Domů     Medicína
Přidaný cukr zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění
Zdroj: Pixabay

Sladká chuť kdysi našim předkům signalizovala, že daná potravina je zdrojem rychle využitelné energie, kterou potřebovali při dlouhých pochodech, namáhavé práci, útěku či při boji. Ovšem s dnešním pohodlnějším způsobem života a dostupností sladkostí prakticky na každém kroku se z cukru stal nepřítel číslo jedna, mimo jiné ohrožuje i naše srdce!.

Cukry rozlišujeme na v potravinách se přirozeně vyskytující, například v ovoci, zelenině či mléku, a na přidané. Ty jsou obsažené například ve slazených nápojích, ochucených jogurtech, cereáliích, sušenkách a koláčích, cukrovinkách, stejně jako v polévkách v prášku, chlebu, uzeném mase, chipsech či kečupu.

Najít je lze zkrátka ve většině zpracovaných potravin. Výrobci je do nich přidávají ke zvýšení jejich sladké chuti, která je člověku přirozená a vyhledává ji. Cukrem či medem si například kávu nebo čaji sladí i lidé doma.

17 lžiček cukru denně

Přidané cukry však našemu tělu nepřináší žádný užitek, naopak jejich nadbytečný příjem může z dlouhodobého hlediska lidskému organismu velmi škodit. Přesto jejich spotřeba strmě stoupá. Dospělý Čech si denně dopřává cca 17 čajových lžiček cukru, Američané jsou na tom s 24 kávovými lžičkami denně ještě hůře.

Dle doporučení Světové zdravotnické organizace by přitom příjem jednoduchých cukrů neměl přesáhnout u dospělého člověka 50 g, tedy asi 10 čajových lžiček denně.

Odborníci z Oxford University se ve své studii, jejíž závěry zveřejnili v loňském roce, zaměřili na zkoumání, zda srdce více ohrožuje celkový nadměrný příjem sacharidů, nebo zvýšený příjem přidaného cukru.

Studie se opírala o informace o stravovacích návycích více než 110 000 lidí ve věku 37 až 73 let, žijících ve Spojeném království, jejichž údaje jsou součástí zdravotnické databáze Biobank. Jejich zdravotní výsledky byly sledovány po dobu přibližně 9 let.

Zdroj: Pixabay

O 6 % vyšší riziko srdečních chorob

Ze studie vyplynulo, že ohrožení pro srdce představuje spíše kvalita sacharidů než jejich celkově zkonzumované množství. Každé 5% zvýšení podílu celkového energetického příjmu člověka, které pocházelo z přidaných cukrů, bylo spojeno s o 6 % vyšším rizikem srdečních onemocnění a 10 % vyšším rizikem mrtvice.

Autor studie, Cody Watling, který na Oxfordské univerzitě působí jako doktorand, k tomu řekl: „Nejběžněji konzumovali účastníci studie přidaný cukr ve formě cukrovinek a zavařenin, poté ve formě sušenek, sladkého pečiva a koláčů. Běžné byly také ovocné šťávy, slazené nápoje a dezerty.“.

A dodává: „Lidé, u kterých bylo zjištěno nejvyšší riziko srdečních onemocnění nebo mrtvice, konzumovali asi 95 gramů volného cukru denně, což je 18 % jejich denního energetického příjmu.“ Walter Willett, profesor epidemiologie a výživy na Harvardské univerzitě, který se na studii nepodílel, podotýká:

„Vyhýbání se cukrem slazeným nápojům je tou nejdůležitější věcí, kterou můžeme udělat.“ I když v sobě malá sklenice džusu obsahuje vitaminy, z hlediska obsahu cukru je srovnatelná se sklenicí syceného slazeného nápoje, jako je například Coca Cola, myslí si profesor.

Fruktóza škodí nejvíc

Ke slazení nápojů a cukrovinek se nejvíce využívá klasický řepný cukr neboli sacharóza, tvořený z 50 % glukózou (hroznovým cukrem) a 50 % fruktózou (ovocným cukrem). V poslední době se však v řadě slazených sycených limonád i sladkostí objevuje také glukózo-fruktózový sirup, který je označován za mnohem nebezpečnější pro lidské zdraví.

Nadměrná konzumace fruktózy je nebezpečnější než nadměrná konzumace glukózy či sacharózy, může vést k rychlejšímu nárůstu hmotnosti při stejném příjmu energie.

Zatímco glukózu mohou metabolizovat všechny buňky v těle, fruktózu jediný orgán, játra. Při nadměrném příjmu cukru přeměňují játra přebytečnou fruktózu na tuk, tak zvané triglyceridy. Jedná se o drobné tukové částice, které putují krví do tukových buněk, pro tělo jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů energie.

Jejich nadbytek je však nebezpečný, jsou spojovány s rozvojem ischemické choroby srdeční i aterosklerózy…

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 7/2024, které vyšlo 13.6.2024.

Štítky:
Související články
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení.   Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
O málokteré nemoci můžeme říct, že se s ní setkáváme denně, a pokud se netýká přímo vás, pak jistě někoho z blízkého okolí. Statistika mluví jasně – každý osmý člověk na světě je obézní, každý třetí trpí nadváhu. Její léčba se po celou historii rovnala boji s větrnými mlýny, v posledních letech se ale karta obrací. Žádnou magickou pilulku […]
Na první pohled se může zdát, že jde o obyčejnou únavu… Může však jít i o život. Ačkoli patří Myasthenia gravis k nejčastějším a zároveň nejnebezpečnějším svalovým onemocněním, o jeho existenci ví laická i odborná veřejnost stále velmi málo Podle předsedkyně pacientské organizace MYGRA, Miriam Křivkové, se přitom může objevit v řádu několika minut. „Tělo se […]
Než byla v roce 1955 vytvořena první vakcína, byla dětská obrna obávanou nemocí. V jejím důsledku mohlo u dětí dojít k ochrnutí dýchacích a polykacích svalů. V takovém případě se jejich jedinou nadějí na přežití staly železné plíce. Jako železné plíce se označuje ventilátor s negativním tlakem. Jedná se o válec, v němž pacient leží […]
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena první transplantace pupečníkové krve v České republice. Dětský pacient, trpící závažnou nemocí, dostal díky krvetvorným kmenovým buňkám z pupečníkové krve od sourozence šanci na uzdravení. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz