Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování..

Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit celoročně, jelikož benefity převažují nad negativy, jako jsou například infekce šířené prostřednictvím krmítek.

Ani odborníci se neshodnou

Velkým zastáncem celoročního krmení ptáků je profesor Peter Berthold (*1939), který je od roku 1955 členem Německé ornitologické společnosti. Vyvrací jednu z poměrně rozšířených představ, že se ptáci kvůli stále plným krmítkům odnaučí hledat přirozenou potravu.

Berthold je na základě mnohých pozorování přesvědčen, že krmítka používají ptáci jen jako doplňkový zdroj a většinu dne stráví hledání přirozených zdrojů potravy. S jednoznačně pozitivními dopady přikrmování ptáků si nejsou jistí odborníci z Manchesterské metropolitní univerzity, ornitolog Alexander Lees a ekolog Jack Shutt.

Podle studie, kterou zveřejnili v roce 2021, mohou krmítka narušovat ekosystém, a to zvláště ve Velké Británii, kde krmí ptáky 64 % domácností. Narůstají kvůli tomu populace ptáků navštěvujících krmítka, a naopak klesají stavy lesních druhů.

 

Větší a zdravější

Podle profesora Bertholda zlepšuje celoroční přikrmování vitalitu ptáků a pomáhá proti poklesu stavu jednotlivých druhů. Plné krmítko v době hnízdění zvyšuje pravděpodobnost, že mláďata ve zdraví vylétnou z hnízda.

Navíc v oblastech, kde jsou ptáci celoročně krmeni, snášejí obvykle samice více vajec. V některých případech začnou hnízdit vícekrát ročně, než kdyby byli odkázaní jen na shánění přirozené potravy. Zjistilo se také, že dlouhodobě přikrmovaní jedinci mívají mohutnější kostru a jejich mláďata jsou větší a vitálnější.

Přikrmování ulehčuje i období přepeřování a tažným ptákům dodává energii potřebnou pro migraci.

Kdy radši nekrmit?

K druhům, které člověk velkoryse přikrmuje, patří hlavně vodní ptáci jako labutě a kachny. Překvapivě jim tím ale spíš škodíme, než pomáháme. A není to jen kvůli všeobecně známému problému s krmením zcela nevhodným pečivem.

Potíž je především v tom, že zvlášť ptáci žijící v městských rybnících dostávají od lidí ohromné množství potravy, která se pak ve vodě hromadí. Vede to k přerůstání řas, zakalené vodě i k úhynu drobných živočichů, kterými se ptáci přirozeně živí. Pokud tedy není skutečně tuhá zima, tak by se vodní ptáci krmit neměli.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Více se dočtete v čísle 4/2024.