Domů     Medicína
Proč jsou ženy náchylnější k autoimunitním onemocněním?
Zdroj: Pixabay

Autoimunitní onemocnění jednoduše znamenají útok imunitního systému proti vlastním tkáním a orgánům. Protože k jejich rozvoji často dochází až po pubertě, odborníci se dlouho domnívali, že souvisí s pohlavními hormony.

Nyní vědci ze Stanfordovy univerzity přichází s jiným vysvětlením jejich vzniku i toho, proč častěji postihují ženy..

Zdravý imunitní systém chrání tělo před nemocemi a infekcí. Když imunita selže, napadne buňky vlastního těla a dojde k rozvoji jednoho z 80 typů autoimunitních onemocnění. V loňském roce provedlo konsorcium odborníků na epidemiologii, revmatologii, endokrinologii a imunologii z předních britských univerzit, jako jsou University of Oxford, Cardiff University, University College London či University of Glasgow, rozsáhlou studii na souboru anonymizovaných zdravotních záznamů od 22 milionů jedinců ze Spojeného království, v níž se zaměřili na zkoumání 19 nejběžnějších autoimunitních onemocnění.

Zjistili, že tyto choroby postihují více než 10 % populace, častěji pak ženy, kdy postižených žen bylo dvakrát více než mužů. Důvody rozvoje autoimunitních chorob, mezi které patří například lupus, roztroušená skleróza, diabetes 1. typu či revmatoidní artritida, jsou stále nejasné.

Nicméně, odborníci našli důkazy o socioekonomických, sezónních a regionálních rozdílech ve výskytu několika autoimunitních poruch, což naznačuje, že vliv na jejich rozvoj nemá jen genetika, ale zřejmě i jiné rizikové faktory, jako je kouření, obezita či stres.

Ženy mají silnější imunitu

Vzhledem k tomu, že k rozvoji autoimunitních onemocnění dochází ve většině případů až po pubertě, a to častěji u dívek, vědci se dlouho domnívali, že primárními spouštěči těchto chorob jsou pohlavní hormony.

A to především ty ženské, které imunitu posilují, zatímco mužské pohlavní hormony imunitu spíše potlačují, čímž poskytují ochranu před autoimunitou. Ženy mají silnější imunitu než muži, aby jejím prostřednictvím mohly chránit nejen sebe, ale i svého potomka, a to jak během vývoje v děloze, tak i skrz kojení.

Zdroj: Pixabay

Nyní ale vědci ze Stanfordovy univerzity přichází s jiným vysvětlením toho, proč například desetkrát více žen než mužů dostane lupus a u dvacetkrát více žen než mužů se vyvine Sjögrenův syndrom, onemocnění projevující se syndromem suchého oka i suchem v ústech.

Podle nich za tím stojí chybný mechanismus, který má vypnout jeden ze dvou ženských chromozomů X. Zatímco ženy dědí jeden chromozom X od matky a druhý od otce, muži mají jen jeden, protože od otce dědí chromozom Y.

Molekula jménem Xist

Ten obsahuje jen asi sto genů, zatímco chromozom X jich obsahuje více než 900. Aby se zajistilo, že aktivita genů umístěných na chromozomu X bude stejná u mužů i žen, je jeden ze dvou chromozomů X v každé ženské buňce náhodně vypnut.

To má za úkol molekula zvané Xist (vyslovuje se „exist“) v raném stádiu vývoje plodu. Tehdy se tato molekula a její partnerské proteiny stočí kolem jednoho z chromozomů X a vypnou jej. Pokud by totiž zůstaly oba chromozomy X stejně aktivní, buňka by zanikla.

Ženské tělo tak obsahuje mozaiku buněk, ve kterých je umlčen chromozom X buď od matky, nebo od otce.

Inaktivace chromozomů však není dokonalá a 15 až 23 % genů zůstává aktivních. Jeden z genů, který nadále funguje, i když by neměl, je spojen právě s rozvojem lupusu. Howard Chang, dermatolog a molekulární genetik na Stanford University School of Medicine v Kalifornii, studoval molekulu Xist po mnoho let.

Zjistil, že mnoho proteinů, které spolupracují s Xist, se podílí na rozvoji autoimunitních onemocnění, když jsou napadeny tak zvanými autoprotilátkami….

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 7/2024, které vyšlo 13.6.2024.

Štítky:
Související články
Virus marburg vyvolává hemoragickou horečku marburg, jejíž mortalita dosahuje až 90 %. Proti nemoci neexistuje lék ani schválená vakcína. Nyní vypukla epidemie nemoci ve Rwandě. Pokud by se nákaza šířila dále, jsou odborníci, kteří pracují na vývoji vakcín, ochotni poskytnout očkovací látky, které již prošly klinickou studií, rwandské vládě, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci. […]
Antibiotická rezistence se stává jednou z největších výzev současného zdravotnictví. Miliardy lidí v chudých zemích si nemohou dovolit ani základní antibiotika na léčbu běžných bakteriálních infekcí, na což ve svých důsledcích mohou doplatit i bohaté země. Pokud se rychle nezmění přístup k tomuto problému, svět se může vrátit do doby, kdy i jednoduchá infekce znamenala […]
Objev antibiotik představoval pro lidstvo dlouhou dobu spásu, odhaduje se, že jen samotný penicilin zachránil 82 milionů životů. Jenže živé organismy se vyvíjejí, bakterie nevyjímaje, a tak si proti antibiotikům postupně budují odolnost. V nejbližší budoucnosti se tak zřejmě nemoci, jejichž původci jsou bakterie, opět stanou metlou lidstva… Odolností bakterií vůči antibiotikům se zabývá projekt […]
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí ve světě i u nás. V roce 2022 trpělo nějakou nemocí srdce téměř 3 miliony Čechů. Lékaři tradičně hodnotí riziko rozvoje těchto chorob u pacientů na základě vysokých hodnot LDL tedy „špatného“ cholesterolu. Nový výzkum ukazuje, že je přínosné sledovat i další parametry… Lékaři se snaží předvídat riziko […]
Zdravé ledviny přefiltrují denně stovky litrů krve. Pokud však selhávají, musí pomoci technologie – dialýza. Ta se v Česku týká přibližně 6 500 lidí. Poškozené ledviny přitom zpočátku nebolí a jejich selhání se ani nijak neprojevuje. I proto lékaři často chronické onemocnění ledvin (CKD) objeví až v pokročilé fázi. V nejvážnějších případech se jejich nositelé nevyhnou dialýze, příznivější […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz