Domů     Technika
Kterak metr poslal sáhy do historických expozic
Martin Janda
od Martin Janda 10.6.2022

Dálniční ukazatel jasně říká, že z Prahy do Plzně je to po dálnici 92 kilometrů. A žádného řidiče nenapadne se nad touto informací podivovat. Proč ale na cedulích nesvítí, že ona vzdálenost činí třeba 51 kilosáhů nebo 153 kiloloktů?.

Je to proto, že v českých zemích se již od roku 1876 používá metrická soustava. „Základem řádné míry a váhy jest metr, který je jedničkou míry na délku; z něho se odvádějí jedničky plochomíry a tělomíry,“ pravilo se v zákoně, který zavedení metrického systému nařizoval.

A tak veškeré sáhy, střevíce, lokte, brázdy, míle, lány či postavy vzaly definitivně za své…

Měření je staré jako lidstvo samo. A jak se na různých místech planety začaly rozvíjet prastaré civilizace, tak vznikaly různé systémy mír a vah. To však při dálkovém obchodu mohlo přinášet nemalé problémy.

reklama

Vlastně nejen při něm. I různá trhoviště v jednom městě používala různá měření. Ve středověku pak v měrných systémech panoval naprostý chaos, je tedy téměř zázrak, že právě v té době vznikalo v Evropě nejvíce měst.

Jednotky míry v těchto dobách vycházely především z částí či z pohybu lidského těla. To už naznačují samotné názvy, jako stopa, dlaň, krok nebo loket. Dvaceticentimetrová píď je odvozena od rozpětí konců roztažených prstů ruky, palce a malíčku.

Ovšem nejen ruce či nohy byly inspirací pro tvůrce jednotek pro měření. Pro indické hinduisty jí může být i jejich posvátné zvíře. Jednou z místních měr je vzdálenost, na jakou je slyšet kravské bučení.

Evangelíci na Islandu pro změnu měřili vzdálenost podle toho, za jak dlouho odříkají při svižné chůzi jednu modlitbu.

reklama

Samozřejmě, že i středověká státní správa se snažila o sjednocení měr a vah. V Čechách tuto myšlenku podporovali například Václav I. či Přemysl Otakar II. Ten mimo jiné zavedl českou míli (7,5 km), sáh (1,8 m), pražský loket (0,6 m) nebo zemský provazec o délce pětadvaceti metrů.

Jakmile však obchodník přejel hranice a ocitl se v jiné části Svaté říše římské, problém byl opět na světě. Ovšem ani v samotných českých krajích se unifikace jednotek nedařila. Poprvé k ní reálně došlo až za rakouské monarchie v roce 1853, kdy země začala povinně užívat dolnorakouské míry.

V té době však již byla na světě jednotka, která se chystala na své vítězné tažení světem. V roce 1789 Evropou otřásla francouzská revoluce. Původně bohulibé myšlenky o rovnosti a svobodě mnohde později přerostly v krvavý teror, avšak ještě v roce 1790 ideje, za které revolucionáři bojovali, budou beze zbytku naplněny.

Právě tehdy se sešli francouzští akademici, aby se poradili, jak naložit s měrnými systémy. Tak vznikl metr, který byl definován jako délka jedné čtyřicetimiliontiny délky zemského poledníku procházejícího Paříží.

reklama

Později se však toto vymezení ukázalo jako nepřesné, tudíž došlo k předefinování metru jako vzdálenosti, jíž světlo ve vakuu urazí za určitý čas. Název metr navrhnul významný francouzský matematik a astronom Jean Ch. Borda.

Odvodil jej z řeckého slova „metron“, což v českém překladu znamená míru nebo měřidlo. Názvy dekadických násobků a dílů vymyslel člen Mezinárodní metrologické komise Holanďan Jean Henri van Swinden (1746–1823).

Metr však nezůstal sám. K němu se přidal i cadil, který byl definován jako kilogram, tedy jeden krychlový decimetr vody při teplotě čtyř stupňů Celsia. Pojem cadil později vytlačil termín litr pocházející z řečtiny.

Zákon o využívání metrického systému ve Francii vešel v platnost v roce 1795. Akademici zatím nechali nejdříve z mosazi a později ze slitiny iridia a platiny vyrobit prototyp metru. Metrická soustava se z počátku prosazovala obtížně a ani ve Francii to z počátku neměla jednoduché.

Napoleon Bonaparte, který se k moci dostal v obtížné porevoluční době v roce 1812, znovu povolil užívání starých jednotek. O pětadvacet let později však francouzský parlament nechal opět zavést metrický systém s platností od roku 1840.

Soustava s metrem v hlavní úloze se ukazovala jako velmi praktická, proto k ní postupně přistupovaly i další státy. V roce 1870 se v Paříži poprvé sešla metrová komise a o pět let později 17 států podepsalo metrickou konvenci, v níž se zavázaly zavést novou soustavu jednotek délky, obsahu a objemu.

Součástí dohody byl i vznik Mezinárodního úřadu pro váhy a míry (BIPM) se sídlem v Sévres u Paříže, který uchovává původní etalony měr a měřicích přístrojů a dovoluje jejich porovnávání s národními etalony.

Mezi signatáři dohody bylo i Rakousko-Uhersko, jehož součástí české kraje tehdy byly, takže i v nich se od 1. ledna 1876 povinně přešlo na měření v metrech. Ty se zde ujaly a v roce 1922 se již pod metrickou konvencí objevil podpis Československé republiky.

Vyvrcholením sjednocování bylo přijetí Mezinárodní soustavy jednotek SI (Systéme International d’Unités) v roce 1960. Systém SI přijaly téměř všechny státy světa, a tak 95 % světové populace v současnosti používá metrický systém.

Že by však metr byl jednoznačným globálním vládcem, to se nedá říci ani dnes. Američané, Britové, Irové či Australané stále nedají dopustit na své míle a stopy. Ba co víc, Celsius je zde mnohdy bit Fahrenheitem, a kolik stojí litr benzínu, si musí našinec přepočítávat z galonů.

Britové oficiálně přešli na metrickou soustavu v roce 2000, ale v této spíše konzervativní zemi mají míle stále silnou pozici. Podobná situace je i v Kanadě nebo v Austrálii. A Američané? Ti metry nepřijali dodnes a drží se svých stop, liber a mil.

Což se ovšem může i tvrdě vymstít. Například v roce 1999 řídící středisko NASA s napětím přihlíželo, jak se sonda Mars Climate Orbiter přibližuje k rudé planetě. Aparát se však náhle odmlčel a již se neozval.

Příčina ztráty družice za 100 milionů dolarů byla těžko uvěřitelná. Zatímco software dodaný společností Lockheed Martin počítal celkový impuls dodaný tryskami sondy v imperiálních jednotkách, tedy v palcích a stopách, tak software pro výpočet trajektorie dodaný NASA očekával tato data v jednotkách SI. Tak se stalo, že sonda sestoupila do hlubších vrstev marsovské atmosféry.

A ta, ač je mnohem řidší než ta zemská, sondu stačila zcela sežehnout…

reklama
Související články
Před 20 lety vznikl z iniciativy intelektuálů v čele s Arnoštem Lustigem a Prof. Antonínem Holým projekt s jediným cílem – vytvořit cenu pro vědce a techniky, která by jim pomohla získat popularitu a uznání. Dnes je soutěž Česká hlava nejprestižnějším českým oceněním za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout. V […]
Volkswagen představí na jaře 2023 už druhou generaci ID.3. A protože je o „trojky“ velký zájem, montážní linky v německém Cvikově a Drážďanech od příštího roku doplní i hlavní závod ve Wolfsburgu. Nové ID.3 bude dodáváno s nejnovější generací softwaru, která zlepšuje výkon systému a dokáže přijímat bezdrátové aktualizace OTA (Over-the-Air). Kromě toho byla rozšířena […]
Za hranice Česka a ještě dál se vydává letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week. Odstartoval dnes 28. listopadu v prostorách Kongresového centra Praha dvoudenní akcí Space2Business a potrvá až do pátku 2. prosince. Z České republiky se pomalu stává Mekka kosmického průmyslu. Má velký potenciál a talent v oblasti kosmických aktivit. V porovnání s […]
Do žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě se probojovalo 13 českých společností. Ve 23. ročníku soutěže Deloitte Technology Fast 50 CE získaly prestižní ocenění CE Tech Rocketship české firmy LutherOne a CYRKL, ale vůbec nejlepší a nejrychleji rostoucí tech firmou je opět FTMO. Nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě […]
Staré úsloví tvrdí, že co má člověk v hlavě, to mu nikdo neukradne. Na první pohled se to zdá logické. Avšak moderní technologie v mnohém převracejí současný svět naruby. Bankovní účet, heslo k emailu, přístup k mobilnímu telefonu a řada dalších věcí. Kdo chce vymoženosti moderní doby využívat, potřebuje nějaké heslo či identifikační číslo známé […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz