Československo jako samostatný stát bylo v té době velmi mladé. Sotva sedm let uplynulo od jeho vzniku v roce 1918. Ovšem česká identita má mnohem hlubší kořeny. Mnoho z těchto kořenů se skrývá pod Pražským hradem.
A tak tehdy před 100 lety začal systematický archeologický výzkum, který trvá do současnosti. .
Pražský hrad. Tahle dvě vcelku obyčejná slova v sobě v tomto spojení skrývají mnohé. Označují jednu z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších památek v tuzemsku, stejně jako dávný symbol české státnosti.
Navíc jde podle Guinessovy knihy rekordů o největší souvislý hradní komplex na světě. Není divu, vždyť se rozpíná na prostoru takřka 70 000 metrů čtverečních. Tento prostor vyplňují stavby spadající do různých časových období, a tedy i postavených v různém slohu.
Pražský hrad je také zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Výzkum inicioval prezident
Češi ho vnímají hlavně z historického hlediska. Koneckonců jeho počátky se datují až do druhé poloviny 9. století, kdy v českých končinách vládl kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců. Sahají tedy skutečně hluboko do minulosti.
Nepřekvapí proto, že se o legendární komplex zajímají archeologové. A to už nějaký ten pátek – spíš dekádu. V červnu 2025 uplynulo 100 let od zahájení systematického vědeckého výzkumu.
Pracovníci tehdejšího Státního archeologického ústavu poprvé kopli na III. nádvoří, které se svým způsobem ukázalo jako zlatý důl. Prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi (1850–1937) experti pohybující se po areálu jistě nijak nepřekáželi ani nevadili.
Koneckonců to byl on, kdo spolu se svým kancléřem Přemyslem Šámalem (1867–1941) výzkum inicioval.
Více se dočtete v čísle 9/2025.
