Domů     Příroda
Jak funguje past nejikoničtější masožravky, mucholapky podivné? Vědci na to konečně přišli!
Mucholapka podivná, zdroj: WikiCommons by Mucrow

Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá?

Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly.

Třetí prezident Spojených států amerických a hlavní autor americké Deklarace nezávislosti, Thomas Jefferson (1743–1826), byl rostlinou tak fascinován, že se dlouho snažil získat její semena. Ačkoliv se mu to v roce 1804 povedlo, mucholapku z nich pravděpodobně nikdy nevypěstoval, protože tento neobvyklý druh pochází z pobřežních bažin Jižní Karolíny.

A past sklapla!

Moderní věda měla dlouho za to, že sklapnutí pasti umožňuje rostlině rychlý přesun vody mezi buňkami. Nejnovější výzkum, za kterým stál Yoël Forterre, fyzik z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) a Univerzity Aix-Marseille, ale ukázal něco jiného.

„Již více než století existuje mnoho hypotéz. Je velmi překvapivé, že buněčné stěny rostlin dokáží tak rychle měnit své mechanické vlastnosti,“ uvádí. Pokud se past zavře omylem po dopadu kapky vody, druhý den se znovu otevře, pokud chytí hmyz, musí ho strávit a rozpustit jeho exoskelet, což může trvat několik týdnů.

Past mucholapky, zdroj: WikiCommons by Noah Elhardt

Při výzkumu se vědci potýkali s technickým problémem, jak měření provádět, když se past rostliny při sebemenším dotyku zavře. Aplikovali na ni proto dentální lepidlo, aby se nemohla sklapnout, i když k tomu dostala signál.

Pomocí citlivého kovového hrotu, zvaného naoindenter, poté odborníci „ťukali“ do povrchu listu a měřili jeho tuhost podobně, jako když prstem pícháte do nafouknutého balónku. Zjistili, že ihned po aktivaci povrch listu ztratí svoji tuhost.

Změkčení buněčných stěn

Mucholapky mají obvykle na každém laloku svých listů, které používají k zachycení kořisti, tři spouštěcí chloupky a předchozí práce ukázaly, že ohnutí chloupků vyvolá elektrický signál, který se během jedné desetiny sekundy rozšíří po obou stranách pasti.

Výzkum ukázal, že za rychlým pohybem stojí změkčení buněčných stěn. Jakmile hmyz podráždí citlivé chloupky v pasti, buňky na vnějším povrchu listu okamžitě změkčí své stěny a stanou se pružnějšími.

Tato náhlá změna mechanických vlastností způsobí, že se list během zlomku sekundy přehne z vypouklého tvaru do uzavřeného. Funguje to podobně jako gumová hračka z 90. let 20. století známá jako popper.

Jednalo se o „skákací polokulovitý klobouček“, který se po stlačení a položení na zem náhle převrátil a vyskočil. „Nejsem si vědom žádných jiných rostlin s takhle rychlou změnou mechanických vlastností buněk,“ říká k tomu Forterre.

A dodává: „Rostliny jsou prostě úžasné, dokáží vnímat své okolí, přenášet informace, reagovat, bránit se, živit se.“.

Zdroj: The Guardian

Foto: WikiCommons
Zdroje informací: The Guardian
Štítky:
Související články
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
Příroda 7.6.2026
Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další. Vědci zjistili, že chobotnice umějí využívat zrcadlo jako nástroj k nalezení potravy, kterou nemohou přímo vidět. Výzkumníci z Dartmouth College připravili experiment, […]
Příroda 6.6.2026
Mlha bývá vnímána hlavně jako kulisa hororů, sychravých podzimních rán nebo silničních nehod. Ve skutečnosti však na mnoha místech planety je doslova životadárná. Pro některé lesy, rostliny, živočichy, ale i lidské komunity je dokonce důležitější než déšť. Vědci v posledních letech upozorňují, že změna klimatu nenarušuje jen velké a snadno pozorovatelné procesy a nepřináší na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz