Domů     Technika
Levné a ekologické: Budeme využívat krabí baterie?
Zdroj: Pixabay

Pochutnat si na krabovi či humrovi v luxusní restauraci platí za báječný gastronomický zážitek. Ale také se to nechá zaplatit. Nicméně tím to celé končit nemusí. Zbytečně se totiž vyhazuje obrovské množství nepoživatelných částí krabích těl, které přitom mohou posloužit jako ekologický zdroj energie….

Klimatická krize tlačí svět do co nejrychlejšího zavádění ekologických energetických řešení a provozu elektrických vozidel. Nicméně i baterie pro tyto technologie musí být šetrné k životnímu prostředí.

I když se vědci snaží, většinou se o pohon zatím starají konvenční baterie, jako jsou lithium-iontové. Těžba lithia si však vybírá zničující daň na životním prostředí. A navíc jsou v těchto bateriích využívány látky, u nichž může trvat stovky i tisíce let, než se rozloží.

Jsou také obvykle velmi hořlavé a korozivní. Tyto a podobné problémy by teď mohli vyřešit nečekaní pomocníci. Právě krabi….

Takové zbytečné plýtvání!

Je nezpochybnitelné, že krabí maso je delikatesa. Ale něco o tomto oblíbeném pokrmu možná nevíte. Každoročně se po celém světě vyprodukuje 6 až 8 milionů tun odpadu z krabů, krevet či humrů, protože maso u nich tvoří zhruba jen 40 % jejich hmotnosti.

Toto kolosální množství odpadu, končící v mořích, oceánech a na skládkách, je problém. Stejně tak jde ale o promarněnou příležitost. Exoskelety těchto tvorů jsou totiž bohaté na užitečné látky, jako je uhličitan vápenatý, který má využití například v lékařství a v průmyslu.

Dále je to chitin, druh polysacharidu, který dělá jejich vnější kostry tvrdé a odolné. Také u něj vědci již dlouho zkoumají různá využití, například v biomedicínském inženýrství, a nyní tedy i pro elektrotechniku.

Pomocí laboratorních chemických procesů vyrobí derivát chitinu zvaný chitosan, který může sloužit jako elektrolyt pro baterii, jenž není oproti těm běžně používaným hořlavý ani korozivní. A navíc je snadno biologicky odbouratelný, což jiné chemické elektrolyty nejsou.

Levné a spolehlivé baterie

Kombinací tohoto chitosanového gelového elektrolytu se zinkem byli američtí vědci z University of Maryland schopni vytvořit obnovitelnou baterii, která je energeticky účinná na 99,7 % i po 1000 nabíjecích cyklech, což je přibližně 400 hodin.

A vzhledem k tomu, že chitosan stojí jen 1,7 dolaru (zhruba 42 korun) za gram a pro novou baterii je ho třeba asi jen 20 mikrogramů, má kromě jiných kladů i nezpochybnitelnou cenovou výhodu proti lithium-iontovým bateriím.

Vědci se přesto musí zabývat otázkou, zda nevzrostou náklady v souvislosti s rostoucími teplotami následkem klimatických změn, protože ty zasahují kromě jiného právě i mořský život.

Odvážné plány

Naštěstí je chitin v přírodě poměrně hojný, jeho zdrojem může být například hmyz nebo houby. Dalším plusovým bodem je fakt, že baterie nejsou hořlavé a celé dvě třetiny vyrobené z chitosanu se mohou díky mikrobiální degradaci rozložit v půdě za pouhých pět měsíců a zanechat po sobě recyklovatelný zinek.

Šéf Center for Materials Innovation na marylandské univerzitě a vedoucí studie Liangbing Hu a jeho tým však mají ještě ambicióznější cíl – chtějí, aby výsledkem jejich budoucího výzkumu byla plně biologicky rozložitelná baterie.

„Podle nás jsou přirozená rozložitelnost, potažmo enviromentální dopad, technické vlastnosti a výkon baterie klíčovými parametry k naplnění jejího komerčního potenciálu,“ říká lídr vědeckého týmu.

Autor: Kateřina M. Košutová

Související články
Historie Technika 20.9.2026
Otto Wichterle se stal symbolem českých měkkých kontaktních čoček. Za materiálem, bez něhož by jeho vynález jen těžko uspěl, však stojí také chemik Drahoslav Lím. Právě on připravil hydrogel, který dokázal spojit pružnost, vysoký obsah vody a snášenlivost s lidským tělem. Jeho jméno přesto zůstalo ve Wichterleho stínu. Mnoho chemických a fyziologických syntéz a směsí, […]
Včera jsme si připomněli Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy. Před 39 lety se státy světa dokázaly shodnout na něčem, co mělo skutečný dopad: Montrealský protokol pomohl zastavit používání látek, které ozónovou vrstvu ničily. Je to dobrá připomínka, že udržitelnost nemusí znamenat návrat do jeskyně. Někdy stačí jednoduše méně plýtvat. Třeba i energií. A přesně na […]
Agrovoltaika vznikla před čtyřiceti lety v Německu, v současnosti ji však nejvíce rozvíjí Izrael. A zatímco v zemích s mírným klimatem se řeší, aby panely nestínily plodinám příliš, v Izraeli zase, aby stínily dostatečně a ochránily úrodu před spálením. V Údolí pramenů letos získali rekordní úrodu 30 tun hroznů vypěstovaných právě tímto způsobem. Oblast přitom […]
Technika 5.9.2026
Asi málokde tak výstižně sedí úsloví, že někomu ujíždí vlak, jako v souvislosti výstavby vysokorychlostních tratí a České republiky. Přitom vyspělé země směrem k rychlým vlakům vykročily už před nějakou dobou… První skutečný rychlovlak vyjel na trať už v roce 1964 v Japonsku. Legendární šinkansen spojil při příležitosti letní olympiády, kterou země vycházejícího slunce pořádala, […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz