě Zemi. A tyto procesy čas od času ukážou svou sílu. Třeba tak, jako tomu bylo v případě pandemie nemoci covid-19. A i když tato pandemie ještě neodezněla, akademici varují, že je třeba zúročit nabrané zkušenosti, vyhnout se chybám, ke kterým došlo, a připravit se na další podobnou situaci.

Ta dříve nebo později tak jako tak přijde. „Budou tu další pandemie,“ varuje profesor molekulární onkologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Myslím, že se všechno změnilo a tohle je mezník, jak budeme nahlížet na pandemie v budoucnu a jak se budeme muset v budoucnu ještě lépe připravit.“.

reklama

Realita leckdy předčí očekávání. Už začátkem tisíciletí vznikl na pražské Vysoké škole ekonomické model, který se mapoval průběh epidemie respirační choroby i s dopady na ekonomiku. Autoři vycházeli z toho, že k nákaze by mohlo dojít zhruba u milionu osob.

Současná realita? Oficiální statistiky hovoří o téměř čtyřech milionech nakažených, ovšem ve skutečnosti se počet případů bude pohybovat jistě výše. Nejméně 40 000 mrtvých zároveň tiše vzkazuje, že lepší alespoň nějaká příprava než žádná.

Od přelomu věků svět pamatuje přinejmenším dvacítku velkých pandemií. Některé z nich přitom zabily miliony lidí. Současná situace tak z pohledu lidských dějin není ničím novým ani ničím výjimečným. A ani se jí zdaleka neuzavírá historie nemocí, které dokážou kosit lidstvo.

I když viry nejsou doslova živými organismy, dokážou napáchat solidní paseku. Tyto vnitrobuněčné cizopasníky, kteří jsou jen jakýmsi shlukem bílkovin a nukleových kyselin, věda nemá zdaleka probádané. Zná jich kolem deseti tisíc, ovšem ve zvířecí říši se jich vyskytuje mnohonásobně více.

reklama

Řada z nich je přitom přenosná na člověka. Navíc probíhající klimatické změny a zmenšující se životní prostor vedou k tomu, že kontakt lidí s viry je intenzivnější a přenosy pravděpodobnější. Ostatně tzv.

zoonózy, tedy nemoci vzniklé z patogenů ze zvířecí říše, jsou čím dál častější. Příkladem může být SARS, MERS, virus zika nebo i nemoc AIDS. Právě ze zvířecí říše se na člověka přenesly až tři čtvrtiny nemocí.

„Má to co do činění s urbanizací, zasahováním do přirozeného prostředí zvířat a stále větším kontaktem se zvířecí říší,“ říká imunolog Danny Altmann z Imperial College v Londýně.

Virus HIV přešel na člověka z jiných primátů, virus MERS z velbloudů, virus SARS z cibetek. Po původu koronaviru SARS-CoV-2 se stále pátrá, ale i on s vysokou pravděpodobností patří mezi zoonózy. Jeho původcem byl zřejmě netopýr a poté se přes mezihostitele dostal na člověka.

reklama

Rezervoár virů je přitom obrovský a v různých koutech světa se objevují další nebezpečí. Například virus Nipah, který se poprvé objevil na prasečích farmách v Malajsii a jehož přírodním rezervoárem jsou příbuzní netopýrů kaloni.

U lidí vyvolává virus Nipah kašel, bolesti hlavy, teploty, vážné dýchací potíže, a zejména encefalitidu, přičemž jeho smrtnost je děsivá a dosahuje 75 procent.

Zmínění kaloni mohou přenášet i ebolu, která je dalším potenciálním rizikem pro budoucnost. Tu lidstvo zná již od sedmdesátých let. Ebola řádí především v Africe a její smrtnost se pohybuje mezi 50 a 90 procenty.

I tento virus mutuje a vědce velmi zneklidňují nedávné pozorované změny, které teoreticky umožňují, aby se ebola šířila vzduchem.

Na to, že je nejvyšší čas začít s přípravou na další pandemii, upozorňují i další vědci. Dennis Burton a Eric Topol z kalifornského Scripps Research upozornili, že v případě covidu-19 mělo lidstvo celkem štěstí, protože koronavirus byl relativně snadným cílem.

Stačilo jen vyvíjené vakcíny zaměřit na spike protein, který se nachází na jeho povrchu. Navíc vědcům ulehčila situaci i zkušenost s koronaviry SARS a MERS.

Příroda však může mít ve svém arzenálu nachystaná zákeřnější nebezpečí, proti kterým obrana nebude tak snadná. Ostatně i současný zloun koronavirus může mutovat tak, že zatím vyvinuté látky proti němu nebudou fungovat vůbec nebo se sníženou účinností.

Topol a Burton zdůrazňují, že je nutné vyvíjet medikamenty a vakcíny, jejichž základem jsou neutralizující protilátky se širokým záběrem. „Tyto protilátky by pak našly své využití jako léky první linie proti virům jedné skupiny, včetně nových variant a kmenů, které se ještě ani neobjevily.

A mohly by posloužit k vývoji vakcín proti mnoha zástupcům dané čeledi virů.“ Pokud by podobný vývoj byl úspěšný, přinesl by při příští pandemii nezanedbatelnou výhodu. Už ve chvíli, kdy by nemoc začala prostupovat populací, by tak mohly být nasazeny obranné mechanismy.

Podobný výzkum probíhá i u vývoje vakcín proti jiným virům, například proti viru HIV, kde práci ztěžuje komplikovanost viru a jeho neopakovatelná schopnost obelhávat imunitní systém, či proti chřipce, kde je pro změnu překážkou variabilita viru.

Bill Gates je konspirátory, dezoláty a prokremelskými dezinformačními weby považován za absolutního zlosyna, pravda ovšem je, že jen málokdo jiný přispívá tolik na vývoj léků proti chorobám trápícím lidstvo.

I on varuje před tím, že další pandemie může přijít: „Pokud něco v příštích desetiletích zabije více než 10 milionů lidí, spíše než válka to bude s největší pravděpodobností vysoce nakažlivý virus. Ne rakety, ale mikroby.

Částečně k tomu přispívá fakt, že jsme investovali obrovské sumy do jaderného zastrašování. Ale na systémy proti šíření epidemií jsme přispěli jen málo.“.

Pandemické plány existují, jenže ne vždy se dodržují. Přitom společnost má k dispozici i moderní technologie, které mohou být nápomocny. Jsou tu mobilní telefony, takže lze dostávat informace od veřejnosti a šířit je zpět.

Jsou tu satelitní mapy, na kterých lze vidět, kde lidé žijí a kudy se pohybují. Pokroky v biologii by měly dramaticky snížit dobu, která uplyne od určení patogenu po vývoj léků a vakcín proti tomuto patogenu.

„Takže nástroje jsou dostupné, ale musí se dostat do celosvětového systému zdravotní péče,“ myslí si Bill Gates.

Varování před další pandemií vydala i Organizace spojených národů. V jejím dokumentu se zdůrazňuje, že je nutné omezit kontakt lidí s divokými zvířaty a rovněž je třeba omezit spotřebu masa z velkochovů, které jsou pro viry doslova edenem.

Autoři také zdůrazňují, že jedním z viníků pandemie je obchod s divokou zvěří, její konzumace a cestování po celém světě.

Dalšími důležitými faktory, které pomohou zvládnout budoucí globální epidemie, jsou zpomalení, či lépe zastavení klimatických změn a masivní investice do vědy a výzkumu. „Nelze šetřit na investicích do výzkumu antivirotik a léků.

Užitečné podněty mohou přijít ze studia nejen lidí, ale i živočichů. Žádoucí by byl vývoj léků zabírajících na širší spektrum respiračních chorob. Na naší národní úrovni by bylo důležité vybudovat akademické virologické pracoviště navrhované již delší dobu,“ zdůrazňuje český imunolog Václav Hořejší.

Peníze hrají zásadní roli v mnoha oblastech, tedy i v prevenci budoucích epidemií. „Pokud se nepoučíme z covidu-19 nebo pokud neuvolníme potřebné prostředky a nevyvineme potřebné úsilí, příští pandemie – která přijde s naprostou jistotou – bude ještě více zničující,“ uvádí výroční zpráva Světové rady pro dohled nad připraveností GPMB, kterou v roce 2018 založila jako nezávislý kontrolní orgán WHO a Světová banka.

Rada ve své zprávě kritizuje mimo jiné to, že státy nepřijaly opatření, která doporučila v předchozí zprávě z doby před aktuální pandemií. „Dopady covidu-19 jsou horší, než jsme čekali, a opatření, která jsme doporučili, stále nejsou přijata,“ upozornila spolupředsedkyně GPMB, bývalá norská premiérka a někdejší šéfka WHO Gro Harlemová Brundtlandová.

„Z ekonomického hlediska by nám zabralo 500 let, abychom na připravenost utratili tolik, o kolik nyní svět přichází kvůli covidu-19,“ uvádí zpráva.

Určité zbraně proti miniaturním nepřátelům však lidstvo v rukou přece jen má a není úplně bezbranné. Jde jen o to, zda je bude schopno použít. V první řadě je nutné zdokonalit systém monitorování potenciálních vznikajících epidemií.

„Při reakcích na potenciální nebezpečí je potřeba raději trochu přehánět než zaváhat, jak se to ve většině západních států stalo v roce 2020. Takový systém je pro budoucnost stejně důležitý jako mapování pohybu asteroidů,“ říká Václav Hořejší.

Jedna věc je mít připravený epidemický plán a druhá věc je potom správně ho použít. Třeba tak, jak se to podařilo některým východoasijským zemím. V řadě těchto států se podařilo šíření viru potlačit, k čemuž například v Jižní Koreji napomohly zkušenosti s virem SARS. „Je třeba maximálně podporovat, resp.

vyžadovat nošení roušek a respirátorů okamžitě od začátku jakýchkoli budoucích respiračních onemocnění,“ říká Václav Hořejší. A nakonec asi nejdůležitějším úkolem je vzdělávat veřejnost tak, aby chápala nutnost opatření a nepodléhala různým falešným pseudoinformacím, manipulacím a záměrně šířeným lžím.

„V podmínkách neomezeného internetového šíření kdejakých chytlavých nesmyslů je to úkol skoro nesplnitelný,“ uzavírá Hořejší.

Pandemie a velké epidemie v dějinách

Doba trvání počet obětí

Antonínský mor 165–180 5 milionů,

Justiniánský mor 541–542 30 až 50 milionů,

Pravé neštovice 735–737 1 milion,

Černá smrt 1347–1351 200 milionů,

Pravé neštovice 17. a 18. století 3 miliony,

Velký mor 18. století 600 000,

Cholera 1817–1923 1 milion,

Mor 1855 12 milionů,

Žlutá zimnice konec 19. století 150 000,

Ruská chřipka 1889–1890 1 milion,

Španělská chřipka 1918–1920 50 milionů,

Asijská chřipka 1957–1958 1,1 milionu,

Hongkongská chřipka 1968–1970 1 milion,

AIDS 1981–současnost 35 milionů,

SARS 2002–2003 770,

Mexická prasečí chřipka 2009–2010 200 000,

Ebola 2014–2016 11 300,

Covid-19 2019–současnost 6,3 milionu (k 17. 7. 2022)

reklama
Související články
Fantom opery, nejznámější detektivní dílo o pařížském přeludu, představoval něco, co přestože nějakým způsobem vnímáme, nemá materiální základ. Fantomová bolest je pak tedy pociťování neexistujících částí těla, které však náš mozek vnímá jako stále přítomné. Fantomová bolest (FB) se objevuje asi u 60-80 % pacientů v prvním týdnu po operaci. U 75 % se rozvine […]
Kolo času se točí pouze jedním směrem, a to kupředu. Lidé se obvykle nechtějí smířit s faktem, že stárnou, že se jejich tělo mění, pozbývá na síle i na kráse. Stárnutí je věc nezvratná. Nebo ne? Vědci si uvědomují, že stárnutí je naprosto komplexní proces. Z biologického hlediska jde o progresivní ztrátu funkce a struktury […]
Britská studie zjistila, že ženy, které zvolily vegetariánský způsob stravování, mají v pozdějším věku větší pravděpodobnost zlomenin kyčle než ty, které často jedí maso. Výzkumníci analyzovali zdravotní a stravovací záznamy více než 26 000 žen, přičemž zjistili, že v průběhu zhruba 22 let byla u vegetariánek o třetinu vyšší pravděpodobnost zlomeniny kyčle než u těch, […]
V České republice jsou aktuálně považovány za nejčastější nádorová onemocnění ta, která se týkají prostaty a prsů. Přesto i u nás se odrážejí celosvětové pokroky v léčbě těchto onemocní. Opět se jedná o zlepšení diagnostiky i kurability. Pacienti mají větší šanci na kompletní vyléčení a ti s generalizovaným onemocněním mohou žít mnohem déle, než tomu […]
Vědci ze Švédska sledovali čtyři lidi, kteří v průběhu 3 až 7 let dostali osseointegrované implantáty ovládané myslí k běžnému užívání. Podle vedoucího výzkumu Maxe Ortize Catalana, docenta na Chalmerské technologické univerzitě, je to poprvé, kdy lidé mohli sami doma používat takovouto bionickou ruku. Technologie byla podrobně studována v laboratoři, ale vědci ji chtěli vyzkoušet […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz